Film mě nezklamal a nabídnul příběhy, které jsem tak docela neznala.František Šíma, který je nevěrný své invalidní ženě se sousedkou a v roztržce zabije svého syna. Následuje vězení a Lidice si žijí svůj vlastní příběh bez něj. Shodou náhod propojí se život vesnice s krutou realitou po atentátu na Reinharda Hendricha. Dopis, který má být určen zamilované dívce, se dostane do nepravých rukou a stane se impulzem k exemplární likvidaci Lidic. Scény zobrazují systematičnost německých okupantů i situace zobrazující utrpení místních lidí ve filmu nechybí. Zobrazují drsnou realitu a chování lidí, kteří do takové situace dostali.
Film natočil režisér Petr Nikolajev podle scénáře Zdeňka Mahlera, který získal v roce 2007 cenu za nezrealizovaný scénář. Příprava filmu probíhala několik let a režijně se na něj připravovala Alice Nellis, která ze zdravotních důvodů od realizace filmu na poslední chvíli před natáčením odstoupila. Režisér Petr Nikolajev přistoupil k realizaci filmu v podstatě již připraveného a je jen těžko určit, jak dalece by se film změnil, kdyby u přípravy realizace byl samého počátku. Každopádně se film Lidice stal sledovaným projektem. Příběhy jednotlivců neměly zastínit tragedii občanů celé obce a současně by měl příběh působit lidsky a věrohodně. Silný námět a těžký úkol pro všechny zúčastněné. Proto mi připadá také velice těžké film hodnotit. Pokusím se alespoň o vyjádření některých postřehů.
Jednotlivé scény jsou realizované poctivě a s citem. Napětí je stupňováno postupně a divák je stále držen v napětí. Velmi dobrou práci odvedl kameraman Antonio Riestra, který dokázal dát filmu skvělý nadhled. Dokázal natočit prázdnotu pusté krajiny, detailní záběry do obličejů hlavních hrdinů i dramatické scény provázející likvidaci Lidic s profesionální jistotou. Nejvíce mě bavilo, když se kamera pozvolna měnila na tichého pozorovatele děje. Jako při přípravě a postupném obklíčení Lidic německými vojáky nebo zachycení přežívání propuštěného vraha Šímy v nádražním domku. Film je postaven na příbězích, které proběhnou během války a jejich hrdinové zasáhnou do osudu Lidic. Jsou to příběhy o zodpovědnosti za chování, vině a trestu.
Vrah Šíma za svůj čin trest. Ve vězení má málo kontaktů s rodinou, navštěvuje ho jen syn Karel. Po propuštění však nenachází nikoho a Lidice nejsou. Ve skutečnosti si nacisté dali takovou práci, že Lidice „vymazali z mapy světa“. Po vypálení budov byly zbývající sutiny odvezeny, stromy vytrhány, rybník zasypán a koryto potoka v několika místech upraveno. Šíma nalezl místo vesnice jen upravenou a travou zarostlou plochu. Upřímně řečeno, v tomto místě jsem čekala konec. Následovala však ještě část, kdy se Šíma setká s nadstrážmistrem Včkem, a po konci války se Šíma zúčastňuje pietního shromáždění v Lidicích. Postava Šímy měla skutečnou předlohu v osobě Františka Seidla.
Druhý příběh má za hrdiny dva mladíky, Karla Šímu z Lidic a Václava Fialu. Mladíci se chtějí bavit a známí se s dvojicí dívek. Fiala si vymýšlí a jeho vymýšlení o odboji se krutě vymstí. Němci potřebují někoho potrestat za atentát na Reinharda Hendricha a jakákoliv záminka je dobrá. Lidice a jejich obyvatelé jsou potrestáni za to, co nikdo z nich nespáchal. Postava Václava Fialy i jeho dopis existoval. Tady se scénář snažil držet skutečnosti
Z mého pohledu sleduje film ještě příběh třetí, postavu českého nadstrážmistra Vlčka. Ten je u zatčení Šímy i u likvidace Lidic. I tato postava dostává ve filmu větší prostor a má tragický konec. I tato postava má svůj předobraz.
Film využil hodně informace o podložených skutečnostech, ale celkově ho nesmíme brát jako dokument. Pro vyznění celého příběhu Lidic bylo nutné zachytit co nejvíce z dobové atmosféry a současně je scénář postaven na zachycení osudu několika jednotlivců. Myslím, že ve filmu je od všeho trochu. Jako by to klouzalo po povrchu. Jako by to bylo jen v náznacích. Některé scény bych docela oželela. Například koncert s vystoupením Heydricha, obsazování četnické stanice i některé komentáře spoluvězňů nebo bachařů ve vězení. Přišlo mi to jako hloupý fórky. Ani se nedivím některým kritikům, že se jim nelíbila postava kapsáře Petišky v podání Jana Budaře. Ale co s tím textem měl asi Budař dělat? Scéna byla napsaná a tak si svůj text řekl.
Herecky ve filmu vyčnívají dvě mužské postavy. Šíma, v podání Karla Rodena, moc textu nedostal a tak se soustředil ne vnější výraz. To on prostě umí. Druhým silným hereckým projevem mě zaujal Roman Luknár, který hraje nadstrážmistra Vlčka. Jeho postupné uzavírání do sebe je skličující. Jeho spoluvina na likvidaci Lidic ho prostě musí udolat. A na rozdíl od filmové verze, nechala bych ho zemřít na místě lidického hřbitova.
Zaujal mě také velitel Němců, kterého hraje německý herec Joachim Paul Assbock. Jeho velitel byl takový „ pracant“. Chtěl vykonat svou práci, nemít problémy, nebo když bude možnost, nějak si polepšit. Kdo by to nechtěl? Cizí lidské osudy ho nezajímají. On má svou rodinu a o tu se stará. Postavu velitele byla zahraná uvolněně a s nadhledem.
Vadilo mi, že ve filmu získaly větší prostor mužské postavy. Proto si cením Zuzanu Bydžovskou i Zuzanu Fialovou, které zahrály živé a věrohodné ženské . Veronika Kubařová měla ve své roli Aničky možnosti větší. Její postava jí dala možnosti hrát zvědavou a pro odboj nadšenou dívku i trpící oběť hloupého žertu. Její projev však je brát jako průměrný. Možná této postavě nepomohly “papírové“ dialogy, které měla se svým filmovým partnerem Václavem Fialou, kterého hraje Marek Adamczyk. Ostatně, Adamczykovi asi role svůdníka nějak nesedla. Větší prostor dostal v roli Šímova syna herec Ondřej Novák. Plné rozpaků a obav jsou jeho scény s otcem ve vězení. Vedle Fialy působí jako váhavý zamilovaný chlapec.
Nemá cenu vyjmenovávat další postavy filmu. Herci menších rolí i komparz dokázali vytvořit dojem autentických situací. Obdivuji scénu, kdy se musí děti odloučit od matek. Samotné natáčení muselo být traumatizující. Jak asi musela být hrozná situace matek a jejich dětí při obsazení Lidic ve skutečnosti! Méně věrohodně na mě působila poprava lidických mužů. Ale chápu filmaře. Do určité míry jsou všechny scény samotné likvidace Lidic stylizované. Zachytit skutečnou hrůzu nelze a ani to nebyl účel filmu.
Film Lidice vychází ze skutečných událostí, ale rozehrává příběh filmových hrdinů. Je to silný příběh o lidech z jedné vesnice. Doporučuji nechat na sebe působit filmový příběh a doplnit si filmový zážitek o dostupné informace o skutečných osudech filmových postav.
Foto: Bioscop
Nejnovější komentáře