Anakonda: Honba za krvavou orchidejí

Tak takhle už jsem se v kině dlou­ho nenu­dil. Zdá se, že pra­vi­dlo lep­ších, dru­hých dílů pře­stá­vá pla­tit. Anebo to bylo tím, že jsem na ten­to film šel v horeč­kách, chtě­lo se mi spát a všech­no jsem vní­mal tak nějak jako­by z dál­ky a opož­dě­ně? Kdo ví... Každopádně si mys­lím, že úsu­dek jsem měl nato­lik v pořád­ku, že mám prá­vo ten­to film hod­no­tit. A je mi to líto, opět zápor­ně.Skupinka šes­ti věd­ců a bada­te­lů, v čele s dok­to­rem Jackem Byronem (Matthew Marsden), jeho asi­s­tent­kou Samanthou Rogers (Kadee Strickland), Jackovým part­ne­rem Gordonem Mitchellem (Morris Chestnut) a vědec­ké pra­cov­ni­ce Gail Sternové (Salli Richardson-Whitfield), spe­ci­a­lis­tou na GPS navi­ga­ci Colem Burrisem (Eugene Byrd) a v nepo­sled­ní řadě léka­řem Benem Douglasem (Nicholas Gonzales), se vydá­vá do dale­ké­ho a tajem­né­ho Bornea hle­dat zázrač­nou kvě­ti­nu, zva­nou Krvavá orchi­dej, pomo­cí níž by se dal pro­dlou­žit lid­ský život. Problém je v tom, že tato rost­li­na kve­te jed­nou za sedm let a zbý­va­jí posled­ní dva týd­ny, než odum­ře. Proto je vel­mi důle­ži­té spě­chat.

Bohužel, hned po pří­jez­du na Borneo nasta­nou kom­pli­ka­ce, pro­to­že loď, kte­rá je měla na urče­né mís­to dopra­vit, nevy­plu­je, kvů­li obdo­bí dešťů a tudíž rizi­ko­vos­ti ces­ty. V běž­ném živo­tě by tady vše skon­či­lo, ale neza­po­meň­me, že jsme ve fil­mu. Výzkumná výpra­va si totiž nají­má kapi­tá­na, váleč­né­ho vete­rá­na, kte­rý se rád napi­je, Billa Johnsona (Johnny Messner). Za svou odváž­nost si samo­zřej­mě nechá tuč­ně zapla­tit. Jeho loď je, jak jinak, v dez­o­lát­ním sta­vu a hro­zí, že se kaž­dou chví­li roz­pad­ne, ale o tom to prá­vě je :-). Spolu s těmi­to sed­mi sta­teč­ný­mi a odhod­la­ný­mi udě­lat coko­li pro svou věc, se na ces­tu při­po­jí ješ­tě Billův pomoc­ník, míst­ní domo­ro­dec a zna­lec džun­gle Tran (Karl Yune).

Pak se hod­ně dlou­hou dobu nic moc nedě­je a chce se vám spát. Trocha akce začne až v momen­tě, když se Krvavá Marry (Billova loď) poka­zí a našich osm odváž­liv­ců je nuce­no nou­zo­vě „při­stát“ v džun­g­li plné nená­vist­ných a hla­do­vých ana­kond. Ano, v prv­ním díle byla pou­ze jed­na, kdež­to tady je jich hned něko­lik. Je totiž doba páře­ní a sam­ci se sbí­ha­jí z celé­ho širo­ké­ho oko­lí, aby klofli něja­kou tu samič­ku.
A pak už se jen pořád doko­la opa­ku­jí stej­né situ­a­ce, při kte­rých umře polo­vi­na výpra­vy (kdo to bude se už nech­te pře­kva­pit).

Jako v jed­nič­ce, i zde je jed­na zápor­ná posta­va, je jí dok­tor Jack Byron, kte­rý když zjis­tí, že Krvavá orchi­dej sku­teč­ně zabí­rá – v jed­né vyvrh­nu­té ana­kon­dě totiž obje­ví lís­tek této kvě­ti­ny a dojde mu, že míst­ní ana­kon­dy jsou tak vel­ké prá­vě kvů­li tomu, že sou­čás­tí jejich jídel­níč­ku je Krvavá orchi­dej (ana­kon­dy ros­tou celý svůj život, a když jim život pro­dlou­ží­te... :-)) – je odhod­lán pro její zís­ká­ní udě­lat coko­li, dokon­ce i zabí­jet své kole­gy. Zcela ho ovlád­ne tou­ha po vel­kém bohat­ství spo­je­ném s obje­vem této zázrač­né kvě­ti­ny. Nakonec ho ale jeho cham­ti­vost při­ve­de až na jídel­ní stůl ana­kon­dy a spo­lu s ním umí­rá i šan­ce na zís­ká­ní eli­xí­ru mlá­dí, ale­spoň pro­za­tím.

Jak už jsem řekl v úvo­du této recen­ze, film Anakonda: Honba za krva­vou orchi­de­jí, mi nic, ale vůbec nic neřekl. Neoslovila mě ani jedi­ná část z hodi­ny a půl, po kte­rou ten­to film trval. Výkony her­ců byly pod­le mě o ničem a nepři­spí­va­ly tomu ani rádo­by vtip­né hláš­ky někte­rých z hrdi­nů. Celá atmo­sfé­ra půso­bi­la veli­ce nud­ně a ani jed­nou to ve mně nehrklo, ani jed­nou jedin­krát jsem se nevy­le­kal.
Autoři sním­ku původ­ně zamýš­le­li, že dru­hý díl zasa­dí do ame­ric­ké­ho vel­ko­měs­ta New Jersey, což by celé­mu fil­mu mož­ná vylep­ši­lo cel­ko­vý prů­měr, ale takhle se jed­ná pou­ze o vel­mi špat­nou kopii jed­nič­ky, kte­rá se mi naroz­díl od toho­to bra­ku líbi­la.

Špatní her­ci, špat­ná atmo­sfé­ra, špat­ná kame­ra a zvuk, nud­ný, nic neří­ka­jí­cí děj, celý posta­ve­ný na před­cho­zím díle, doko­la se opa­ku­jí­cí jed­no­du­ché scé­ny, stá­le stej­ný způ­sob smr­ti jed­not­li­vých postav, cel­ko­vě mizer­ný dojem.

A na závěr ješ­tě jed­na tako­vá zají­ma­vost: Johnny Messner, kte­rý ztvár­nil kapi­tá­na Billa Johnsona, namlu­vil oba dva díly Maxe Payna (teda, pokud jsem se nesple­tl, ale pod­le hla­su by to mohl být on).

Hodnocení toho­to fil­mu: 1/5 (mizer­né)

---

---