Hodnocení článku
(2 hlasů, průměr: 4,50 z 5)
Loading...Zázračný kung-fu talent Li Fong (Ben Wang) je po rodinné tragédii vytržen z domova v Pekingu a nucen se s matkou (Ming Na-Wen) přestěhovat do New Yorku. Li se snaží zapomenout na svou minulost, zatímco se snaží zapadnout mezi své nové spolužáky, a přestože nechce bojovat, zdá se, že problémy si ho najdou všude. Když jeho nový kamarád Victor (Joshua Jackson) potřebuje pomoc, přihlásí se Li do soutěže v karate - ale jeho schopnosti samy o sobě nestačí. Liho učitel kung-fu pan Han (Jackie Chan) požádá o pomoc původního Karate Kida Daniela LaRussa (Ralph Macchio) a Li se naučí novému způsobu boje, který spojí jejich dva styly v jeden a dojde k ultimátnímu souboji bojových umění...
Před ujasněním toho, jak nejnovější Karate Kid film s podtitulem Legendy zapadá do komplikované historie této franšízy, neuškodí menší shrnutí různých období této značky, které jde shrnout do tří fází:
Fáze č. 1- Původní Karate Kid do kin dorazil v roce 1984, Pat Morita se v něm poprvé představil jako Mr. Miyagi, mezi klíčové postavy poté patří Daniel LaRusso v podání Ralpha Macchia a Johnny Lawrence v podání Williama Zabky. Původní Karate Kid stál pouze 8 milionů dolarů, přesto jich zvládl utržit 130,8 milionů dolarů. V roce 1986 tak došlo na film Karate Kid II (rozpočet: 12,5 milionů dolarů, tržby: 130 milionů dolarů), v roce 1989 poté na film Karate Kid III (rozpočet: 12,5 milionů dolarů, tržby: 38,9 milionů dolarů). Na původní trilogii se poté v roce 1994 pokusil navázat film Nový Karate Kid, ve kterém si Pat Morita zopakoval roli Miyagiho, Macchia poté nahradila Hilary Swank pro kterou se jednalo o filmový debut. Film při rozpočtu 12 milionů dolarů zvládl utržit 15,8 milionů dolarů a dvojnásobná držitelka Oscara by dle všeho byla nejradši, kdyby na tento nepovedený pokus celý svět zapomněl. Pat Morita nicméně zemřel v roce 2005 a jakékoliv šance na návrat klasického Karate Kid byly pokládané za nulové.
Fáze č. 2 - Rok 2010 - Karate Kid s Jackie Chanem a Jadenem Smithem. Karate Kid v režii Howarda Zwarta byl koncipován jako remake, ve kterém Los Angeles nahradila Čína a titulní karate nahradilo... kung-fu! Remake z roku 2010 se ovšem jinak poměrně držel dějového schématu původního filmu a nějakou tu dobu se počítalo s realizací pokračování (film s rozpočtem 40 milionů dolarů přeci jen globálně utržil 359,1 milionů dolarů). Na pokračování nicméně ve finále nikdy nedošlo, ať už za to mohla neschopnost přijít s funkčním scénářem či stahující se smyčka kontroverzí okolo Jadena Smitha.
Fáze č. 3 - V roce 2018 se uvedení dočkal seriál Cobra Kai, který vsadil na návrat Ralpha Macchia a Williama Zabky do rolí z původního filmu. První dvě série seriálu se dočkaly uvedení na YouTube Red (dnešní YouTube Premium), po druhé sérii se nicméně seriál přestěhoval na Netflix, na kterém se mu definitivně podařilo stát divácky úspěšným hitem, který se nakonec dočkal celkem 6 sérií.
Jak to vlastně všechno zapadá dohromady? Karate Kid: Legendy sází na návrat nejen Ralpha Macchia, ale také Jackieho Chana. V novém filmu totiž dochází k retconu a film z roku 2010 již není remakem původního filmu, nýbrž se odehrává ve stejné kontinuitě. Ano, v podstatě to působí dojmem, že si studio Sony všímalo čísel ve sledovanosti, které pravidelně generovalo Cobra Kai a náhle jim došlo, že se jim na skladě pořád válí potencionálně cenné zlato. I přesto, že se tvůrci Cobra Kai na novém filmu nepodíleli a samotný výsledný film ukáže, že kampaň na účast Chana a Macchia láká více, než by bylo zdrávo. Ano, zní to jako bordel. Stačí to ovšem na dobrý film?
Těžko vlastně říci, zda v takové formě může Karate Kid: Legendy uspět alespoň u své fanouškovské cílovky. Už nějaká snaha o to zapojit do širšího kontextu zesnulého Moritu/Miyagiho působí spíše jako vaření z vody, než nějaká snaha o poctu legendě, bez které by původní Karate Kid nebyl Karate Kid. Celý hrubý náčrt děje působí, že by se dal napsat za hodinu, včetně nároky na svačinovou pauzu. Svěží je nový Karate Kid alespoň v tom, že titulní Karate Kid není úplný začátečník. Casting hlavní role v tomto případě probíhal především na základě skutečné zručnosti bojových umění jeho potencionálního představitele a výsledně obsazený Ben Wang se musí minimálně slušně hýbat a má zřejmou fyzičku, kterou by mu záviděl lecjaký kolega i v jeho generaci.
Z úvodu v Číně (lekce s bundou je tím nejbližším pomrknutím na Jadena Smitha a jeho Dreho Parkera, který tento film nabídne) se děj rychle přemístí do New Yorku a příběh hlavního hrdiny Liho se začne poměrně rychle odvíjet dle očekávání. Skutečně nepřináší nic nového a působí čistě jako ten film, který musel vzniknout, aby se ještě nějak rychle zvládl vytěžit úspěch zmiňovaného Cobra Kai (finále závěrečné série tu přeci jen bylo teprve v únoru 2025).Těžko reálně říct, zda se najde nějaký fanda franšízy, který bude ze setkání Jackieho Chana a Ralpha Macchia reálně nadšený a půjde pro něj o stejnou extázi jako pro mnohé byla například konfrontace tří generací Spider-Manů ve Spider-Man: Bez domova. Z propojení dvou doteď zdánlivě rozdělených světů se ovšem nedaří vytěžit něco extra, je to přinejlepším snaživý marketingový tah, jeho opodstatněný smysl se ovšem hledá těžko.
Scénář Roba Liebera (Králíček Petr) je pitomoučký. Ano, nikdo nejspíše od nového Karate Kid filmu neočekává potencionální útok na Oscara za Nejlepší adaptovaný scénář, to nejlepší co se o něm vlastně ovšem dá říct je, že je přesně tak pitomoučký jako béčka z 80. let, konkrétně filmy jako Karate Tiger: Neustupuj, nevzdávej se. Děj filmu je zbytečně komplikovaný a přeplněn různými podzápletkami, které ve finále neprospívají především postavám a jejich představitelům. Hlavní hrdina se kvůli traumatu snaží vyvolat bojování, je proto nutné vymyslet za vlasy přitažené opodstatnění, aby se děj filmu začal ubíhat nějakým směrem. Karate Kid: Legendy skutečně působí jako film z jiného světa, ve kterém není moc prostoru pro logiku, smysluplné chování či uvažování postav, v podstatě pro nic. A přitom všem se pořád musí nový Karate Kid držet nějakých těch stereotypů předchozích filmů (láska, rival, vyšší zlo...). Legendy jsou zcela očividně snahou o nějakou aktualizaci, jsou ovšem přesně tou aktualizací, která postrádá nějaký hlubší smysl. A skutečně za pochodu více a více působí dojmem, že jde o film, který vznikl čistě díky úspěchu Cobra Kai.
Karate Kid: Legendy by lépe fungoval možná i v případě, kdyby v centru byl buďto samotný Macchio, nebo samotný Chan. Dávat je dohromady ovšem svým způsobem postrádá smysl. Ano, přítomnost obou může dokázat, že název filmu Karate Kid z roku 2010 není úplně mimo, protože mezi kung-fu a karatem vlastně není zase tak zásadní rozdíl, přesto to celé působí dojmem takového šíleného kreativního nápadu, který občas někomu ve studiu proletí hlavou, jen s tímhle nápadem to holt zašlo až příliš daleko. A režisér Jonathan Entwistle (pro zatím seriálového tvůrce se jedná o celovečerní debut) prostě z lejna bič neuplete.
Je to derivát, především poměrně zbytečný derivát. Takový, který je zábavný především v těch momentech, kdy má člověk uvěřit tomu, že by Ralph Macchio dokázal reálně držet krok s Jackie Chanem. Samotnému filmu chybí jakákoliv kreativita a vlastně i pořádná energie. Filmu nejvíce pomáhají právě ty momenty, kdy se snaží držet na vlastních nohách, těch je ovšem ve finále poměrně málo. A třeba cameo Williama Zabky je poměrně diskutabilní (v souboji herectví mezi Zabkou a Macchiem Zabko vyhrává na KO), stejně tak fakt, že film zbytečně ztrácí čas, aby následnou přípravu na finále zbytečně urychlil ve velmi směšné montáži. Vypadá to jako Karate Kid, chutná to jako Karate Kid, ale není to Karate Kid.
Ben Wang se opravdu umí uhánět, moc na tom ovšem nezáleží, protože se těžko bude vzpomínat na nějakou působivou akční pasáž. Karate Kid z roku 2010 je dodnes v jistých kruzích vysmívaný především díky svému diskutabilnímu názvu, i po letech má ovšem tento (ještě 15 let zpět) remake nějakou hloubku a opravdové srdíčko. A byť se nový Karate Kid zřejmě snaží útočit na emoce, vůbec se mu to nedaří. Především i díky faktu, že je pořád až příliš předvídatelné, jak moc se nejnovější Karate Kid inspiruje u svých předchůdců a jak tak bude přistupovat k různým traumatům z minulosti, nepřátelům či milostným vztahům. Chybí tomu invence, chybí tomu cit, cokoliv, co by zvládlo obhájit nový pokus s touto značkou na stříbrném plátně. Karate Kid je pořád dílo své doby, jedním z důvodů, proč se navazující seriál Cobra Kai dočkal takového úspěchu, byla zřejmá forma sebereflexe. A právě ta novému celovečernímu Karate Kidovi chybí.
Je tak radost vidět Jackieho Chana opět v roli pana Hana (jedna z jeho nejlepších rolí) a alespoň vzdáleně si díky němu připomenout jeden z důstojných momentů kariéry Justina Biebera. Pokus o spojení tří fází této franšízy do jednoho filmu ovšem v praxi selhává. Nejedná se o vyložený průšvih a minimálně Ben Wang působí jako šikula, o kterém by ještě mohlo být slyšet. Jinak ovšem nový Karate Kid selhává v tom být smysluplnou novou kapitolou popkulturní franšízy a vlastně naznačuje, že franšíza Karate Kid už nemá stříbrnému plátnu cokoliv dát. Zároveň se ovšem nejedná o tak vyložený průšvih, aby se jednalo o výraznou černou kaňku za celou franšízou. Spíše jenom pokus, který se nevydařil a pravděpodobně nikdo si na něj už za pár týdnů jen tak nevzpomene.
Karate Kid: Legendy je zřejmou snahou vytěžit úspěch seriálu Cobra Kai, bohužel si ovšem jinak moc svou existenci obhájit nedokáže. V rámci série nepřidává nic nového a nefunguje na něm prakticky nic stěžejního. Sympatický Ben Wang a návrat Jackieho Chena do jedné z jeho nejlepších hollywoodských rolí jednoduše nestačí. Snaha o spojení tří různých fází celé franšízy působí jako šílený nápad z průměrného brainstormingu, který se nakonec dostal nebezpečně daleko. Podivný retcon tak nedostává pořádné odůvodnění a výsledkem je velmi podprůměrná podívaná, která sice nedělá franšíze vyloženou ostudu, jednoduše ovšem už bylo lépe...
PS: I přes dodržení Lukáše Hlavicy na Jackieho Chana (shoda s filmem z roku 2010) si český dabing díky obsazení Vojtěcha Hájka na Ralpha Macchia zaslouží technické KO.
