Lidice - Je to silný příběh o lidech z jedné vesnice.

Film mě nezkla­mal a nabíd­nul pří­běhy, kte­ré jsem tak doce­la neznala.František Šíma, kte­rý je nevěr­ný své inva­lid­ní ženě se sou­sed­kou a v roz­trž­ce zabi­je své­ho syna. Následuje věze­ní a Lidice si žijí svůj vlast­ní pří­běh bez něj. Shodou náhod pro­po­jí se život ves­ni­ce s kru­tou rea­li­tou po aten­tá­tu na Reinharda Hendricha. Dopis, kte­rý má být určen zami­lo­va­né dív­ce, se dosta­ne do nepra­vých rukou  a sta­ne se impul­zem k exem­plár­ní likvi­da­ci Lidic. Scény zob­ra­zu­jí sys­te­ma­tič­nost němec­kých oku­pan­tů i situ­a­ce zob­ra­zu­jí­cí utr­pe­ní míst­ních lidí ve fil­mu nechy­bí. Zobrazují drs­nou rea­li­tu a cho­vá­ní lidí, kte­ří do tako­vé situ­a­ce dosta­li.

Film nato­čil reži­sér Petr Nikolajev pod­le scé­ná­ře Zdeňka Mahlera, kte­rý zís­kal v roce 2007 cenu za nezre­a­li­zo­va­ný scé­nář. Příprava fil­mu pro­bí­ha­la něko­lik let a režij­ně se na něj při­pra­vo­va­la Alice Nellis, kte­rá ze zdra­vot­ních důvo­dů od rea­li­za­ce fil­mu na posled­ní chví­li před natá­če­ním odstou­pi­la. Režisér Petr Nikolajev při­stou­pil k rea­li­za­ci fil­mu v pod­sta­tě již při­pra­ve­né­ho a je jen těž­ko určit, jak dale­ce by se film změ­nil, kdy­by u pří­pra­vy rea­li­za­ce byl samé­ho počát­ku. Každopádně se film Lidice stal sle­do­va­ným pro­jek­tem. Příběhy jed­not­liv­ců nemě­ly zastí­nit trage­dii obča­nů celé obce a sou­čas­ně by měl pří­běh půso­bit lid­sky a věro­hod­ně. Silný námět a těž­ký úkol pro všech­ny zúčast­ně­né. Proto mi při­pa­dá také veli­ce těž­ké film hod­no­tit. Pokusím se ale­spoň o vyjá­d­ře­ní někte­rých postře­hů.

Jednotlivé scé­ny jsou rea­li­zo­va­né pocti­vě a s citem. Napětí je stup­ňo­vá­no postup­ně a divák je stá­le držen v napě­tí.  Velmi dobrou prá­ci odve­dl kame­ra­man Antonio Riestra, kte­rý doká­zal dát fil­mu skvě­lý nad­hled. Dokázal nato­čit prázd­no­tu pus­té kra­ji­ny, detail­ní zábě­ry do obli­čejů hlav­ních hrdi­nů i dra­ma­tic­ké scé­ny pro­vá­ze­jí­cí likvi­da­ci Lidic s pro­fe­si­o­nál­ní jis­to­tou. Nejvíce mě bavi­lo, když se kame­ra pozvol­na měni­la na tiché­ho pozo­ro­va­te­le děje. Jako při pří­pra­vě a postup­ném obklí­če­ní Lidic němec­ký­mi vojá­ky nebo zachy­ce­ní pře­ží­vá­ní pro­puš­tě­né­ho vra­ha Šímy v nádraž­ním dom­ku. Film je posta­ven na pří­bě­zích, kte­ré pro­běh­nou během vál­ky a jejich hrdi­no­vé zasáh­nou do osu­du Lidic. Jsou to pří­běhy o zod­po­věd­nos­ti za cho­vá­ní, vině a tres­tu.

Vrah Šíma za svůj čin trest. Ve věze­ní má málo kon­tak­tů s rodi­nou, navště­vu­je ho jen syn Karel. Po pro­puš­tě­ní však nena­chá­zí niko­ho a Lidice nejsou. Ve sku­teč­nos­ti si nacis­té dali tako­vou prá­ci, že Lidice „vyma­za­li z mapy svě­ta“. Po vypá­le­ní budov byly zbý­va­jí­cí suti­ny odve­ze­ny, stro­my vytr­há­ny, ryb­ník zasy­pán a kory­to poto­ka v něko­li­ka mís­tech upra­ve­no. Šíma nale­zl mís­to ves­ni­ce jen upra­ve­nou a tra­vou zarostlou plo­chu. Upřímně řeče­no, v tom­to mís­tě jsem čeka­la konec. Následovala však ješ­tě část, kdy se Šíma setká s nad­stráž­mis­trem Včkem, a po kon­ci vál­ky se Šíma zúčast­ňu­je piet­ní­ho shro­máž­dě­ní v Lidicích. Postava Šímy měla sku­teč­nou před­lo­hu v oso­bě Františka Seidla.

Druhý pří­běh má za hrdi­ny dva mla­dí­ky, Karla Šímu z Lidic a  Václava Fialu. Mladíci se chtě­jí bavit  a zná­mí se s dvo­ji­cí dívek. Fiala si vymýš­lí a jeho vymýš­le­ní o odbo­ji  se kru­tě vymstí.  Němci potře­bu­jí něko­ho potrestat za aten­tát na Reinharda Hendricha a jaká­ko­liv zámin­ka je dob­rá. Lidice a jejich oby­va­te­lé jsou potres­tá­ni za to, co nikdo z nich nespáchal. Postava Václava Fialy i jeho dopis exis­to­val. Tady se scé­nář sna­žil držet sku­teč­nos­ti

Z mého pohle­du sle­du­je film ješ­tě pří­běh tře­tí,  posta­vu čes­ké­ho nad­stráž­mis­t­ra Vlčka. Ten je u zatče­ní Šímy i u likvi­da­ce Lidic. I tato posta­va dostá­vá ve fil­mu vět­ší pro­stor  a má tra­gic­ký konec. I tato posta­va má svůj předob­raz.

Film vyu­žil hod­ně infor­ma­ce o pod­lo­že­ných sku­teč­nos­tech, ale cel­ko­vě ho nesmí­me brát jako doku­ment. Pro vyzně­ní celé­ho pří­bě­hu Lidic bylo nut­né zachy­tit co nej­ví­ce z dobo­vé atmo­sfé­ry a sou­čas­ně je scé­nář posta­ven na zachy­ce­ní osu­du něko­li­ka jed­not­liv­ců. Myslím, že ve fil­mu je od vše­ho tro­chu. Jako by to klouza­lo po povrchu. Jako by to bylo jen v názna­cích. Některé scé­ny bych doce­la ože­le­la. Například kon­cert s vystou­pe­ním Heydricha, obsa­zo­vá­ní čet­nic­ké sta­ni­ce i  někte­ré komen­tá­ře spo­luvěz­ňů nebo bacha­řů ve věze­ní. Přišlo mi to jako hloupý fór­ky. Ani se nedi­vím někte­rým kri­ti­kům, že se jim nelí­bi­la posta­va kapsá­ře Petišky v podá­ní Jana Budaře. Ale co s tím tex­tem měl asi Budař dělat? Scéna byla napsa­ná a tak si svůj text  řekl.

Herecky ve fil­mu vyční­va­jí dvě muž­ské posta­vy. Šíma, v podá­ní Karla Rodena, moc tex­tu nedo­stal a tak se sou­stře­dil ne vněj­ší výraz. To on pros­tě umí. Druhým sil­ným herec­kým pro­je­vem mě zau­jal Roman Luknár, kte­rý hra­je nad­stráž­mis­t­ra Vlčka. Jeho postup­né uza­ví­rá­ní do sebe je skli­ču­jí­cí. Jeho spo­lu­vi­na na likvi­da­ci Lidic ho pros­tě musí udo­lat. A na roz­díl od fil­mo­vé ver­ze, necha­la bych ho zemřít na mís­tě lidic­ké­ho hřbi­to­va.

Zaujal mě také veli­tel Němců, kte­ré­ho hra­je němec­ký herec Joachim Paul Assbock. Jeho veli­tel byl tako­vý  „ pra­cant“. Chtěl vyko­nat svou prá­ci, nemít pro­blémy,  nebo když bude mož­nost, nějak si polep­šit. Kdo by to nechtěl? Cizí lid­ské osu­dy ho neza­jí­ma­jí. On má svou rodi­nu a o tu se sta­rá. Postavu veli­te­le byla zahra­ná uvol­ně­ně a s nad­hle­dem.

Vadilo mi, že ve fil­mu zís­ka­ly vět­ší pro­stor muž­ské posta­vy. Proto si cením Zuzanu Bydžovskou i Zuzanu Fialovou, kte­ré zahrá­ly živé a věro­hod­né žen­ské . Veronika Kubařová měla ve své roli Aničky mož­nos­ti vět­ší. Její posta­va jí dala mož­nos­ti hrát zvě­da­vou a pro odboj nad­še­nou dív­ku i trpí­cí oběť hloupé­ho žer­tu. Její pro­jev však je brát jako prů­měr­ný. Možná této posta­vě nepo­moh­ly “papí­ro­vé“ dia­lo­gy, kte­ré měla se svým fil­mo­vým part­ne­rem Václavem Fialou, kte­ré­ho hra­je Marek Adamczyk. Ostatně, Adamczykovi asi role svůd­ní­ka nějak nesed­la. Větší pro­stor dostal v roli Šímova syna herec Ondřej Novák. Plné roz­pa­ků a obav jsou jeho scé­ny s otcem ve věze­ní. Vedle Fialy půso­bí jako váha­vý zami­lo­va­ný chla­pec.

Nemá cenu vyjme­no­vá­vat dal­ší posta­vy fil­mu. Herci men­ších rolí i kom­parz  doká­za­li vytvo­řit dojem auten­tic­kých situ­a­cí. Obdivuji scé­nu, kdy se musí děti odlou­čit od matek. Samotné natá­če­ní muse­lo být  trau­ma­ti­zu­jí­cí. Jak asi muse­la být hroz­ná situ­a­ce matek a jejich dětí při obsa­ze­ní Lidic ve sku­teč­nos­ti! Méně věro­hod­ně na mě půso­bi­la popra­va lidic­kých mužů. Ale chá­pu fil­ma­ře. Do urči­té míry jsou všech­ny scé­ny samot­né likvi­da­ce Lidic sty­li­zo­va­né. Zachytit sku­teč­nou hrů­zu nelze a ani to nebyl účel fil­mu.

Film Lidice vychá­zí ze sku­teč­ných udá­los­tí, ale roze­hrá­vá pří­běh fil­mo­vých hrdi­nů. Je to sil­ný pří­běh o lidech z jed­né ves­ni­ce. Doporučuji nechat na sebe půso­bit fil­mo­vý pří­běh a dopl­nit si fil­mo­vý záži­tek o dostup­né infor­ma­ce o sku­teč­ných osu­dech fil­mo­vých postav.

---

Foto: Bioscop

---