Karpar ukredthachon (2017)

Očekávaná řež­ba ve věze­ní z Kambodže na mě až tako­vý dojem neu­dě­la­la. Srovnání s  Raidem je napros­to mimo mísu. Kambodža má hod­ně, co dohá­nět nejen s výtvar­nou strán­kou, ale i s herec­ký­mi pro­je­vy, stři­hem, kame­rou i samot­nou akcí. Občas to půso­bí troš­ku lacin­ně, ale vzhle­dem k tomu z jaké země film pochá­zí se nemo­hu pří­liš divit, byť vel­ká sna­ha tam vidět defi­ni­tiv­ně je. Akce je růz­no­ro­dá a potě­ší, že je bez stři­hu i kame­ra má občas sluš­ný záběr, ujde i cho­re­o­gra­fie, kte­rá míchá růz­né prv­ky mar­tial arts a samot­ní před­sta­vi­te­lé bez­po­chy­by něco ovlá­da­jí, ale bohu­žel sou­bo­je postrá­da­jí drajv, razan­ci i řád­né ozvu­če­ní, kon­čí vět­ši­nou vel­mi rych­le, zamr­zí absen­ce zlo­me­ných kon­če­tin a mini­mum bru­ta­li­ty (Když se řežou mače­tou a nestří­ká krev, je to div­ný), jedi­ný půso­bi­vý fight je žen­ský batt­le s kata­nou a  s čer­no­chem, ovšem ten skon­čí dřív než se divák do sou­bo­je vcí­tí, což mne spíš mrze­lo. Jako Martial Arts fan­da jsem urči­tě za tenhle pří­spě­vek rád, sou­bo­je jsem si však nedo­ká­zal užít tak jako v jiných obdob­ných fil­mech. Přesto film za zhléd­nu­tí sto­jí. Do Hanumana vklá­dám vět­ší nadě­je. 65%

---