Barbarella (Barbarella)
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.
Když „Barbarella“ vyšla česky, říkal jsem si, že to je skoro jako zjevení, že se k nám dostávají i takhle legendární komiksy. Navíc jsem ani necítil nějakou větší kampaň kolem této knihy, narazil jsem na ní prostě jen proto, že se neustále dívám na to, jaké jsou novinky na českém komiksovém trhu. Celkem logicky jsem knihu hned musel mít, i když jsem se k jejímu přečtení dostal později, nemluvě o tom, že ji ještě později recenzuji. Kniha vyšla pod nakladatelstvím Argo, a to rovnou ve dvou verzích - klasická má obálku viz výše, limitovaná, která se liší právě obálkou, je pak znázorněna ve spodní části recenze. Limitovaná edice je jen o 100 Kč dražší a má krásnou obálku Káji Saudka. Ale musím říct, že se mi líbí i obálka nelimitovaného vydání, protože z ní mám prostě pocit 60. let, kam „Barbarella“ patří.
A tohle neříkám náhodou, myslím tu větu, že „Barbarella“ patří do 60. let. Když se do komiksu začtete, budete si říkat - minimálně u druhé části nazvané „Minutožroutův hněv“ - jestli se někde nestal omyl a jestli je tohle skutečně to legendární dílo. Komiks „Barbarella“ má totiž strašně velké množství negativních prvků, které stěžují čtení a rozhodně z něj nedělají takový zážitek, jak byste si přáli. V první řadě je to děj. První část nazvaná prostě „Barbarella“ je dělená do kratších příběhů, které mají návaznost. Barbarella se v podstatě přesouvá z místa na místo, aby zde mohla poznávat podivné postavy, podivná místa a Forest měl prostor pro udání své zvláštní imaginace. Fajn, některé prvky jsou celkem originální, ale třeba z hlediska sci-fi to hrozně skřípe, což je patrnější ve druhé části, kdy postavám z úst místy padaly takové bláboly, až jsem si říkal, že to snad ani není možné. Nemluvě o tom, že se ta divná bizarnost, která vás ale netěší, spíše vás bolí, promítá i do zápletek, které moc nefungují.
O Barbarelle nevíte, co si myslet. Popravdě jsem tak nějak čekal, že to je silná, feministická hrdinka, ale ona se místy chová jako blbka, místy jako sexuální otrokyně, místy jako ztracená žena, prostě tak nějak různě, jak se to Forestovi hodilo, vždy ale tak, aby s někým skončila v posteli. Tam ale Forest končí a nenechá před divákem odehrát žádnou sexuální scénu. Nebojí se Barbarellu aranžovat do různých sexy i odvalených pozic, ale jakmile by mělo dojít na milostný akt, chybí nám panely a dostáváme se do bodu, kdy se svým milencem už jen leží v posteli, většinou zahalená. Přiznám se, sice je to konec 60. let, ale pořád jsem očekával, že komiks bude odvážnější. Ale je pravdou, že kresba je to, co zde funguje. Barbarella je prostě nádherná a je vidět, že Brigitte Bardot nebyla inspirací, Barbarella je Brigitte Bardot. Francouzská herečka neskutečně ovlivnila sexuální revoluci a nebýt jí, není ani „Barbarella“. Forest byl jako uhranutý a nedivím se mu, naprosto ho chápu. Sám jsem okouzlen BB a jsem okouzlen i Barbarellou, ale jen její vizuální stránkou.
Černobílá kresba ke komiksu „Barbarella“ skvěle sedí, dokonce jsou v ní zajímavě vykresleny i další postavy a prezentované světy, ale měl jsem nepříjemný pocit, že kresba je skutečně to jediné, v čem Forest exceloval a co mu opravdu šlo. Nejen, že jsou zápletky místy hodně divné a děj vás přestane bavit, ve druhé části je to dáno nadmírou skoro až nesmyslného textu, ale Forest má i problémy se základním vyprávěním, kdy přechody mezi některými panely jsou prostě špatné. Čtete a najednou si říkáte, že zde asi nějaký panel vypadl. Jako kdyby Forest příliš používal vypravěčskou zkratku, ale na místech, kde prostě výrazně naruší tempo čtení. A to není dobré, protože to čtenáře trochu ubíjí a čtení ho nebaví, nemluvě o tom, že se mnohdy ani nestane nic, co by takový skok ospravedlňovalo. Bohužel na knize „Barbarella“ je vidět, že kult neznamená nutně kvalitu celkovou. Ale jako postava zůstane Barbarella nesmrtelná, a to se jí musí nechat k dobru.
