Mohlo by se zdát, že němá groteska je dávno mrtvý žánr. Éra její největší slávy skončila společně s příchodem zvukového filmu na konci 20. let 20. století a od té doby se k ní již moc autoři nevracejí. Ovšem potom tu máme ještě Festival otrlého diváka, který nás jako vždy vyvede z omylu. Do svého letošního výběru totiž přidal nový americký film Stovky bobrů.
Film, ve kterém opravdu najdete velké množství bobrů i jiných zvířátek, natočil režisér Mike Chelsik, který s žánrem němého filmu koketoval již u svého prvního, více úspěšného filmu Příšera z michiganského jezera (Lake Michigan Monster, 2018). Stejně jako bobři i tento film pracuje s černobílým viděním světa, šílenou zápletkou a minimem dialogů. Normálně se snažím v tomto druhém odstavci nastínit o čem film je. Ovšem já moc nevím, jak to mám u tohoto filmu udělat, protože kdybych začal popisovat o čem to vlastně je, nejspíš byste neuvěřili, že se dá na takové prkotině postavit dvouhodinová němá komedie.
Vůbec nejlepší tak možná bude nechat promluvit anotaci: „Příběh z nelítostné doby, kdy příroda byla ještě nepokořená a plná nebezpečí, pojednává o palírníkovi jablkovice, který přijde o vše, ocitne se s holou zadnicí v divočině a musí se postupně nalevelovat až na nejlepšího zálesáka široko daleko. Při tom poměří důvtip, síly a houževnatost nejen s živly, ale také s roztodivnou zvířenou, v čele s titulními stovkami bobrů. Videoherně vyprávěný survival oživuje pro nové milénium žánr němých grotesek. V této mnohonásobně zábavnější i realizačně nápaditější parafrázi na REVENANT Zmrtvýchvstání místo DiCapria bojuje o přežití novodobý Buster Keaton a jeho zvířecí protivníky ztvárnili lidé v celotělových plyšových kostýmech ve stylu Studia Kamarád.“.
Tento film jsem si vybral ke zhlédnutí zejména pro to, že jsem na něj slyšel chválu již od těch, co jej viděli na festivalu otrlého diváka. A já jim musím dát všem za pravdu. Pokud totiž přistoupíte na naivitu a šílenost samotného filmu, budete se královsky bavit. Málokdy odcházím z kina tak nadšen a pobaven, jako tomu bylo u tohoto snímku. Ten film má všechno, co by měla dobrá groteska mít: minimum dialogů, plejádu šílených skečů a gagů, plus romantickou linku navrch. Po technické stránce mě bavila kombinace hraných pasáží a animace, i výborná práce s ruchy a hudbou, která doplňovala většinu scén. Málokdy se uchyluji k nejvyšším hodnocením. Ale tady to prostě nejde jinak. Jestli někdy budete mít tu možnost tento film vidět, prohloupíte, když ji nevyužijete.
Nejnovější komentáře