Letní škola, 2001: láskyplný portrét vietnamské komunity v Česku

Vietnamská rodi­na boju­je o pře­ži­tí v nechval­ně pro­slu­lé cheb­ské trž­ni­ci Dragoun na počát­ku roku 2000 ve fil­mu Letní ško­la, 2001, kte­rý měl pre­mi­é­ru na letoš­ním Mezinárodním fil­mo­vém fes­ti­va­lu Karlovy Vary a nyní se hra­je v praž­ských kinech. Tento las­ka­vý por­trét ces­ty při­stě­ho­val­ců do České repub­li­ky může někdy půso­bit vypra­věč­sky pře­kom­bi­no­va­ně, ale z plát­na na nás dýchá syro­vá auten­ti­ci­ta a nefal­šo­va­ná nos­tal­gie po vel­mi spe­ci­fic­ké době a mís­tě.

Vietnamská komu­ni­ta v Česku před­sta­vu­je tře­tí nej­vět­ší komu­ni­tu v zemi (po Slovácích a Ukrajincích) a tře­tí nej­vět­ší viet­nam­skou diaspo­ru v Evropě (po Francii a Německu); koře­ny při­stě­ho­va­lec­tví zapo­ča­ly v komu­nis­tic­kých letech (na něž zde krát­ce odka­zu­je posta­va otce), ale v posled­ních třech dese­ti­le­tích výraz­ně vzrost­ly. Vietnamské zku­še­nos­ti v zemi se dotý­ka­ly už před­cho­zí fil­my (nej­pa­mát­něj­ší je asi vítěz Českého lva z roku 2011 Květinové pou­pě), ale Letní ško­la, 2001 - reži­sér Dužan Duong, kte­rý se naro­dil v Hanoji a v mlá­dí emi­gro­val - se ozna­ču­je za prv­ní čes­ký viet­nam­ský film: a toto tvr­ze­ní také napl­ňu­je.

Letní ško­la, 2001 líčí udá­los­ti něko­li­ka týd­nů léta 2001 z pohle­du tří čle­nů viet­nam­ské rodi­ny, kte­rá pro­vo­zu­je stá­nek na cheb­ském tržiš­ti. Prodejci na trž­ni­ci Dragoun, kte­rá se od té doby sta­la moder­ním nákup­ním cen­t­rem, pro­dá­va­li němec­kým turis­tům padě­la­né zbo­ží (posta­vy zde lze zahléd­nout, jak nažeh­lu­jí loga zna­ček na trič­ka) a byli čas­tým ter­čem razií České obchod­ní inspek­ce (ČOI).

Zung (Anh Doan Hoang), patri­ar­cha rodi­ny, se v úvod­ní scé­ně fil­mu pokou­ší zahnat úřed­ní­ky ČOI mače­tou. Jeho dějo­vá linie tvo­ří prv­ní a nej­slab­ší tře­ti­nu vyprá­vě­ní Letní ško­ly 2001: Zung, kte­ré­ho naver­bo­val maji­tel trž­ni­ce Phong (Dung Nguyen), aby vykou­pil všech­ny pro­dej­ce před­tím, než němec­ký inves­tor pro­mě­ní loka­li­tu v luxus­ní hotel, pro­pa­dá depre­sím a alko­ho­lis­mu a na plát­ně nedo­sta­ne dost času na to, aby se plně reha­bi­li­to­val.

Jeho dva­nác­ti­le­tý syn Tai (Tien Tai To) mezi­tím vná­ší do Letní ško­ly, pro­střed­ní dějo­vé linie roku 2001, mla­dic­kou roz­ver­nost. Tai se stře­tá­vá s uči­te­lem let­ní ško­ly Viktorem (Thang Xuan Ngo) a dal­ší­mi čle­ny rodi­ny a se svý­mi mla­dý­mi kama­rá­dy pro­ží­vá dob­ro­druž­ství ve sty­lu Marka Twaina - včet­ně neza­po­me­nu­tel­né­ho výle­tu na nudis­tic­kou pláž. Taiovy scé­ny mají hře­ji­vý nádech a jsou bez vykon­stru­o­va­né­ho dra­ma­tu, což z nich činí vrchol fil­mu; s tou­to posta­vou se reži­sér Duong zjev­ně zto­tož­ňu­je nej­ví­ce.

Ale půso­bi­vá je i závě­reč­ná dějo­vá linie vyprá­vě­ná z pohle­du sedm­nác­ti­le­té­ho Kiena (The Duong Bui). Ten se po dese­ti letech strá­ve­ných s babič­kou ve Vietnamu vra­cí do Chebu z důvo­dů, kte­ré stá­le zpra­co­vá­vá, což při­dá­vá dal­ší vrst­vu k obvyk­lým otáz­kám tee­nage­rov­ské­ho roz­čí­le­ní. Svými špi­ča­tý­mi zrza­vý­mi vla­sy a špat­ným cho­vá­ním vyvo­lá­vá mezi míst­ní kon­zer­va­tiv­ní komu­ni­tou kon­tro­ver­ze, při­čemž se stá­le kon­fron­tu­je s pra­vou pod­sta­tou své pova­hy.

V podá­ní Letní ško­ly 2001 je patr­ná epi­zo­dič­nost, a i když vyprá­vě­ní pře­vy­prá­ví někte­ré udá­los­ti z růz­ných per­spek­tiv, není to zrov­na Rašomon. Bohužel se film během zby­teč­ně kom­pli­ko­va­né­ho tře­tí­ho děj­ství zapí­še do kou­ta a někte­ří divá­ci se mohou rozuz­le­ním (nebo jeho absen­cí) jed­no­ho z klí­čo­vých vzta­hů fil­mu roz­či­lo­vat. Závěrečná sek­ven­ce ve Vietnamu však pev­ně vra­cí pozor­nost k ústřed­ní rodi­ně - a pří­jem­ně i k mat­ri­ar­chá­tu rodi­ny (Le Quỳnh Lan), kte­ré­mu není věno­vá­na vlast­ní dějo­vá linie.

I přes někte­ré výhra­dy na úrov­ni scé­ná­ře je z cel­ko­vé­ho podá­ní cítit oprav­do­vá vře­lost a jed­ná se o sku­teč­ně věr­ně pro­cí­tě­né podá­ní zku­še­nos­tí viet­nam­ské komu­ni­ty v České repub­li­ce. Zahraničním divá­kům mohou unik­nout někte­ré prv­ky kul­tur­ní­ho stře­tu, včet­ně hyb­rid­ní­ho pou­ží­vá­ní češ­ti­ny i viet­namš­ti­ny; Taiovo bez­vý­hrad­né pou­ží­vá­ní čes­ké­ho slan­gu vyvo­lá­va­lo čas­tý smích kar­lo­var­ské­ho pub­li­ka.

Letní ško­la, 2001 je pre­zen­to­vá­na zamlže­ným, nos­tal­gic­kým objek­ti­vem kame­ra­ma­na Adama Macha, kte­rý téměř při­po­mí­ná ranou prá­ci Christophera Doyla pro Wong Kar-waie (Chungking Express), a přes­to­že cheb­ská trž­ni­ce již nee­xis­tu­je, grot­ty loka­ce vybra­né k její­mu zno­vuvy­tvo­ře­ní odvá­dě­jí vyni­ka­jí­cí prá­ci. Sugestivní původ­ní soun­d­track Jonatana Pjoniho Pastirčaka (Broken Voices) je pří­jem­ně sklou­ben s něko­li­ka dob­ře vybra­ný­mi čes­ký­mi melo­di­e­mi z posled­ních dese­ti­le­tí.

Nezapomeňte vydr­žet až do závě­reč­ných titul­ků, kte­ré obsa­hu­jí epi­log, jenž nazna­ču­je budouc­nost rodi­ny a uka­zu­je ros­tou­cí čes­ké uzná­ní pro viet­nam­skou kuchy­ni. Letní ško­la, 2001 je srdeč­ným a nená­pad­ně prů­kop­nic­kým por­trétem komu­ni­ty, kte­rá se na plát­ně obje­vu­je jen zříd­ka, a reži­sér Duong upřím­ně a s něhou při­bli­žu­je vietnamsko-českou zku­še­nost, vyhý­bá se ste­re­o­ty­pům a záro­veň zachy­cu­je těž­kos­ti i humor živo­ta při­stě­ho­val­ců.