Iveta Bartošová

Iveta Bartošová (* 8. dubna 1966, Čeladná – 29. dubna 2014, Uhříněves) byla česká zpěvačka. V letech 1986, 1990 a 1991 se stala Zlatou slavicí, v letech 1987 až 1989 a poté v 1999-2000 se v kategorii zpěvaček umístila na druhé příčce. Několikrát zvítězila také v televizní anketě TýTý. Česká akademie populární hudby Ivetu Bartošovou dvakrát nominovala na Výroční hudební cenu. Patřila mezi představitele tzv. středního proudu. Její sestra, dvojče Ivana, je také zpěvačka, která vystupuje pod uměleckým jménem Viana. Manželem Ivety Bartošové byl herec a producent Jiří Pomeje. V roce 2013 se vdala podruhé, jejím manželem se stal Josef Rychtář.

Životopis
Rané roky a počátky kariéry
Má o dva roky staršího bratra Lumíra a sestru-dvojče Ivanu, která je o 15 minut starší než ona. Své dětství a dospívání prožila ve Frenštátě pod Radhoštěm (na Kopané). Navštěvovala lidovou školu umění. První čtyři třídy povinné školní docházky navštěvovala základní školu na Kopané, od páté třídy navštěvovala základní školu ve Frenštátě pod Radhoštěm se sportovním zaměřením na běh na lyžích a v létě sprint. Od roku 1980 začala studovat gymnázium tamtéž. Počínaje rokem 1982 začala poprvé veřejně vystupovat s kapelou Dianthus. Její první úspěch na profesionální dráze ji potkal v roce 1983, kdy zvítězila v okresním kole pěvecké soutěže Talent v Novém Jičíně a následně postoupila do krajského kola v Třinci, kde obsadila druhé místo. To ji kvalifikovalo na festival Mladé písně v Jihlavě (MPJ). Souběžně s Třineckým Talentem se konala i soutěž Zlatá loutna, kde Iveta rovněž obsadila druhé místo. Na MPJ ’83 skončila čtvrtá a získala cenu poroty za interpretační výkon
Petr a Iveta
Na MPJ se poprvé setkala s Petrem Sepéšim, aby je následně pánové Jaromír Vašta a Pavel Vaculík spojili v úspěšný pěvecký pár s hity „Červenám“, „Knoflíky lásky“, „My to zvládnem“ či „Medové dny“. Jejich úspěšná spolupráce skončila předčasně 29. července 1985 tragickou nehodou Sepéšiho, který zahynul při nehodě na železničním přejezdu ve Františkových Lázních. a Iveta Bartošová se na několik měsíců odmlčela.
Sólo kariéra a Ivetina zlatá éra
Po návratu na scénu se stala krátce členkou skupiny Balet, z tohoto období pochází hit Hej pane diskžokej. Následovala spolupráce s Kroky Františka Janečka, která jí přinesla megahit Léto. Na jaře roku 1987 začala spolupracovat s orchestrem Ladislava Štaidla, Ladislav Štaidl se na mnoho let stal jejím životním partnerem. Koncem téhož roku jí vyšlo první sólové album I.B., za které od firmy Supraphon obdržela Zlatou desku. Následovala série dalších úspěchů – statisíce prodaných alb Blízko nás, Natur, Václavák. Téměř dvě desítky hitů (např. Málo mě zná, Víš lásko, Dva roky prázdnin, Dej mi ruku, Když láska schází, Útoč láskou, Tichá píseň, P.S., Rozvíjej se poupátko , Scházíš mi čím dál víc, Láska má je zákon, Svítá, Půlnoční smíření, Václavák, Juanita), vítězství v mnoha hitparádách a anketách i vyprodaná koncertní turné. V roce 1990 ji vyšla dvě CD. První s lidovými písněmi pod názvem Zpívání s Ivetou, a druhé pro zahraniční trh (Closer now).
Ústup ze scény a mateřství
Na jaře 1993 získala hlavní roli ve filmu Jaroslava Soukupa Svatba upírů, ke kterému nazpívala ústřední píseň „Já se vrátím“ z Verdiho opery Nabucco. V období 1993–97 vydala další alba (Tobě, Malé bílé cosi, kolekci singlů Medové dny, Čekám svůj den), která však nepřinesla žádné zásadní hity, s výjimkou písní „Ú-la-la“ z roku 1994 a „Můžeš lhát“ z roku 1996, a absolvovala velké koncertní turné Tour 94-96. V říjnu roku 1996 se stala matkou a porodila syna Artura Štaidla.
Růst popularity a návrat
Počátkem roku 1997 přijala nabídku Karla Svobody k účinkování v muzikálovém bestselleru Dracula, který byl její první muzikálovou příležitostí. Dvojroli Adriany/Sandry zvládla bravurně a začala se postupně vracet na výsluní české pop music. (pozn. od té doby účinkovala v dalších muzikálech, např. Mrazík, Pomáda, Monte Cristo, Johanka z Arku, Miss Saigon, Bídníci).
Definitivní návrat na špičku české pop scény jí přineslo album Ve jménu lásky s hity „Nekonečná“, „Ve jménu lásky“ a „Tři oříšky“ z roku 1998. V 1999 získala za tato album platinovou a dvojplatinovou desku. V závěru téhož roku stihla Bartošová vydat album Bílý kámen certifikován zlatou deskou a se stejnojmenným hitem. V následujícím roce absolvovala velké koncertní turné s názvem Deník Ivety a vydala album pohádkových melodií Jedna jediná, které se také stalo zlatým.
Tvůrčí pauza a léčba
V roce 2002 sice natočila úspěšné album upravených verzí svých starších hitů s názvem Hej pane DJ. Tanečně laděné je i o rok později vydané album Dráhy hvězd – All Star Disco s hity „September Lady“, „Skandál“ nebo „Jseš můj den“. Poslední novinkou před její tvůrčí pauzou se stalo album Vánoční Iveta a výběr hitů Scházíš mi…, byť doplněný o dvě nové skladby. Její popularita nicméně postupně klesala, částečně kvůli skandálům v osobním životě. V závěru roku 2006 ohlásila „tvůrčí pauzu“, která trvala několik měsíců.
V první polovině roku 2007 se prakticky neukazovala na veřejnosti. Ačkoliv oznámila postupný návrat ke zpívání, vystoupila pouze na několika nevýznamných akcích. Bylo zřejmé, že se zpěvačkou není něco v pořádku. Veřejnost se o problémech, které zpěvačku trápí, dozvěděla prakticky ihned poté, co nastoupila ústavní léčbu na Psychiatrické léčebně v Kroměříži. Od července do října se zde léčila ze závislosti na antidepresivech; závislost na alkoholu údajně nebyla hlavním důvodem její hospitalizace. K alkoholu se Iveta uchylovala až poté co jí antidepresiva už nezabírala natolik, aby ji udržovala v dobrém psychickém stavu.
2008
Na jaře 2008 jí v Česku u vydavatelství EMI vyšlo kompilační 3CD „Platinum collection“ a na Slovensku výběrové album Gold. Zároveň v té době podnikla koncertní turné nazvané Jsem zpátky.
V dubnu 2008 bylo ohlášeno její účinkování v muzikálu „Mona Lisa“ v pražském Divadle Broadway. V tomto muzikálu nakonec však nevystupovala.
V říjnu 2008 vydala u společnosti EMI řadové album nazvané 22 s hity „Jako Fénix“ (z muzikálu Mona Lisa) a „Pohádka“.
Závěrem roku 2008 byla vyhlášena Skokanem roku v kategorii zpěvačky v anketě Český slavík (posun z 18. na 5. místo).
2009
Na začátku roku 2009 dokonce (po 16 letech) vyhrála v prestižní anketě TýTý, což dokazuje, že v určité části publika stále patřila k nejoblíbenějším českým zpěvačkám.
Ve slovenské taneční soutěži Let’s Dance 3 se umístila na 4. místě, což je historicky nejvyšší umístění ze všech českých účinkujících.
V pražském divadle „Goja Music Hall“ začala zkoušet muzikál Děti ráje, ve kterém však nakonec nevystupovala.
Na podzim 2009 vzniklo v nahrávacím studiu Za vodou vánoční album Když ticho zpívá v produkci Káji Maříka.
2010
V roce 2010 vydala CD Děkuju Vám, Andělové. CD obsahuje čtyři nové písničky („Heja Heja“, „Děkuju Vám, Andělové“, „Až až až“ a „S tebou se neloučím“). K titulní skladbě natočila také videoklip.
2011
V červnu 2011 natočila dvojjazyčný duet se svým tehdejším partnerem Domenicem Martuccim.
V září 2011 dostala opět novou šanci na obnovení kariéry – nazpívat vokály k písni pro film Hranaři, které se ale ve filmu samotném nakonec neobjevily.
2012
Během galavečera Česká hvězda 2012 v Hudebním divadle Karlín převzala ocenění “Návrat roku”.
Od října 2012 se objevovala v televizní reality show o svém životě, který vysílala bulvární televize Pětka do té doby, než zanikla v lednu 2013. Koncem roku 2012 vychází CD Best of 2012. V lednu a únoru roku 2013 nevystupovala na veřejnosti, jelikož byla na operaci. V březnu vystoupila pouze jednou ve Frenštátu pod Radhoštem, akce na pomoc obětem. 5.dubna Iveta vystoupila v Retro clubu, kam přišlo pouze padesát diváků, bulvár opět informoval celou Českou republiku,že vystoupení bylo zrušeno a tak dále, ale pravda je, že Iveta vystoupila. Faktem ale zůstává, že posledních několik roků Iveta Bartošová pravidelně na koncertech nevystupuje, maximálně na playback a nejvíce o ní informuje hlavně bulvární tisk.
2013
Z počátku roku se Iveta občas objevuje v klubech, nicméně s blížícím se létem najednou mizí do ústraní, nevychází z domu a dokonce ani novináři, pro něž je Iveta denní chléb, nevědí, co se děje. Šokující je pak zjištění, když v průběhu léta vyzvedává z jejího domu jistý pan Macura, který se kolem ní motal již delší dobu. Iveta je naprosto v zuboženém stavu, mizí s Macurou a nakonec se ocitá v Itálii, kde jí azyl poskytuje její bývalý přítel Dominico Martucci. Mezitím její partner Josef Rychtář spřádá plány na její nalezení a nakonec si Ivetu vyzvedává v Itálii. Jak to vlastně celé bylo se již nejspíš nikdy nedozvíme. Faktem je, že po návratu z Itálie se začala Iveta velice rychle dávat dohromady. V září se provdala za Josefa Rychtáře a začala svému okolí ukazovat, že to s lepším životem a návratem na pódia míní opravdu vážně.
Iveta dokonce začala zkoušet s vlastní kapelou a v listopadu vystoupila na svém po dlouhé době prvním koncertě. Nutno podotknout, že velice povedeném a především 100% živě odzpívaném. Před vánocemi pak navíc uspořádala speciální vánoční koncert v Kostele v Uhřiněvsi. Svůj úspěšný návrat na pódia završila ještě několika vystoupeními, dokonce i na silvestra.
2014
Na začátku roku šla Iveta na plánovanou operaci zubů, proto v lednu a části února nevystupovala. Poté se vrátila, několikrát vystoupila v klubech a připravovala se na své koncertní turné s kapelou.

---

• Jméno článku: Iveta Bartošová
• Autor: Přispěvatelé Wikipedie
• Vydavatel: Wikipedie: Otevřená encyklopedie.
• Datum poslední úpravy: 29. 04. 2014, 15:06 UTC
• Datum převzetí: 29. 04. 2014, 15:51 UTC
• Trvalý odkaz: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Iveta_Barto%C5%A1ov%C3%A1&oldid=11421907
• Hlavní autoři: Statistika editací stránky
• Identifikace verze stránky: 11421907

---