E. Jelinek (nositelka Nobelovy ceny) je poměrně známá německy píšící autorka, která z prken, jež znamenají svět pronikla i do světa stříbrného plátna v podobě filmu Pianistka, který měl poměrně kontroverzní recenze.
Neméně kontroverzní je ale i sama autorka - jejíž částečnou autobiografií prý Pianistka byla. Elfriede vždy koketovala s levicovými politickými názory - nějaký čas byla členkou anarchistického hnutí a posléze i komunistické strany, avšak nikdy se nestala politickým dogmatikem (z komunistické strany posléze vystoupila), což neznamená, že by nebyla politicky angažovaná. Známé je i její setkání s Ulrike Meinhof, bouřlivé večírky, ambivalentní vztah k veřejnosti i feministický nádech jejích děl. Drama Co se stalo... je autorčinou prvotinou z roku 1979. Navazuje na známou Ibsenovu hru Nora, ale její znalost od páka přímo nevyžaduje. Podle Jelinek totiž Ibsenovo drama končí právě v tom nejvíce zajímavém momentu, tedy v době, kdy se Nora odhodlala od svého manžela odejít. Co však bude dál? Jak si může ve světě konce 19. století dovolit žít žena sama bez ochranné ruky svého manžela? To je pochopitelně silné a zajímavé téma, které se na ploše cca 2 hodin pokusili sehrát herci Nové scény Národního padla v Praze. V režii Michala Dočekala si titulní roli Nory zahrála Kateřina Winterová, z notoricky známých herců se objevili ještě např. M. Mejzlík, O. Pavelka, A. Pyško, či třeba i Zdena Hadrbolcová.
Hru doplňoval živý orchestr složený z bicích a kytar, autorem hudby je Miloš Orson Štědroň (možná znáte jeho spolupráci s Ivou Bittovou).
Nora není - jak by se možná na první pohled mohlo zdát - typem emancipované dámy. O svoji emancipaci se sice snaží (nemohu si odpustit jednu citaci ..„Lid je ve své převážné většině údajně založen tak feminně, že jeho myšlení a jednání je ovlivněno daleko více citovým vnímáním než střízlivou úvahou, říká Adolf Hitler..“), nicméně záhy dá přednost pohodlnému životu vydržované slečny, který si snaží udržet i za cenu vlastní důstojnosti. Autorka děj hry přenesla do konce dvacátých let - jak možná bylo ze zmínky o Dolfim patrno - což má svůj výsledný efekt v podobě dámských účesů a úprav oděvů a v závěru hry i plíživého pocitu nástupu nacismu (...„že by v tom měli prsty Židi, v té věci s tím požárem?“...). Samotné muže Jelinek ve hře popisuje poměrně různě, rozdílnou paletou charakterů, nicméně ti skutečně mocní mají stěžejní vlastnost společnou - touhu množit kapitál (ne nepodobných Hugu Stinnesovi, na nějž také přijde řeč). Ano, poznámky o srovnávání ženy s kapitálem (kapitál se totiž množením - na rozdíl od ženy - neopotřebovává) jsou docela vtipné. Humor je ve hře přítomen, byť o vyloženou komedii se nejedná. Hra je tak díky pohledu na roli ženy a bezuzdném chtíči po mamonu aktuální i pro dnešek.
24. května 2025Princess of the mlejn – pohádka, jakou svět neviděl – 65 %Právě dnes večer jsem byla poslána do Peškovky v Praze na premiéru divadelní hry Princess of the mlejn, což je parodie na pohádku Princezna ze mlejna (1994) Zdeňka Trošky. Nové zpracování původně naivní pohádky pro malé…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
7. ledna 2025Jess a Joe navždy - odvaha dívat se na svět dětskýma očimaComing of age patří mezi jeden z mých nejoblíbenějších literárních žánrů. Nejslavnějším dílem tohoto typu je bezpochyby román Kdo chytá v žitě od Jeroma D. Salingera. Od víc současných autorů je populární například kniha Ten, kdo stojí v koutě od…Vydáno v rubrice: Divadelní aktuality
31. května 2024Politika správcovny v Klubovně KašparuVětšině průměrných diváků nejspíš nic neřekne, když pod divadelním textem uvidí zkratku S. d. Ch. Těm vzdělanějším ale jistě dojde, že se jedná o pseudonym českého spisovatele a dramatika Miloslava Vojtíška, který patří v současnosti mezi…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
27. května 2024Legendární muzikál Tomáše Vorla na prknech Divadla Na FidlovačceKaždý, kdo se jen trochu zajímá o českou kinematografii, jistě někdy slyšel o filmovém muzikálu, nebo lépe řečeno rytmikálu režiséra Tomáše Vorla Kouř. Tento dnes již kultovní snímek vznikl na základě několika jeho předchozích prací. Příběhově…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
26. května 2024Vanya - Čechov pro 21. stoletíAnton Pavlovič Čechov je pravděpodobně jeden z nejznámějších ruských dramatiků. Je představitelem tzv. lyrického dramatu, kde se důležité pasáže děje odehrávají nikoliv v reálném životě ale v citovém nitru postav. Zejména pro své nejvýznamnější dílo -…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
20. května 2023Chladné dítě - Marius von MayenburgMayenburg je současný německý dramatik, jehož vztahové drama si připravili jako absolventskou inscenaci studenti 3. ročníku KČD v režii Tomáše Ráliše v divadlu Disk. Jedná se o hru hranou takříkajíc na "jeden zátah", tedy bez přestávky,…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
30. března 2020Verrücktes Blut (Šílená krev)Nová scéna Národního padla nabízí velmi často zajímavá představení, v poslední době jsem tam krom obligátního Čekání na Godota shlédl i velmi pozoruhodnou německou hru Šílená krev, kterou v Praze exkluzivně představil - ve spolupráci s…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
30. března 2020Taking Off company - OblíbenciHru Oblíbenci od švýcarské autorky Laury de Weck (ročník narození 1981) jsem shlédl v neděli v Paláci Akropolis, takže dojmy jsou ještě docela čerstvé a zároveň už mám trochu toho potřebného kontemplačního odstupu. Podtitulek "nebezpečné známosti…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
27. března 2020Othello, benátský mouřenínOthello patří mezi nejslavnější Shakespearovy hry, bohužel jsem jej však až do včerejšího dne neměl tu možnost spatřit na své vlastní zornice. Konkrétně se jednalo o druhou premiéru ve Stavovském padle v režii Daniela Špinara, velmi…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
26. března 2020J. P. Sartre - Špinavé ruceV padle Kolowrat jsem se poprvé ocitl až toto úterý, kdy jsem shlédl slavnou hru slavného autora s názvem "Špinavé ruce". Pamatuji si, že v době (a není to zase tak dávno), kdy jsem byl věkově…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
23. března 2020Ionesco - NosorožecAno, na Nové scéně Národního padla hrají nosorožce. Pozoruhodnou hru slavného dramatika antidramatu (či absurdního padla).- Nosorožec!- To se Vám něco zdá… Ach, no tohle!V menším francouzském městě se znenadání objeví nosorožec. Pobíhá ulicemi a hrozí,…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
22. března 2020Man & Mahler - padlo Ponec (Malá inventura)Tanec zrovna není z pů Thálie vystoupením, které bych navštěvoval nějak často. Z části proto také bylo pro mě představení Man Mahler dost výjimečnou záležitostí, o které se však nepíše zrovna snadno.V rámci festivalu Malá Inventura…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
22. března 2020Antikódy v Národním padleAntikódy od V. Havla jsem kdysi četl, svého času jsem o tom zanechal ve virtuálním prostoru nějakou tu řádku zde. Onen článek má dosud celkem slušný "google rating" a je pod ním i "zajímavá diskuse" (a…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
21. března 2020Enron - Lucy PrebbleVím, že o padelní hrách tu moc často nepíšu, je to částečně i proto, že si mi o nich píše docela těžko. Shledal jsem totiž, že popsat něco tak unikátního a zároveň pomíjivého - jako je…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
20. března 2020Věc Makropulos - Karel Čapek (ND)Slavná padelní inscenace Karla Čapka, Věc Makropulos, se znovu vrací na prkna Národního (respektive Stavovského) padla, tentokrát v režii slavného režiséra Roberta Wilsona. Kromě něj se ale hra může chlubit hned celou plejádou skvělých herců (Soňa…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
20. března 2020Pán z PrasečkovaRubriku "tyjátr" tady dost zanedbávám, což je jistě škoda už vzhledem k tomu, že jsem nedávno shlédl několik zajímavých představení.Tak třeba Pán z Prasečkova od slovutného Moliéra.Ke klasice v Národním přistupuji v poslední době trochu s…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
Loading...
Nejnovější komentáře