Tygří srdce - Ostrov Stínových válečníků - podaří se Rádžovi naplnit jeho cesta?

Rádža byl koneč­ně po vel­mi dlou­hé době u své­ho cíle. Splnil posled­ní přá­ní své mat­ky a byl při­jat jako učed­ník na ost­rov Bayangaiů. Byl nyní ve spo­le­čen­ství Stínových váleč­ní­ků, kde měl dokon­čit svůj lovec­ký výcvik, aby mohl v kli­du pře­vzít dědic­tví své­ho otce Ledochvosta. Když se mu to poda­ří, tak se sta­ne krá­lem džun­gle. Jenže jak ušel do nynějš­ka dlou­hou ces­tu, tak ho ješ­tě del­ší čeka­la, aby se tohle všech­no udá­lo. Zatím byl Rádža klid­ný, pro­to­že se mu poda­ři­lo zahnat Železného spá­ra. Boj to byl dra­ma­tic­ký, ale Rádža naštěs­tí zví­tě­zil a poté nastal v džun­g­li mír. Senjata, čer­ný pan­ter mu dal také hádan­ku, kte­rou bez potí­ží zod­po­vě­děl.

Rádža nebyl při­ja­tý k výcvi­ku sám. Kromě něj tu byl ješ­tě Titik - levhart obláč­ko­vý, Tangla - kočka Temminckova a dal­ší mla­dý tygr jako Rádža - Kipas. Sešli se nejen nováč­ko­vé, ale i pokro­či­lí učed­ní­ci a jejich mistři, ken­da­ro­vé. Nejvyšší z ken­da­rů, Senjata, se chys­tal pronést řeš, na kte­rou byli všich­ni zúčast­ně­ní zvě­da­ví. Senjatovi se musel pro­ka­zo­vat respekt sklo­ně­ním hla­vy a cel­ko­vou úklo­nou, čemuž se i Rádža nau­čil. Poslušnost a respekt zde byli vyso­ce ceně­ny. Kdo by se nena­u­čil poko­ře a nebyl ochot­ný se dále ško­lit, na ost­ro­vě by nemohl dlou­ho zůstat. Rádža pro­ne­sl nahlas dotaz, co se sta­ne, když někdo neslo­ží něja­kou zkouš­ku.

Ani si to neu­vě­do­mil, že ji pro­ne­sl nahlas, ale vzít ji zpět už bylo poz­dě. Kipas posměš­ně vyslo­vil, jest­li se Rádža snad nebo­jí. Než Rádža sti­hl odpo­vě­dět, udě­lal to Senjata. Kdo zkouš­ku neu­dě­lá, bude ji opa­ko­vat tak dlou­ho, dokud neob­sto­jí, pří­pad­ně dokud jeho mis­tr neroz­hod­ne, že na Ostrově stí­nů už pro něj není mís­to. Nebudou však na to sami, kaž­dý bude mít své­ho uči­te­le - ken­da­ra, kte­rý bude své­ho svě­řen­ce zasvě­co­vat do tajem­ství Bayangaiů. Rádža měl zrych­le­ný tep - před­sta­vo­val si totiž, že by jeho ken­da­rem mohl být Senjata, pro­to­že půso­bil dří­ve ve služ­bách Rádžova otce jako těles­ný stráž­ce.

Jasná inspi­ra­ce Knihou džun­glí, pod­le mě teda urči­tě, nicmé­ně je to samo­zřej­mě úpl­ně jiný pří­běh. Super napsa­né, pochy­bu­ju, že by se to něko­mu nelí­bi­lo. Kresba je do šeda, i strán­ky jsou tak kon­tu­ro­va­né, vel­mi se to k tomu hodí. Navíc obál­ka je parád­ní. Je to dru­hý díl série. Rozhodně dopo­ru­ču­ju ke čte­ní. Má 248 stran a navíc jsou sou­čás­tí kni­hy i barev­né kar­ty postav.

• Autor: Robin Dix
• Ilustrátor: Fabian Erlinghäuser
• Žánr: pří­běhy o zví­řa­tech
• Nakladatelství: Fragment
• Datum vydá­ní: 26. 07. 2018