Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Legendární monstrum, legendární Boris Karloff, legendární film. Co víc si člověk může přát? Frankenstein je jedním z těch hororů, které se musí řadit mezi ty nejlepší.
Frankenstein
Frankenstein
USA, 1931, 70 minut
Režie: James Whale
Scénář: Garrett Fort a Francis E. Faragoh na základě divadelní hry od Peggy Webling podle románu Mary Shelley
Hrají:
Boris Karloff (Monstrum)
Colin Clive (Henry Frankenstein)
Mae Clarke (Elisabeth)
Edward van Sloan (Doktor Waldman)
Osobně si myslím, že to je jeden z nejlepších hororových filmů své éry, možná bych se vůbec nebál ho zařadit mezi jeden z nejlepších hororových filmů vůbec. A čím je to dáno? Myslím, že především tím, že tam, kde Dracula v dnešní době selhal, tam se Frankensteinovo monstrum stále drží. Mluvím samozřejmě o tom, zda film dokáže zapůsobit na moderního diváka. Neříkám, že to Lugosiho Dracula vůbec nedokáže, ale je rozhodně topornější a řekl bych i komičtější, než Karloffovo monstrum, mimochodem jeho nalíčení je tak dokonalé, že bych se nebál ho použít klidně i ve filmu, který by se natáčel v dnešní době.
Základem úspěchu je samozřejmě Frankensteinovo monstrum, ale film neselhává ani z hlediska ostatních postav. Už podruhé se zde setkáváme s hercem Edwardem van Sloanem, který si opět zahrál profesora, tentokrát nikoli van Helsinga, ale Waldmana. Další vědec v jeho kariéře, tentokrát však méně bláznivý. Nutno říci, že jak Dracula, tak Frankenstein patří mezi jeho první filmy, a to už mu bylo při natáčení devětačtyřicet let.
Ostatní postavy také neurazí, především pak samozřejmě Elisabeth, Frankensteinova snoubenka, Victor, jeho přítel, a baron Frankenstein, jeho otec. Skoro bych řekl, že herci už si zvykali na mluvený film a jejich hraní již není tak divadelní. A pokud už se bavíme o divadle, je vhodné připomenout, že scénář nevycházel přímo z knihy, ale právě z divadelní hry, podobně jako tomu bylo u Draculy. Je to patrné i na postavách, kdy jménem Viktor je v románu pojmenován vědec Frankenstein. Ale je pravdou, že přepis románu by bylo i tak nutné upravit, protože jinak by jeho atmosféra nebyla dostatečně hororová a bylo by nutné zde řešit i jiné příběhy, nikoli pouze ten hlavní, který se soustředí na vznik a pád monstra.
Film má skvělé kulisy a je skvěle zvládnut i po trikové stránce, kdy jediným až trochu smutným trikem, je figurína, kterou monstrum hází na konci filmu z mlýna. Zde je až jasně patrné, že se jedná o panáka, stejně jako je tomu na začátku filmu, kde Frankenstein se svým pomocníkem odřezávají oběšence. Film má skvělou atmosféru, a to jak ve chvílích, kdy si vědec hledá těla, tak ve scénách, kdy se děj přesouvá do jeho laboratoře. Sídlo, v kterém koná své pokusy, je samo o sobě chladné a nepřístupné. Navíc je laboratoř doplněna efektními výboji a blesky, což jí dodává na zlověstnosti. Ani trochu nevadí, že je film černobílý, spíše naopak.
Musím uznat, že i pro dnešní dobu se skvěle zachoval záznam filmu, a že je jeho kvalita mnohem vyšší, mluvím stále o kvalitě záznamu, než například u dříve recenzovaného M. Film Frankenstein má zvuky na místech, kde být mají a stejně tak nejsou patrné jizvy na obraze samotném. Je to jen dobře pro budoucí generace.
Mezi nejsilnější scény filmu patří chvíle, kdy se Frankensteinovo monstrum podruhé probouzí a zabíjí přitom doktora Waldmana, samozřejmě pak také scéna, kdy je monstrum doslova loveno a nakonec i upáleno ve starém mlýně. Ale nejsilnější scénou ze všech je ta, kde si netvor hraje s holčičkou u jezera a hází na vodu květy. V tuto chvíli je monstrum doslova nevinné a raduje se z toho, jak květy plavou. Jenže pak chce vidět plavat i holčičku. Nevinnost tohoto činu je vykoupena smrtí, která nemůže zůstat nepotrestaná. I když monstrum vlastně nemůže za to, jaké je, bylo tak stvořeno, stejně je lidé nenávidí a chtějí ho zničit, což se jim nakonec také povede. Více méně. A film má samozřejmě happy end, kdy Frankenstein, ač byl shozen ze střechy mlýna, přežil a pečuje o něj jeho oddaná snoubenka.
U Frankensteina mě vždy fascinovala jedna věc. Pokud se toto jméno vysloví, většina lidí si vybaví monstrum, nikoli vědce, i když monstrum je samozřejmě bezejmenné. Je to snad ukázka toho, jak je vědec se svým „vynálezem“ ztotožněn? Anebo prostě jen ukázka toho, jak důležitá je postava monstra, že na vědce je mnohdy zapomínáno. Ale i Frankenstein je sám o sobě velmi zvláštní postavou – snoubence jasně dává najevo, že práce je pro něj na prvním místě, odhání ji od sebe, a chvíle, kdy monstrum oživí, je ukázkou jeho triumfu. Triumfu nad společností, nad bezvěrci.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Dokonale zahrané monstrum v podání legendy Borise Karloffa. Výtečně stavěná atmosféra již od počátku filmu. Silný příběh, který se může na dnešní poměry zdát trochu zevšednělý.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
V podstatě zde není mnoho, co vytýkat k tomu, že by film neměl patřit mezi 101 nejlepších hororů. Možná bych jen pozměnil konec, aby nevyzněl happy endově. Takže bych nechal Frankensteina zemřít. Ale to je čistě moje osobní nelibost k happy endům na místech, kde nejsou nutné. Ale berme to tak, že si ho Whale ponechal pro pokračování v podobě Frankensteinovy nevěsty.
Další film patřící mezi „101 nejlepších hororů“ vyjde 6.5.2019
Článek je součástí seriálu 101 nejlepších hororů na internetovém magazínu Horor-Web.cz.
(4,91 z 5)