(zatím nehodnoceno)
Loading...Dostat se na stopu teroristických vůdců je práce zoufale zdlouhavá a výsledek není nikdy jistý. Film 30 minut po půlnoci sleduje při práci agentku CIA Mayu (Jessica Chastain) od prvních tvrdých výslechů zatčených, až po plánování a zajištění Usámy bin Ládina. Teroristická akce 11. září 2001 a následné teroristické akce na světě nutí agenty CIA k hledání sebemenších informací o síti teroristické organizace. Cílem je dostat se k vůdcům organizace a oslabit teroristickou síť. Není to vůbec jednoduchá práce! Jedním ze způsobů, jak získat informace, je mučení už zatčených teroristů. Hrubé a naturalistické scény mučení sleduje i agentka Maya. Avšak získat informace jiným způsobem je spíš šťastná náhoda nebo je cílem finančního obchodu. A ne vždy se podaří dotáhnout zpravodajskou akci do šťastného konce. Svým životem musí jednu z nepovedených akcí zaplatit i zkušená agentka Jessica (Jennifer Ehle), která je spolu s Mayou nasazená jako jedna z mála žen v boji proti teroristům.
Rozplétání vazeb, hledání a získávání informací a neustálé ověřování situace trvá dlouhé měsíce a roky. Konečně narazí na stopu k velice vlivné osobnosti. Způsob utajení a zabezpečení objektu, kde se sledovaná osoba ukrývá, nasvědčuje, že v domě obehnaném vysokou zdí žije osoba, která se nechce nechat identifikovat a dělá vše pro své utajení. Vedení CIA velice pečlivě a dlouho zvažuje, jak získané informace využít a zda zahájit bojovou akci. Film končí rekonstrukcí obsazení úkrytu a likvidací Usámy bin Ládina elitní jednotkou SEAL dne 2. května 2011.
Režisérka Kathryn Bigelow se ve filmu vrátila opět do prostředí plného nebezpečí na východě a sleduje členy americké CIA při jejich každodenní práci. Není to na první pohled nijak zajímavá práce. Nechybí tady papírování, zkoumání podkladů z výslechů a sledování podezřelých osob. Účast na výsleších je někdy nutností, která se jeví jako jedna z možných cest. „Bílí“, a hlavně Američané, jsou v některých místech nežádoucí a místní obyvatelé to dávají výrazně najevo. Jestliže agenti CIA hledají teroristy, pak se sami dostanou na černou listinu a hrozí jim smrt. V tomto smyslu se režisérka opět vrací k tématu, které prezentovala již v oceněném filmu Smrt čeká všude. I tady se jedná o lidech a jejich rizikovém povolání, které je stresující a současně dokáže člověka ovládnout. Hrdinům a divákům je jasné, že bez určitých rizikových povolání by se některé situace nedaly vyřešit.
Režisérka pracovala se scénářem od Marka Boala, který byl také autorem filmu Smrt čeká všude. Oba filmy mají společný pohled na rizikové prostředí, ve kterých se hrdinové pohybují. Diváci se setkávají se smrtí a krutostí v různých formách. Civilisté se náhle mohou změnit v bojovníky nebo v oběti. A i když je ve filmu 30 minut po půlnoci pozornost soustředěna na hlavní ženskou hrdinku, není film nijak jemný. Agentka Maya nijak nezvýrazňuje svou ženskost a její verbální projev je zvolený až příliš hrubě a provokativně. Přesto se ve filmu objeví moment, kdy se na velice krátkou chvíli rozpláče. Autoři filmu však nechávají hlavní hrdinku zapadnout do jinak mužského světa agentů a vojáků. Práce agentů vyznívá jako náročné a nebezpečné povolání.
Tempo filmu je zvoleno jako pozvolný rozjezd složité mašinérie při hledání stop k teroristům. Fáze zdlouhavého hledání informací a výslechů je ve filmu hodně dlouhá. Film dostává spád vždy v momentě, kdy se agenti CIA dostávají do terénu. Ulice plné lidí, nepřehledné situace a za každým rohem může čekat střelec nebo sebevražedný atentátník. Vyvrcholením celého filmu je rekonstrukce dobytí sídla Usámy bin Ládina. Do jaké míry se jedná o věrohodnou rekonstrukci, to nechci hodnotit. Podařilo se však ukázat, jak náročné mohou takové akce být z hlediska přípravy, přesunu na místo určení až po opětovný návrat.
Film ztrácí napětí právě díky opakovaným scénám hledání důkazů na videu z výslechů a svým způsobem se divácky „přejí“ i opakovaný výslech s jedním z teroristů.
Na zobrazení napjaté a nebezpečné atmosféry mezi civilisty mají diváci posouzení jen několik scén, které však vyznívají méně věrohodně, než se podařilo zachytit ve filmu ARGO.
Foto: Columbia Pictures
Nejnovější komentáře