Elena: Přes všechny překážky - kniha

Elena Weilandová, tři­nác­ti­le­tá dív­ka, upí­ra­la oči k oblo­ze, a to dosti kri­tic­ky, pro­to­že mrač­na byla stá­le pří­tom­na, avšak usou­di­la, že zhru­ba hodi­nu bez deš­tě vyu­ži­je na to, aby se moh­la pro­jet na koni. Léto poma­lu kon­či­lo a ona vědě­la, že tím pádem bude muset být více ve stá­ji, tudíž chtě­la vyu­žít co nej­ví­ce šan­cí. Sirius, když na něj nased­la, se nesl rych­lým cva­lem k lesu, ale Elena ho ved­la smě­rem vle­vo, kde se nachá­ze­la skli­ze­ná pole a lou­ky. Dojeli až na vrchol kop­ce, odkud se díva­la na Kosí dvůr, kde se naro­di­la - ten pohled milo­va­la. Ale tahle idy­la nemoh­la trvat věč­ně.

Jednalo o jeden říj­no­vý pátek, úpl­ně oby­čej­ný den jako kaž­dý jiný, kdy se při­ho­di­la ta kata­stro­fa. Přitom to zača­lo pro Elenu oprav­du hod­ně dob­ře. Druhou vyu­čo­va­cí hodi­nu měli něm­či­nu a dosta­li opra­ve­né prá­ce. Elena jako jedi­ná dosta­la jed­nič­ku a vel­mi se z toho těši­la, až to doma uká­že rodi­čům. Spolužačka Ariana hned vyzví­da­la co má, a když se dozvě­dě­la o její výbor­né, tak moh­la puk­nout - byla závis­ti­vá a zvyk­lá mít nej­lep­ší znám­ku, pro­to Eleně nepřá­la. Přitom dřív na jiné ško­le byly kama­rád­ky, ale to už v této chví­li bylo pasé. Pak při­šla prv­ní nepří­jem­nost - čtvr­tá hodi­na - mate­ma­ti­ka.

Elena byla vyvo­la­ná k tabu­li a bohu­žel, nedo­ká­za­la vypo­čí­tat pří­klad. Neměla však tuše­ní, jak. Ariana, kte­rá byla vyvo­la­ná namís­to ní, to však lehce zvlád­la, samo­zřej­mě se samo­li­bým úsmě­vem, kte­rý Elena nesná­še­la. To jí zka­zi­lo nála­du. Naštěstí už byl konec vyu­čo­vá­ní a Elena čeka­la na svo­ji nej­lep­ší kama­rád­ku Melike, kte­rá cho­di­la do devá­té tří­dy. Jezdily spo­lu auto­bu­sem domů. Dnes měly sotva deset minut na to, aby ho stih­ly. Bohužel se neza­da­ři­lo a tak si zatím kou­pi­ly kor­nout hra­nol­ků. Ještě před­tím to zkou­še­ly u Ariany, jest­li by je nesvez­la, pro­to­že pro ni jez­dil kaž­dý den osob­ní řidič. Tam však nepo­cho­di­ly.

Tak si sed­ly na scho­dy zmrz­li­nár­ny a čeka­ly na dal­ší auto­bus. Ani nesta­či­ly dojíst, když u nich zasta­vi­lo auto - v něm seděl Tim Jungblut a jeho táta. Jungblutovy se odjak­ži­va nená­vi­dě­ly s Eleninou rodi­nou, ale Elena netu­ši­la proč. Vybídly je, aby si nased­ly, že je sve­zou domů. Elena váha­la - nejen, že by se zlo­bil táta, ale navíc by ji pře­tr­hl star­ší a aro­gant­ní brat Christian. Nakonec ji Melike umlu­vi­la a tedy jely s Jungblutovými. ti vysa­di­li jako prv­ní Elenu a Tim se s ní hez­ky roz­lou­čil. Když při­šla domů, zrov­na při­vá­že­ly do stá­jí nově koně. Táta ani Christian nikde neby­li, tak to spadlo na Jense, kte­rý tu byl zaměst­nán, ale k Eleně se cho­val hrubě a nadá­val jí do frac­ků.

O pár hodin poz­dě­ji se Elena potka­la s mužem, kte­rý hle­dal její­ho dědeč­ka a ta nic netu­še, ho při­ved­la k nim domů. Jednalo se o exe­ku­to­ra, jenž při­šel vymá­hat dlu­hy, kte­ré Elenin děde­ček nadě­lal těmi úvě­ry od ban­ky. Od té chví­le se u Eleny doma jen háda­li. Tak, jak byl vždyc­ky mezi její­mi rodi­či klid, nyní tatí­nek po mamin­ce neu­stá­le kři­čel. Navíc se do vše­ho zamo­tal Tim Jungblut, což neby­lo vůbec dob­ré, když se jejich rodi­ny nená­vi­dě­ly. Elena se do něj navíc zami­lo­va­la.

Vynikající pří­běh, opět se zví­řa­ty - koni - v hlav­ní roli. Obálka je moc hezká, vlast­ně úpl­ně doko­na­lá. Tento pří­běh pat­ří do vět­ší série, tak­že se čte­ná­ři můžou těšit na dal­ší díly, avšak ten­to roz­hod­ně dopo­ru­ču­ju ke kou­pi a ke čte­ní. Má 296 stran.

Knihu může­te zakou­pit za 212 Kč zde.

• Autor: Nele Neuhausová
• Žánr: pří­běhy o zví­řa­tech
• Nakladatelství: CPRESS
• Datum vydá­ní:09. 04. 2018