#8 - Frankenstein

Legendární mon­strum, legen­dár­ní Boris Karloff, legen­dár­ní film. Co víc si člo­věk může přát? Frankenstein je jed­ním z těch horo­rů, kte­ré se musí řadit mezi ty nej­lep­ší.

Frankenstein

Frankenstein

USA, 1931, 70 minut

Režie: James Whale

Scénář: Garrett Fort a Francis E. Faragoh na zákla­dě diva­del­ní hry od Peggy Webling pod­le romá­nu Mary Shelley

Hrají:

Boris Karloff (Monstrum)

Colin Clive (Henry Frankenstein)

Mae Clarke (Elisabeth)

Edward van Sloan (Doktor Waldman)

Osobně si mys­lím, že to je jeden z nej­lep­ších horo­ro­vých fil­mů své éry, mož­ná bych se vůbec nebál ho zařa­dit mezi jeden z nej­lep­ších horo­ro­vých fil­mů vůbec. A čím je to dáno? Myslím, že pře­de­vším tím, že tam, kde Dracula v dneš­ní době selhal, tam se Frankensteinovo mon­strum stá­le drží. Mluvím samo­zřej­mě o tom, zda film doká­že zapů­so­bit na moder­ní­ho divá­ka. Neříkám, že to Lugosiho Dracula vůbec nedo­ká­že, ale je roz­hod­ně topor­něj­ší a řekl bych i komič­těj­ší, než Karloffovo mon­strum, mimo­cho­dem jeho nalí­če­ní je tak doko­na­lé, že bych se nebál ho pou­žít klid­ně i ve fil­mu, kte­rý by se natá­čel v dneš­ní době.

Základem úspě­chu je samo­zřej­mě Frankensteinovo mon­strum, ale film nese­lhá­vá ani z hle­dis­ka ostat­ních postav. Už podru­hé se zde setká­vá­me s her­cem Edwardem van Sloanem, kte­rý si opět zahrál pro­fe­so­ra, ten­to­krát niko­li van Helsinga, ale Waldmana. Další vědec v jeho kari­é­ře, ten­to­krát však méně bláz­ni­vý. Nutno říci, že jak Dracula, tak Frankenstein pat­ří mezi jeho prv­ní fil­my, a to už mu bylo při natá­če­ní devě­ta­čty­ři­cet let.

Ostatní posta­vy také neu­ra­zí, pře­de­vším pak samo­zřej­mě Elisabeth, Frankensteinova snou­ben­ka, Victor, jeho pří­tel, a baron Frankenstein, jeho otec. Skoro bych řekl, že her­ci už si zvy­ka­li na mlu­ve­ný film a jejich hra­ní již není tak diva­del­ní. A pokud už se baví­me o diva­dle, je vhod­né při­po­me­nout, že scé­nář nevy­chá­zel pří­mo z kni­hy, ale prá­vě z diva­del­ní hry, podob­ně jako tomu bylo u Draculy. Je to patr­né i na posta­vách, kdy jmé­nem Viktor je v romá­nu pojme­no­ván vědec Frankenstein. Ale je prav­dou, že pře­pis romá­nu by bylo i tak nut­né upra­vit, pro­to­že jinak by jeho atmo­sfé­ra neby­la dosta­teč­ně horo­ro­vá a bylo by nut­né zde řešit i jiné pří­běhy, niko­li pou­ze ten hlav­ní, kte­rý se sou­stře­dí na vznik a pád mon­stra.

Film má skvě­lé kuli­sy a je skvě­le zvlád­nut i po tri­ko­vé strán­ce, kdy jedi­ným až tro­chu smut­ným tri­kem, je figurí­na, kte­rou mon­strum hází na kon­ci fil­mu z mlý­na. Zde je až jas­ně patr­né, že se jed­ná o paná­ka, stej­ně jako je tomu na začát­ku fil­mu, kde Frankenstein se svým pomoc­ní­kem odře­zá­va­jí obě­šen­ce. Film má skvě­lou atmo­sfé­ru, a to jak ve chví­lích, kdy si vědec hle­dá těla, tak ve scé­nách, kdy se děj pře­sou­vá do jeho labo­ra­to­ře. Sídlo, v kte­rém koná své poku­sy, je samo o sobě chlad­né a nepří­stup­né. Navíc je labo­ra­toř dopl­ně­na efekt­ní­mi výbo­ji a bles­ky, což jí dodá­vá na zlo­věst­nos­ti. Ani tro­chu neva­dí, že je film čer­no­bí­lý, spí­še nao­pak.

Musím uznat, že i pro dneš­ní dobu se skvě­le zacho­val záznam fil­mu, a že je jeho kva­li­ta mno­hem vyš­ší, mlu­vím stá­le o kva­li­tě zázna­mu, než napří­klad u dří­ve recen­zo­va­né­ho M. Film Frankenstein má zvu­ky na mís­tech, kde být mají a stej­ně tak nejsou patr­né jizvy na obra­ze samot­ném. Je to jen dob­ře pro budou­cí gene­ra­ce.

Mezi nej­sil­něj­ší scé­ny fil­mu pat­ří chví­le, kdy se Frankensteinovo mon­strum podru­hé pro­bou­zí a zabí­jí při­tom dok­to­ra Waldmana, samo­zřej­mě pak také scé­na, kdy je mon­strum doslo­va love­no a nako­nec i upá­le­no ve starém mlýně. Ale nej­sil­něj­ší scé­nou ze všech je ta, kde si netvor hra­je s hol­čič­kou u jeze­ra a hází na vodu kvě­ty. V tuto chví­li je mon­strum doslo­va nevin­né a radu­je se z toho, jak kvě­ty pla­vou. Jenže pak chce vidět pla­vat i hol­čič­ku. Nevinnost toho­to činu je vykou­pe­na smr­tí, kte­rá nemů­že zůstat nepo­tresta­ná. I když mon­strum vlast­ně nemů­že za to, jaké je, bylo tak stvo­ře­no, stej­ně je lidé nená­vi­dí a chtě­jí ho zni­čit, což se jim nako­nec také pove­de. Více méně. A film má samo­zřej­mě hap­py end, kdy Frankenstein, ač byl sho­zen ze stře­chy mlý­na, pře­žil a peču­je o něj jeho odda­ná snou­ben­ka.

U Frankensteina mě vždy fas­ci­no­va­la jed­na věc. Pokud se toto jmé­no vyslo­ví, vět­ši­na lidí si vyba­ví mon­strum, niko­li věd­ce, i když mon­strum je samo­zřej­mě beze­jmen­né. Je to snad ukáz­ka toho, jak je vědec se svým „vyná­le­zem“ zto­tož­něn? Anebo pros­tě jen ukáz­ka toho, jak důle­ži­tá je posta­va mon­stra, že na věd­ce je mnoh­dy zapo­mí­ná­no. Ale i Frankenstein je sám o sobě vel­mi zvlášt­ní posta­vou – snou­ben­ce jas­ně dává naje­vo, že prá­ce je pro něj na prv­ním mís­tě, odhá­ní ji od sebe, a chví­le, kdy mon­strum oži­ví, je ukáz­kou jeho tri­um­fu. Triumfu nad spo­leč­nos­tí, nad bez­věr­ci.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Dokonale zahra­né mon­strum v podá­ní legen­dy Borise Karloffa. Výtečně sta­vě­ná atmo­sfé­ra již od počát­ku fil­mu. Silný pří­běh, kte­rý se může na dneš­ní pomě­ry zdát tro­chu zevšed­ně­lý.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

V pod­sta­tě zde není mno­ho, co vytý­kat k tomu, že by film neměl pat­řit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů. Možná bych jen pozmě­nil konec, aby nevy­zněl hap­py endo­vě. Takže bych nechal Frankensteina zemřít. Ale to je čis­tě moje osob­ní neli­bost k hap­py endům na mís­tech, kde nejsou nut­né. Ale ber­me to tak, že si ho Whale pone­chal pro pokra­čo­vá­ní v podo­bě Frankensteinovy nevěs­ty.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 6.5.2019

---

Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.

---

---