(zatím nehodnoceno)
Loading...Hrdinové nového celovečerního dokumentu Olgy Špátové jsou po čtyřiceti letech komunismu první dospělou generací, která se utvářela ve svobodné společnosti. Mladé lidi zamýšlející se nad zdánlivě banální otázkou „Jaké je tvoje největší přání?“ natáčela režisérka ve školách, věznicích, na demonstracích, ve městě i na venkově. Špátová využila jedinečnou možnost porovnat ve svém novém filmu hodnoty mladých lidí s hodnotami dvou předchozích generací. Pracovala totiž i s archivními záběry z let 1964 a 1989 ze stejnojmenných filmů svého otce, klasika českého dokumentu Jana Špáty.
Protagonisty předchozích dokumentů osmadvacetileté režisérky a kameramanky byly často výrazné osobnosti kulturního a společenského života, jako například Jan Kaplický, Karel Gott, písničkářka Radůza nebo Miloš Forman. Ve svém novém filmu Největší přání se Špátová věnuje naopak své generaci – zachycuje studenty z iniciativy Inventura demokracie, točí i s dvacetiletou vězenkyní odsouzenou za vraždu, rodinou z romské osady, těhotnou kominicí nebo ženou bojující s rakovinou. Svá největší přání ve filmu vyslovují i světové uznávaný dirigent Jakub Hrůša nebo zpěvačka Aneta Langerová.
Jan Špáta natočil filmy Největší přání I. a Největší přání II. v historicky zlomových okamžicích této země - v šedesátých letech a v posledním roce totalitního režimu. Ve svých filmech zachytil hodnoty a sny mladých lidí nejrůznějších sociálních vrstev a profesních skupin. V obou jeho dokumentech protestovali jeho protagonisté proti totalitnímu režimu, toužili po lásce a svobodě. Druhý díl Špátova filmu končí demonstrací 17. listopadu 1989 na Národní třídě. „Natáčení svého filmu jsem zahájila přesně dvacet let poté - 17. listopadu 2009 ve vzpomínkovém průvodu z Albertova na Národní třídu. Přála jsem si vytvořit obraz své generace a vyslovit tím svůj názor na ni. Za základní životní témata mladých lidí považuju touhu poznávat, ale i bezradnost v pochopení světa a nalezení svého místa v něm. Nejdůležitější charakteristikou mladého člověka je neumlčitelnost jeho ideálů a všudypřítomná touha po lásce. Jsem vděčná, že jsem mohla navázat na tátovu inspiraci a film mu nakonec i věnovat,“ říká Olga Špátová.
Olga Špátová natáčela, a to i jako kameramanka, krátké hrané filmy od svých patnácti let a získala za ně přes dvacet cen na mezinárodních festivalech. Natočila několik dokumentů pro Českou televizi, mezi nimi v roce 2007 i film Dobře placená procházka o vzniku inscenace Miloše Formana v Národním divadle, u které se dále sešli herec a muzikant Jiří Suchý nebo dirigent Libor Pešek. V roce 2009 odvysílala televize Nova její dokument Fenomén Gott, který se stal nejsledovanějším televizním filmem roku. V roce 2010 byl v českých kinech uveden dokumentární film Oko nad Prahou o boji světoznámého architekta Jana Kaplického za svůj projekt Národní knihovny. Za svůj poslední celovečerní film v kinech Oko nad Prahou získala Špátová hlavní cenu na Mezinárodním festivalu ve Varšavě.
Film Největší přání produkuje Adam Polák v koprodukci s Českou televizí a DNA Production, podpořil ho Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie i Audiovizuální fond Slovenské republiky. Do kin ho uvede společnost Aerofilms 20. září tohoto roku.
www.nejvetsiprani.cz
Trailer: www.youtube.com/watch?v=PxCfuzhGZdw&feature=youtu.be
PR, tiskový servis:
Martina Reková
[email protected]
tel.: +420 731 573 993
Klára Mixová
[email protected]
tel.: +420 731 514 462
Námět, scénář, kamera a režie: Olga Špátová
Producent: Adam Polák
Koproducenti: Česká televize, DNA Production
Střih: Jakub Voves
Hudba: Ales Březina
Zvuk: Tomáš Kubec, Petr Provazník, Martin Roškaňuk
Dramaturgie: Hana Stibralová
S podporou: Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Audiovizuální fond Slovenské republiky
Stopáž: 80 min
SYNOPSE
režie: Olga Špátová
Hrdinové celovečerního filmu Největší přání jsou po čtyřiceti letech komunismu první dospělou generací, která se utvářela ve svobodné společnosti. Mladé lidi zamýšlející se nad zdánlivě banální otázkou „Jaké je tvoje největší přání?“ natáčela režisérka Olga Špátová ve školách, věznicích, na demonstracích, ve městě i na venkově. Svá srdce jí otevírají vyvrhelové společnosti, ambiciózní profesionálové, zamilovaní, věřící nebo občanští aktivisté. Je přítomna zrození i umírání. Příběhem prochází studenti z iniciativy Inventura demokracie, dvacetiletá vězenkyně Michaela odsouzená za vraždu, rodina Červeňákových z romské osady, těhotná kominice Martina, světově uznávaný dirigent Jakub Hrůša nebo zpěvačka Aneta Langerová. Režisérka využila jedinečnou možnost porovnat hodnoty svých vrstevníků se dvěma předchozími generacemi použitím archivních záběrů z let 1964 a 1989 ze stejnojmenných filmů svého otce, klasika českého dokumentu Jana Špáty.
Tento ojedinělý dokumentární počin je inspirací pro vrstevníky a zároveň vzkazem bývalým mladým, že ti současní v sobě nesou překvapující a podivuhodnou naději.
Nejnovější komentáře