Po čtyřech letech se vracíme ke čtyřem pohádkám z Werichovy knihy pohádek Fimfárum. A zastavení je to opět velmi příjemné.
Moře, stýčku, proč je slané?
Bylo nebylo, dva bratři byli od sebe tak rozdílní, že jeden měl velké bohatství a žádné přátele a ten druhý zase neměl na chleba, ale měl plnou chalupu dětí. Jednoho dne bohatý bratr zabíjel prase a chudý přišel s prosbou o trochu jídla. Nechtělo se, ale nakonec se bohatý bratr se slovy „běž si s tím prasetem k čertu“ nechal přemluvit. A chudý bratr opravdu k čertu došel a prase u čerta vyměnil za starý mlýnek. Nebyl to ale samozřejmě obyčejný mlýnek, ale mlýnek kouzelný, který každému namlel, co si přeje…
Tři sestry a jeden prsten
Tři sestry zašly na trh, aby utržily za své potraviny. Jenže jaksi se zasekly v hospodě u piva. V dobré náladě se vracely domů, ale bez peněz. Na poli se jim ale poštěstilo: objevily tam starý prsten. Co ale s jedním šperkem? Dohodli se, že ho dostane ta, která svého manžela co nejvíce zesměšní, co nejvíce si z něj vystřelí…
Hrbáči z Damašku
Pohádka z blízkého východu přináší poměrně hodně mrtvol (bez známé Cimrmanovy redukce mrtvých…). Tři oškliví bratři hrbáči s jedním okem se vydávají do světa poté, co jim vymřeli všichni bratři a poté, co v afektu zavraždí ve svém městě kluka. Ve světě se jim daří se střídavými úspěchy, respektive se daří jen jednomu. Po příchodu obou bratrů se ale situace trochu zauzlí…
Paleček
Poslední pohádka přináší malého klučíka, který se narodil z velké lásky a rodiče ho proto velice milují. I přes svoji malinkatost dokáže je to velmi šikovné dítě. Dokáže například dopravit tátovi na pole oběd, který je větší než je on sám. Na poli se pustí do orání tak, že si sedne za ucho koni a našeptává mu, co má dělat. To se zalíbí bohatému pánovi, který jde náhodou kolem, a chce Palečka koupit. Paleček přemluví otce, aby ho opravdu prodal, že se k němu vrátí zpět. Jenže tím to nekončí; Palečkova dobrodružství jsou nakonec mnohem dobrodružnější…
Fimfárum 2 je snad jedním z filmových pokračování, které nemohlo zklamat. Jistě, slabší momenty i zde najdeme, například Hrbáči z Damašku jsou poměrně málo vtipní a zároveň poměrně dlouzí. Vzhledem k tomu, že každý díl natočil jiný režisér, je výsledná forma jednotlivých dílů sice rozdílná, ale není to na škodu, protože i pohádky jsou jiné. Pohádky stejně jako v první díle namluvil Jan Werich s přispěním Oty Jiráka.
Tvůrci prokázali v prvním díle, že dokáží být vynalézaví a že Werichův originální humor dokáží ještě obohatit vlastní vizuální myšlenkou a umocnit ho například satirou na současnou společnost. Ve druhém díle tuto zkušenost potvrzují a tak když se snad za další čtyři roky objeví v kinech Fimfárum 3, nebudu váhat, jestli vidět nebo nevidět.
O filmu:
Web: Fimfárum 2
Režie: Jan Balej, Vlasta Pospíšilová, Aurel Klimt, Břetislav Pojar
Scénář: Jan Balej, Jiří Kubíček, Aurel Klimt, Břetislav Pojar
Česko 2005, 90 minut
Nejnovější komentáře