Mladičká Lucrezia, dcera vlivného římského kardinála Rodriga Borgii, se má provdat. Sňatek byl domluven, když byla ještě dítě. Lucrezia má z manželství strach, a tak se vdávat nechce. Její budoucí manžel, don Gaspar d´Aversa, je však už na cestě do Říma a v Lucrezii vzrůstají obavy ze setkání.
Lucrezia Borgia je jednou z mých nejoblíbenějších historických postav a když jsem o ní objevila tuhle knihu, musela jsem si ji pročíst. O co dál jsem se však v knize dostávala, o to víc jsem nechápala, proč je zde Lucrezia prezentována jako hloupá naivka, která nejdřív jenom fňuká, jak se nechce vdávat. Myslela jsem si, že horší to už nebude, ale mýlila jsem se. Když začala hlavní hrdinka uvažovat nad tím, jak její snoubenec vypadá a jaký je, chtěla jsem přestat číst, ale byla jsem zvědavá, zda se příběh zlepší nebo ne. Nezlepšil.
Prvním velkým problémem v téhle knize je strohý, úsečný styl psaní. Text je tak tvořen jen krátkymi větami a častokrát zbytečnými a nesmyslnými dialogy. Dalším, o nic menším problémem, jsou postavy. Některé jsou zcela vypuštěny (například dva bratrové Lucrezie) a ty ostatní jsou tam jen na to, aby se na ně Lucrezia mohla urazit nebo aby tam prostě byly. Například Cesare Borgia, Lucreziin oblíbený bratr, se zde krátce objevuje v jedné kapitole a jediný důvod jeho přítomnosti je jen ten, aby se na něj Lucrezia mohla urazit, když se zmíní o nadcházející svatbě. Mocichtivý a proradný papež Borgia, který ve skutečnosti neváhal svou dceru třikrát provdat a vždy za muže z mocné rodiny, jejíž spojenectví potřeboval, zde ani nehne brvou, když se jeho jediná dcera na první pohled zamiluje do bezvýznamného španělského šlechtice, kterého jí sám vybral. Naopak, těší se z jejího štěstí a klidně ji i s manželem nechá odjet do západu slunce. Co tam po politice a nutnosti získat spojence!
Kromě toho autorka o době, kterou popisuje, vůbec nic neví - renesanční postavy mluví současným jazykem a chybí jakékoliv popisy zvyků i míst, takže kdyby nebylo v anotaci uvedené, že se příběh odehrává za vlády Borgiů v Římě, tak by to čtenář ani nezaregistroval. Zarážající (a směšné) je také lamentování Lucrezie nad tím, jak se její tatínek (kardinál!!!) oženil a pak rozvedl s její mámou, přičemž existence něčeho takového jako je celibát - který, mimochodem, v katolické církvi existuje dodnes - je úplně ignorována (anebo o něčem takovém autorka v životě neslyšela). A podobných nesmyslností je plná celá kniha.
Volba papeže a intigy s ní spojené, morová epidemie nebo politická situace v Itálií nebyly ani spomenuty, z členů rodu Borgiů se stali naivní tvorové bez rozumu, láska na první pohled byla neskutečne hloupá a otravná. To všechno plus absence popisů a absolutní neznalost reálií dělají z téhle knihy nevydarenou parodii na renesanční Itálií, kterou si klidně můžete nechat ujít.
Hodnocení: 5%
Lucreziino srdce
Autor: Petra Karasová
Vydáno: 2016, E-knihy jedou
Počet stran: 60
Nejnovější komentáře