Super špionážní týmy se nerodí… ony se líhnou. Objevte tajemství nejlepších a nejvtipnějších supertajných agentů světa: Skippera, Kowalského, Rica a Vojína. Tito nejlepší z nejlepších spojí své síly s tajnou organizací Severák, v čele s hezkým a urostlým Agentem Confidentielem (mohli bychom uvést jeho pravé jméno, ale… chápete). Společně musí zastavit zákeřného Dr. Octavia Brinea, který hrozí zničením světa.
Hvězdy filmových hitů série Madagaskar společnosti DreamWorks Animation si užijí své vlastní dobrodružství na filmovém plátně, ve kterém jde tučňákům opravdu o všechno. Jejich cestování po světě je zavede do Antarktidy, Benátek, na poušť, do Šanghaje, New Yorku a ... Kentucky. Během svých cest zažijí slávu, zapojí se do špionáže, zmaří hanebný plán zlého vědce (chobotnice) a smlsnou si na prvotřídních pochoutkách jako žádný tučňák před nimi.
JAK SE TENTO TÝM VYKLUBAL?
Přeměna tučňáků z oblíbených vedlejších postav v Madagaskaru na hlavní hvězdy, v epickém příběhu na filmovém plátně, byl nasnadě díky jejich nezapomenutelným vlastnostem. „Tučňáky ve všech filmech pohání jejich odlišné a silné osobnosti,” říká režisér Eric Darnell.
Simon J. Smith další režisér filmu dodává: „Jsou jako bratři, kteří si především cení svého přátelství, zásadovosti a lásky jednoho k druhému.“
Nejdůležitější je, že tučňáci jsou zdrojem legrace. „Nejvíce mě na projektu bavilo užívat si humoru tohoto příběhu a jeho postav,“ říká producent Mark Swift. „Jsou tak líbiví, protože jsou legrační.”
Skippera namluvil Tom McGrath, který vytvořil postavy pro animovaný hit Madagaskar a režíroval ho společně s Darnellem. McGrath si původně představoval, že by Skippera namluvila jedna významná hollywoodská ikona, ale když to nevyšlo, skončil v roli sám. „No, rozhodně jsem nebyl tak drahý,“ žertuje.
Skipper je neohroženým vůdcem týmu a strážcem tučňáckých zásad. Vyžaduje oddanost, poslušnost a pořádek od svého disciplinovaného hejna a nežádá od svých mužů nic, co by neudělal sám. Jeho pravou „ploutví“ je Kowalski, kterého ztvárnil animátor společnosti DreamWorks, Chris Miller. Kowalski představuje mozek týmu. Dokáže všechno spravit, když se tučňáci dostanou do šlamastiky. Třetím členem týmu je Rico, kterého namluvil tvůrce společnosti DreamWorks a režisér Madagascaru 3, Conrad Vernon. Rico často ztratí hlavu. Když je držen na uzdě, stává se účinnou zbraní. Jakmile je ale odkázán sám na sebe, je z něj neřízená střela. A pak tu je konečně Vojín, kterému propůjčil svůj hlas střihač společnosti DreamWorks Animation, Christopher Knights; i když je nejmladším členem party, má Vojín největší srdce ze všech. Nebojí se nových výzev, ale protože v něm ostatní stále vidí „dítě“, ocitá se často na vedlejší koleji.
Každý z tučňáků udělá nezapomenutelný dojem a kolektivně jsou silou, se kterou je třeba
počítat. „Společně mají větší sílu, než každý sám,“ říká Darnell. „Kluci pracují neuvěřitelně dobře jako skupina - mnohem lépe, než jako jednotlivci. Jsou jako čtyři části jednoho mozku: máte tu Skipperovo vedení, Vojínovo srdce, Kowalského chytrost a Ricovu odvahu. Takže tito čtyři dávají dohromady jeden celek a díky tomu je s nimi spousta legrace.“
Tučňáci ve skutečnosti pokračují v tradici velkých filmových týmů, poznamenává McGrath, jako je A-Team, Tucet špinavců, Kirk a Spock ze Star Treku a dokonce i Marx Brothers. „Jsou to velké osobnosti v miniaturním balení,“ říká. „A stejně jako mnoho velkých týmů z filmového plátna i tučňáci jsou vytrženi ze svého pohodlí. Vydají se na dobrodružnou cestu kolem světa, která je přiměje, aby se zlepšili.“
Jejich nerozdělitelné pouto a nezapomenutelné dovádění se projeví v plné kráse, když v úvodní scéně filmu poznáme jejich původ. Scéna se odehrává v ledové antarktické pustině. Hned na začátku jsme si vědomi toho, že se nejedná o typické tučňáky. Skipper, Kowalski a Rico jsou jiní a vymykají se tučňákům z přírodopisných dokumentárních filmů, kteří se kolébají ze strany na stranu po ledové tundře a vyvolávají v divácích reakce: „Jak jsou roztomilí!”
Úvodní sekvence filmu si z takovýchto záběrů dělá legraci. Zachycuje filmaře namluveného legendárním režisérem Wernerem Herzogem (který režíroval dokument o Antarktidě, Setkání na konci světa), jak následuje tučňáky při jejich každodenních rituálech. Samozřejmě, že našemu triu (brzy kvartetu) tučňáků nestačí jen pochodovat po ledu. „Jsou poháněni hlubším posláním,” říká Chris Miller. „Skipper, Kowalski a Rico nechtějí jako ostatní tučňáci čekat v řadě a promenovat se pouze po Antarktidě. Vědí, že tam venku na ně čeká mnohem víc.”
Místo toho jsou naši tučňáci zaneprázdněni dechberoucí sérií eskapád, během kterých se potápějí, vrhají se do nebezpečí nebo mu unikají, aby mezi sebe mohli přivítat nového člena - Vojína, který se právě vylíhl. Vojínovu narození předchází nejen nádherně komické momenty plné akce a dobrodružství, ale i dojemná epizoda, během níž se mezi čtyřmi tučňáky upevní rodinné pouto.
Vojínovo nastoupení na scénu a uvedení mezi ostatní členy týmu je zároveň začátkem epického dobrodružství tučňáků, stejně jako zábavná a dojímavá cesta pro mladého začátečníka, který touží, jak říká Christopher Knights, stát se „hodnotným a uznávaným členem skupiny. Na konci této cesty dosáhne svého cíle a ještě mnohem víc. Přestože se snaží stát nečekaným akčním hrdinou, Vojín zůstává i nadále rozkošný a roztomilý.“
„Úvodní scéna byla skvělou příležitostí pro prozkoumání původu tučňáků a jak změnit klišé dokumentárních filmů o tučňácích,“ dodává Darnell. „Ptali jsme se sami sebe ‘Kdybychom naše filmové tučňáky umístili do stejného světa, který známe z dokumentárních filmů, jak by se asi v tomto druhu stereotypu cítili?’”
Dalším „bořitelem“ klišé je posedlost tučňáků po šťavnatém, ale nebezpečném kousku sýrových křupínků známých jako Cheesy Dibbles. Pro tučňáky má tato milovaná pochoutka větší cenu než zlato - a to doslova - jak dosvědčuje jejich výlet do Fort Knox, nejhlídanějšího zařízení v Severní Americe a to na velmi zvláštní oslavu Vojínových narozenin. Cílem není ukrást miliardy dolarů ve zlatých cihlách, ale Cheesy Dibbles z prodejního automatu.
K této chemicky upravené „potravině“ se váže větší význam, než jen jako ke gastronomickému požitku, naznačuje Smith. „Je to skoro jako MacGuffin,“ odkazuje přitom na termín Alfreda Hitchcocka, dějový prostředek, který má za úkol navést publikum nesprávným směrem. „Cheesy Dibbles jsou nakonec pro tučňáky velmi cenné. Tato pochoutka má v příběhu svůj význam.“
