Český film O malých věcech je komorním povídkovým snímkem sestávajícím z dvanácti krátkých příběhů, které se zabývají problematikou mezilidských vztahů. Jeho autorem je režijně a scenáristicky debutující herec Denis Šafařík, kterého si nejspíš vybavíte ze seriálu Zločiny Velké Prahy nebo jako hlavního hrdinu štědrovečerní televizní pohádky Kouzelník Žito. Nyní se osvědčuje jako talentovaný filmař a schopný scenárista, jenž zvládá přirozeně skloubit závažnost i komickou podivnost různých momentek odpozorovaných ze života.
Photo © Bontonfilm |
Jednotlivé povídky jsou opravdu krátké, jelikož celý film má dohromady 75 minut (což dělá v průměru šest a čtvrt minuty na každou povídku). Jejich hrdiny jsou obyvatelé jednoho domu, přičemž každá povídka se odehrává v jiném bytě a v každé vystupují nejvýše dvě postavy. Vzájemné vztahy těchto postav se různí, někdy jde o životní partnery, spolubydlící, příbuzné či kamarády, v jiných příbězích zas pro změnu vystupuje randící pár nebo dvojice kolegyň.
Dějově tyto příběhy nic nespojuje, jde pouze o izolovaná rozpracování nejrůznějších nevšedních okamžiků, které zažívají povětšinou celkem obyčejní lidé. Často operují s vážnými, tíživými a smutnými tématy, jako je něčí smrt, dávné trauma nebo krize ve vztahu, avšak pojednávají o nich nápaditě a s pořádnou dávkou černého humoru a nebývalým citem pro absurditu. Díky komediálnímu talentu některých hereckých protagonistů, správnému načasování a často nečekaným bizarním zvratům a pointám pak leckteré z povídek vybízejí k hlasitému smíchu efektivněji než mnohé mainstreamové české komedie, byť v nich může humor doprovázet i šok, melancholie nebo mrazení v zádech.
Všechny povídky jsou konzistentní co do řemeslného zpracování, avšak z hlediska poutavosti dialogů, úrovně hereckých výkonů nebo atraktivity různorodých námětů často kolísají. Ty nejzdařilejší, v nichž spolu herci interagují nejzábavněji a příběhu se daří uspokojivě gradovat nepředvídatelnými směry, by stálo za to více rozvést, protože mají tendenci končit příliš zbrkle. Ty slabší obstojí alespoň jako jednoduché miniatury založené na jediném nápadu, u nichž moc nevadí, když vám nesednou, jelikož je po pár minutách ihned vystřídá představení úplně jiných postav a rozehrání zcela jiné situace.
Film vznikal s minimálními prostředky, ty však byly využity s plným vědomím toho, co si za ně lze dovolit a co už ne. Obsazení málo okoukaných tváří a jejich spíše teatrálnější výkony jdou ruku v ruce s minimalistickým divadelním prostředím skromných, leč zato realisticky působících bytů. Zaujme i neokázalá práce s kamerou nebo hudba. Dvě nejkomičtěji vyznívající povídky tvořící pomyslné vrcholy, jedna o čtení básniček po rozchodu a druhá o polykání klíčů kvůli nedůvěře ve vztahu, jsou strategicky umístěny na úvod a k závěru filmu.
Celkově snímek O malých věcech vyvolává dojem, že jeho tvůrcem je filmař, jenž si zatím jen osahává různé postupy a vypravěčské techniky, ale zároveň umí využít své schopnosti, je si vědom svých limitů a k výslednému tvaru přistupuje přemýšlivě. Rozhodně se vyplatí Denise Šafaříka jako režiséra a scenáristu do budoucna sledovat, neb předvedl slibný výkon a natočil zas trochu jiný film, než jaké se u nás běžně točí, a po jehož zhlédnutí zůstává příjemně osvěžující pocit.
Nejnovější komentáře