Adrien Brody si v neděli převzal svého druhého Oscara za roli maďarského architekta László Tótha ve filmu Brutalista.Herce k této roli přilákala mimo jiné jeho náklonnost k brutalistické architektuře. Podle nedávného rozhovoru měl herec brutalismus ocenit díky četným zastávkám v Praze.
Film Brutalista byl nominován na deset Oscarů, včetně ceny za nejlepší film a režii (Brady Corbet), a tři z nich také získal, přičemž sošky si vedle Brodyho odnesli i kameraman Lol Crawley a skladatel Daniel Blumberg. Ačkoli se děj filmu odehrává především v Pensylvánii po druhé světové válce, má kořeny ve středoevropské a východoevropské architektuře.
Brodyho k filmu Brutalista přivedlo několik osobních vazeb, včetně maďarských kořenů (jeho matka emigrovala do Spojených států během maďarské revoluce v roce 1956) a osobní náklonnosti k brutalistické architektuře, která je jádrem filmu.
„Brutalismu jsem si velmi vážil, a to ještě před tímto filmem,“ řekl Brody Pamele Jahn v rozhovoru z loňského filmového festivalu v Benátkách, který tento týden zveřejnil The Arts Desk.
„Vzpomínám si, jak jsem byl v Praze, kde jsem ty stavby viděl a žasl nad nimi. Přitahuje mě syrovost, odvaha a sugestivnost mnoha brutalistických návrhů a toho, co z nich vzešlo po polovině století, a zároveň se mi na mnoha z nich líbí jednoduchá elegance a praktičnost.“
„Vyrostl jsem v rodině umělců a svou hereckou práci vnímám jako snahu o umělecké vyjádření. Maluji, renovoval jsem staré stavební konstrukce a mám vášeň pro vizuální, hmatové a smyslové umělecké zážitky. V tomto smyslu mě vždy fascinovala architektura. Je to další forma umění.“
Je pražská architektura až tak brutalistická? Podle architektů, kteří vytvořili některé z nejpozoruhodnějších budov ve městě postavených v průběhu druhé poloviny 20. století, nikoliv.
Ve vynikajícím loňském dokumentu Československá architektura 58-89 byl za čistě brutalistickou stavbu označen pouze městský hotel InterContinental, ačkoli mnohé další, včetně ikonické pražské televizní věže, jsou širokou veřejností považovány za brutalistické.
Ať už je však brutalistický nebo ne, Brody má řadu příležitostí pražskou architekturu ocenit, protože v České republice v posledních desetiletích natočil několik filmů.
Ve filmu Harrisonovy květy z roku 2000 si zahrál hlavní roli fotoreportérského veterána pracujícího ve válkou zmítaném Chorvatsku, kterou ztvárnil v lokacích v Milovicích severozápadně od Prahy. Jeho vedlejší role v tomto snímku údajně přiměla Romana Polanského, aby ho obsadil do filmu Pianista, za který získal svého prvního Oscara.
Ve filmu Aféra s náhrdelníkem z roku 2001 si Brody zahrál po boku své kolegyně, dvojnásobné držitelky Oscara Hilary Swank. Praha ve filmu, který se natáčel v barrandovských ateliérech a na lokacích v okolí města a dalších oblastech České republiky, představovala předrevoluční Francii.
Brody se do Prahy vrátil ve filmu režiséra Riana Johnsona Bratři Bloomovi z roku 2008, který obsahuje památné scény natáčené na nejznámějších památkách české metropole, včetně Karlova mostu a Staroměstského náměstí.
A v roce 2014 měl Brody natáčet v barrandovském studiu a na lokacích v Praze a po celé České republice historický epos Císař, v němž si zahrál císaře Svaté říše římské Karla V. V roce 2014 se Brody objevil ve snímku Karel V., který byl natočen v Praze. Přestože byl film kompletně natočen a téměř dokončen, po zatčení producenta Paula Breulse za podvod v roce 2017 uvízl v limbu a více než deset let po svém vzniku zůstává nezveřejněn.
