Gorily v mlze

Gorily v mlze (Gorillas in the Mist) je ame­ric­ký dra­ma­tic­ký film z roku 1988, kte­rý reží­ro­val Michael Apted a v němž Sigourney Weaverová ztvár­ni­la pří­ro­do­věd­ky­ni Dian Fosseyovou. Vypráví o její prá­ci ve Rwandě s hor­ský­mi gori­la­mi a byl nomi­no­ván na pět Oscarů.

Děj

Okultní tera­pe­u­t­ka Dian Fossey (Sigourney Weaver) je inspi­ro­vá­na antro­po­lo­gem Louisem Leakeym (Iain Cuthbertson), aby zasvě­ti­la svůj život stu­diu pri­má­tů. Neustále píše Leakeymu o prá­ci při kata­lo­gi­za­ci a stu­diu vzác­ných hor­ských goril v Africe. Následuje ho na před­náš­ku v Louisville v Kentucky v roce 1966 a pře­svěd­čí ho o svém pře­svěd­če­ní.

Odjedou do Konga, kde ji Leakey a jeho nada­ce vyba­ví pro kon­takt s gori­la­mi a sezná­mí ji s míst­ním sto­pa­řem zví­řat Sembagare (John Omirah Miluwi). Fossey a Sembagare se usa­dí hlu­bo­ko v džun­g­li, najdou tlu­pu goril, ale udá­los­ti konž­ské kri­ze je vyže­nou a konžští vojá­ci Fosseyho nási­lím vyže­nou z výzkum­né­ho mís­ta, kde je obvi­ní, že je cizí špi­on a agi­tá­tor.

Fossey je smí­ře­ná s návra­tem do Spojených stá­tů, ale Sembagare a její dočas­ná hos­ti­tel­ka Rosamond Carrová (Julie Harrisová) ji moti­vu­jí, aby zůsta­la v Africe. Fosseyová zaklá­dá nové výzkum­né akti­vi­ty v džun­glích sou­sed­ní Rwandy, kde se pro­je­ví bují­cí pyt­lác­tví a korup­ce, když obje­ví něko­lik pas­tí poblíž své nové základ­ny v Karisoke. Přesto Fosseyová a její kole­go­vé dosa­hu­jí u goril úspě­chů, při­čemž berou v úva­hu jejich komu­ni­ka­ci a soci­ál­ní sku­pi­ny. Její prá­ce udě­lá na Leakeyho dojem a zís­ká si mezi­ná­rod­ní pozor­nost.

National Geographic, kte­rý její úsi­lí finan­cu­je, vyšle foto­gra­fa Boba Campbella (Bryan Brown), aby na její výzkum upo­zor­nil. Fosseyová, zpo­čát­ku nepřá­tel­sky nala­dě­ná, se po něko­li­ka foce­ních s gori­la­mi k Campbellovi stá­le více při­my­ká a navzdo­ry Campbellovu man­žel­ství se z nich sta­nou milen­ci. Campbell navrh­ne Fosseyové roz­vod a sňa­tek, ale trvá na tom, že by muse­la trá­vit čas mimo Karisoke a gori­ly, což ji vede k ukon­če­ní jejich vzta­hu. Fosseyová si vytvo­ří cito­vé pou­to ke gori­le jmé­nem Digit a sna­ží se zabrá­nit vývo­zu dal­ších goril obchod­ní­kem Van Vectenem (Constantin Alexandrov).

Poděšena pyt­lác­tvím goril kvů­li jejich kůži, rukám a hla­vám si Fosseyová stě­žu­je rwand­ské vlá­dě a je odvo­lá­na, ale vlád­ní minis­tr (Waigwa Wachira) slí­bí, že najme pro­ti­pyt­lác­kou jed­not­ku. Fosseyho frustra­ce vyvr­cho­lí, když je Digit pyt­lá­ky sťat. Vede čet­né pro­ti­pyt­lác­ké hlíd­ky, vypa­lu­je pyt­lác­ké ves­ni­ce a dokon­ce zin­sce­nu­je fin­go­va­nou popra­vu jed­no­ho z pacha­te­lů, čímž si zne­přá­te­lí někte­ré své výzkum­né asi­s­ten­ty a zís­ká růz­né nepřá­te­le. Sembagare vyja­dřu­je zne­po­ko­je­ní nad tím, že Fosseyová nesou­hla­sí s nově vzni­ka­jí­cím odvět­vím gori­lí turis­ti­ky, ale ona jeho oba­vy non­ša­lant­ně odmí­tá.

Dne 27. pro­sin­ce 1985 je Dian Fosseyová zavraž­dě­na v lož­ni­ci své cha­ty nevi­di­tel­ným útoč­ní­kem. Na pohřbu, kte­ré­ho se účast­ní Sembagare, Carr a dal­ší, je pohřbe­na na stej­ném hřbi­to­vě, kde odpo­čí­va­jí Digit a dal­ší gori­ly. Sembagare sym­bo­lic­ky spo­jí hro­by Fosseyové a Digit kame­ny na zna­me­ní toho, že jejich duše před odcho­dem odpo­čí­va­jí v poko­ji spo­leč­ně.

Text v epi­lo­gu vysvět­lu­je, že Fosseyová svý­mi činy pomoh­la zachrá­nit gori­ly před vyhy­nu­tím, zatím­co její smrt zůstá­vá záha­dou.

Obsazení

-Sigourney Weaver jako Dian Fosseyová

-Bryan Brown jako Bob Campbell

-Julie Harris jako Roz Carrová

-John Omirah Miluwi jako Sembagare

-Iain Cuthbertson jako dr. Louis Leakey

-Constantin Alexandrov jako Van Vecten

-Waigwa Wachira jako Mukara

-Iain Glen jako Brendan

-David Lansbury jako Larry

-Maggie O’Neill jako Kim

-Konga Mbandu jako Rushemba

-Michael J. Reynolds jako Howard Dowd

-Gordon Masten jako foto­graf

-Peter Nduati jako náčel­ník Batwa

-Helen Fraser jako paní Van Vectenová

-John Alexander jako mim

-Peter Elliott jako mim

-Denise Cheshire jako mim

-Antonio Hoyos jako mim

-Jody St. Michael jako Mime Artist

-David Maddock jako on sám

Produkce

Scénář adap­to­va­la Anna Hamilton Phelan pod­le člán­ků Alexe Shoumatoffa a Harolda T. P. Hayese a povíd­ky Phelanové a Taba Murphyho. Původní hud­bu slo­žil Maurice Jarre. Film reží­ro­val Michael Apted a kame­ra­ma­nem byl John Seale.

Soundtrack

-Peggy Lee - „September in the Rain“ (napsal Harry Warren & Al Dubin)

-Peggy Lee - „It’s a Good Day“ (napsal Peggy Lee & Dave Barbour)

-Peggy Lee - „Sugar“ (napsal Maceo Pinkard & Sidney D. Mitchell & Edna Alexander)

Vydání

Kritické ohlasy

Film zís­kal vesměs pozi­tiv­ní recen­ze kri­ti­ků, při­čemž mno­zí chvá­li­li jak výkon Weaverové, tak tech­nic­ké úspě­chy fil­mu, zatím­co někte­ří byli zkla­má­ni nedo­sta­teč­nou hloub­kou posta­vy Fosseyové na plát­ně.

„Konečně [Weaverová] mož­ná našla roli stři­že­nou pod­le své­ho měřít­ka.“ napsal Hal Hinson z The Washington Post. „Je to pro ni skvě­lá role, do kte­ré se může vžít, a ona se v ní nešet­ří.“ Měl však pochyb­nos­ti o ome­ze­ních kla­de­ných na posta­vu Fosseyové: „Hlavním pro­blé­mem fil­mu Gorily v mlze je, že svou hrdin­ku bana­li­zu­je; dělá z ní jed­nu z nás. A Fosseyová byla pod­le vše­ho všech­no, jen ne oby­čej­ná.“ Obvinil také tvůr­ce fil­mu, že zmír­ni­li Fosseyové nesta­bil­ní psy­chic­ký stav: „Fosseyová byla víc než jen výstřed­ní... Film tyto aspek­ty její­ho cha­rak­te­ru nazna­ču­je, ale sna­ží se je zmír­nit;... tvůr­ci udě­la­li víc než jen to, že Fosseyové život sani­ti­zo­va­li, zba­vi­li ho jaké­ho­ko­li význa­mu.“ Hinson dospěl k závě­ru, že „Gorily v mlze nejsou hroz­ný film, ale jsou frustru­jí­cí.“

Zatímco Roger Ebert byl s obsa­ze­ním Weaverové do role Fosseyové také spo­ko­jen („Nelze si před­sta­vit vhod­něj­ší vol­bu pro tuto roli“), posta­va byla pod­le něj pří­liš vzdá­le­ná divá­kům a její vývoj a moti­vy byly nejas­né. „Gorily v mlze nám vyprá­vě­jí, čeho Dian Fosseyová dosáh­la a co se jí sta­lo, ale neřek­nou nám, kým byla, a to je to, co chce­me na kon­ci vědět.“ Na Eberta však zapů­so­bi­ly scé­ny s gori­la­mi a způ­sob, jakým se živé zábě­ry goril ply­nu­le pro­lí­na­ly s gori­lí­mi kos­týmy: „Všechno mi při­pa­da­lo stej­ně sku­teč­né a jem­nost, s jakou reži­sér Michael Apted roz­ví­jel vzta­hy mezi ženou a zví­ře­tem, mě hlu­bo­ce pohl­ti­la. V někte­rých chví­lích jsem pocí­til nádech úža­su. Kvůli těm­to oka­mži­kům, kte­ré jsou oprav­do­vé, sto­jí za to film vidět.“

Hinson také sou­hla­sil s tím, že „kdy­ko­li se kame­ry zamě­ří na gori­ly - kte­ré jsou sku­teč­ný­mi hvězda­mi fil­mu - máte pocit, že jste svěd­ky něče­ho oprav­du vel­ké­ho.“

Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes má film na zákla­dě 19 recen­zí kri­ti­ků hod­no­ce­ní 84resh s prů­měr­nou znám­kou 6,9/10.

Box-office

Gorily v mlze zahá­ji­ly 23. září 1988 exklu­ziv­ní pro­mí­tá­ní na 15 plát­nech a vydě­la­ly 366 925 dola­rů. Následující víkend se roz­ší­řil na 558 sálů a s výděl­kem 3 451 230 dola­rů se stal fil­mem čís­lo jed­na za víkend. Film dále vydě­lal 24 720 479 dola­rů ve Spojených stá­tech a Kanadě a 36 429 000 dola­rů v mezi­ná­rod­ním měřít­ku, cel­kem tedy 61 149 479 dola­rů na celém svě­tě.

Odměny a vyznamenání

Film Gorily v mlze byl v roce 1988 nomi­no­ván na pět Oscarů v 61. roč­ní­ku udí­le­ní cen Akademie (nako­nec žád­né­ho nezís­kal).

Dvě ceny zís­kal film na 46. roč­ní­ku udí­le­ní Zlatých gló­bů v roce 1989: Maurice Jarre za nej­lep­ší původ­ní hud­bu a Sigourney Weaver za nej­lep­ší hereč­ku. Film byl nomi­no­ván na cenu za nej­lep­ší film.

Film zís­kal cenu Genesis Award za nej­lep­ší celo­ve­čer­ní film.

Další nomi­na­ce na cenu za nej­lep­ší film byly udě­le­ny v roce 1989.

---

• Photo © Warner Bros. Pictures
• Zdroj: Anglická Wikipedie

---