Kritiky.cz > Speciály > Příliš vzdálený most

Příliš vzdálený most

Photo © United Artists
Photo © United Artists
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

Příliš vzdá­le­ný most je váleč­ný film z roku 1977, kte­rý popi­su­je ope­ra­ci Market Garden, neú­spěš­nou spo­je­nec­kou ope­ra­ci v nacis­ty oku­po­va­ném Nizozemsku během dru­hé svě­to­vé vál­ky. Film nato­čil reži­sér Richard Attenborough pod­le stej­no­jmen­né kni­hy his­to­ri­ka Cornelia Ryana, scé­nář napsal William Goldman. V hlav­ních rolích se před­sta­ví herec­ký ansám­bl: Dirk Bogarde, James Caan, Michael Caine, Sean Connery, Edward Fox, Elliott Gould, Gene Hackman, Anthony Hopkins, Hardy Krüger, Laurence Olivier, Ryan O’Neal, Robert Redford, Maximilian Schell a Liv Ullmannová.

V nezá­vis­lé pro­duk­ci Richarda a Josepha E. Levineových se jed­ná o dru­hý film nato­če­ný pod­le Ryanovy kni­hy, kte­rý byl adap­to­ván pro fil­mo­vé plát­no (po fil­mu Nejdelší den z roku 1962). Byl to dru­hý film nato­če­ný pod­le udá­los­tí neú­spěš­né ope­ra­ce Market Garden za dru­hé svě­to­vé vál­ky (po fil­mu Theirs Is the Glory z roku 1946). Film vzni­kl v kopro­duk­ci Velké Británie a Spojených stá­tů a byl natá­čen v Nizozemsku na mno­ha sku­teč­ných mís­tech, kde se ode­hrá­va­ly his­to­ric­ké udá­los­ti. V době uve­de­ní do kin se jed­na­lo o nej­draž­ší film, jaký byl kdy nato­čen.

Ačkoli se film setkal s vlaž­ným kri­tic­kým ohla­sem, zís­kal Příliš vzdá­le­ný most něko­lik oce­ně­ní. Na 31. roč­ní­ku cen BAFTA zví­tě­zil ve čtyřech z osmi nomi­no­va­ných kate­go­rií, včet­ně nej­lep­ší­ho her­ce ve ved­lej­ší roli Edwarda Foxe a nej­lep­ší hud­by Johna Addisona - kte­rý sám slou­žil v brit­ském XXX Corps během Market Garden. Attenborough byl nomi­no­ván za nej­lep­ší režii a film byl nomi­no­ván na nej­lep­ší film.

Děj

Operace Market Garden před­po­klá­dá, že 35 000 mužů bude letec­ky pře­pra­ve­no 300 mil (480 km) z letec­kých zákla­den v Anglii a vysa­ze­no za nepřá­tel­skou linií v Nizozemsku. Dvě divi­ze ame­ric­kých výsad­ká­řů mají za úkol zajis­tit sil­ni­ce a mos­ty až do Nijmegenu. Britská divi­ze pod vele­ním gene­rál­ma­jo­ra Roye Urquharta má při­stát u Arnhemu a držet obě stra­ny tam­ní­ho mos­tu, pod­po­ro­va­ná bri­gá­dou pol­ských výsad­ká­řů pod vele­ním gene­rá­la Stanisława Sosabowského. XXX. obr­ně­ný sbor se má pro­tla­čit po sil­ni­ci přes mos­ty doby­té ame­ric­ký­mi výsad­ká­ři a dosáh­nout Arnhemu dva dny po výsad­ku.

Když gene­rál Urquhart infor­mu­je své důstoj­ní­ky, někte­ří z nich jsou pře­kva­pe­ni, že se poku­sí o výsa­dek tak dale­ko od cíle, pro­to­že vzdá­le­nost od jejich výsad­ko­vé zóny k mos­tu uči­ní jejich pře­nos­né vysí­lač­ky nepo­u­ži­tel­ný­mi. Přestože se sho­du­jí, že odpor budou tvo­řit výhrad­ně nezku­še­ní star­ci a Hitlerjugend, prů­zkum­né foto­gra­fie uka­zu­jí pří­tom­nost němec­kých tan­ků v Arnhemu. Generál Browning přes­to foto­gra­fie odmí­tá a igno­ru­je i zprá­vy z nizo­zem­ské­ho pod­ze­mí, pro­to­že věří, že ope­ra­ce bude úspěš­ná bez ohle­du na ně.

Arnhemský most je hlav­ním cílem, pro­to­že slou­ží jako posled­ní úni­ko­vá ces­ta pro němec­ké jed­not­ky v Nizozemsku a pří­má ces­ta do Německa pro Spojence. Cesta k němu je však tvo­ře­na pou­ze jed­ním jízd­ním pru­hem spo­ju­jí­cím jed­not­li­vé klí­čo­vé mos­ty a vozi­dla se musí pro prů­jezd vtěs­nat na kraj­ni­ci. Silnice je také vyvý­še­ná, což způ­so­bu­je, že vše, co se po ní pohy­bu­je, vyční­vá.

Přestože výsa­dek zasko­čí nepří­te­le a nara­zí jen na malý odpor, most Son je Němci zde­mo­lo­ván těs­ně před­tím, než může být zajiš­těn. Navíc Urquhartovu divi­zi sužu­jí potí­že, pro­to­že mno­ho dží­pů buď nedo­ra­zí, nebo je zni­če­no při pře­pa­du, navíc mají nefunkč­ní vysí­lač­ky.

Postup XXX. sbo­ru mezi­tím zpo­ma­lu­je němec­ký odpor, úzká sil­ni­ce a nut­nost posta­vit Baileyho most, kte­rý by nahra­dil ten zni­če­ný u Sonu. Poté se zasta­ví u Nijmegenu, kde vojá­ci 82. výsad­ko­vé divi­ze pro­ve­dou nebez­peč­ný den­ní pře­chod řeky, aby se zmoc­ni­li nijme­gen­ské­ho mos­tu, a XXX. sbor se dále zdr­ží čeká­ním na pěcho­tu, kte­rá měs­to zajis­tí.

Němci se blí­ží k izo­lo­va­ným brit­ským výsad­ká­řům, kte­ří u mos­tu obsa­zu­jí část Arnhemu, a přes­to­že Sosabowského jed­not­ky po zdr­že­ní v Anglii nako­nec dora­zí, jsou nako­nec pří­liš poz­dě na to, aby Brity posí­li­ly. Po něko­li­ka dnech inten­ziv­ních bojů pro­ti pěcho­tě SS a tan­kům jsou pře­stří­le­né jed­not­ky nako­nec buď zaja­ty, nebo nuce­ny ustou­pit do Oosterbeeku. Urquhart dostá­vá roz­kaz k ústu­pu, zatím­co ostat­ní spo­je­neč­tí veli­te­lé obvi­ňu­jí z růz­ných potí­ží, s nimiž se setka­li, že nedo­ká­za­li poskyt­nout potřeb­nou pod­po­ru.

Urquhart uni­ká s méně než pěti­nou svých původ­ních 10 000 vojá­ků, zatím­co ti, kte­ří jsou pří­liš těž­ce zra­ně­ni, aby moh­li utéct, zůstá­va­jí, aby kry­li ústup. Po pří­jez­du na brit­ské veli­tel­ství Urquhart kon­fron­tu­je Browninga s jeho osob­ní­mi poci­ty ohled­ně ope­ra­ce a ten popí­rá svůj dří­věj­ší opti­mis­mus ohled­ně ní.

Zpět v Oosterbeeku opouš­tí jeho trosky Kate ter Horst, jejíž dům Britové pře­mě­ni­li na pro­vi­zor­ní nemoc­ni­ci. Prochází před­za­hrád­kou, kte­rá je nyní hřbi­to­vem pad­lých vojá­ků, a spo­lu se svý­mi dět­mi odchá­zí se star­ším léka­řem, kte­rý na vozí­ku táh­ne něko­lik věcí, zatím­co zra­ně­ní brit­ští vojá­ci zpí­va­jí „Abide with Me“ a čeka­jí na zaje­tí.

Produkce

Natáčení pro­bí­ha­lo v prv­ních týd­nech září 1976, Vyvrcholilo sérií letec­kých výsad­ků cel­kem 1000 mužů. Zásoby byly sha­zo­vá­ny z něko­li­ka letou­nů Dakota. Dakoty shro­máž­di­la fil­mo­vá spo­leč­nost Joseph E. Levine Presents Incorporated. Všechna leta­dla muse­la být regis­tro­vá­na u CAA (Úřad pro civil­ní letec­tví) nebo FAA (Federální letec­ký úřad) a mít licen­ci pro pře­pra­vu ces­tu­jí­cích. Původní doho­da o náku­pu dese­ti kusů padla, když byly dva letou­ny odmít­nu­ty jako letou­ny v kon­fi­gu­ra­ci pro pře­pra­vu ces­tu­jí­cích bez potřeb­ných sko­kan­ských dve­ří. Nakonec bylo poří­ze­no jede­náct Dakot. Dvě býva­lé let­ky por­tu­gal­ské­ho letec­tva, 6153 a 6171 (N9984Q a N9983Q), a dvě od spo­leč­nos­ti Air Djibouti, ope­ru­jí­cí z Džibuti ve Francouzském Somalilandu, F-OCKU a F-OCKX (N9985Q a N9986Q), zakou­pil Joseph E. Levine. Na dobu natá­če­ní výsad­ku byly zapůj­če­ny tři letou­ny dán­ské­ho letec­tva K-685, K-687 a K-688 a čty­ři letou­ny fin­ské­ho letec­tva C-47, DO-4, DO-7, DO-10 a DO-12.

Letoun 6171 plnil ve vět­ši­ně for­ma­cí dvoj­ná­sob­nou funk­ci kame­ro­vé­ho letou­nu, a to s mas­ko­va­ným Piperem Aztec, G-AWDI. Jedna kame­ra byla namon­to­vá­na v ast­ro­do­mu, jed­na na levé hor­ní plo­še hlav­ní­ho letou­nu, tře­tí kame­ra byla umís­tě­na na vněj­ší stra­ně okna před­ní levé kabi­ny a čtvr­tá pod střed­ní čás­tí letou­nu. Kromě toho byly odstra­ně­ny stře­do­vé úni­ko­vé poklo­py, aby byly k dis­po­zi­ci dal­ší kame­ro­vé otvo­ry za před­po­kla­du, že během natá­če­ní nebu­dou na palubě žád­ní vojá­ci. Druhý Aztec, G-ASND, byl na někte­rých zábě­rech zálož­ní kame­ro­vou lodí, ale nebyl mas­ko­ván. Byla pou­ži­ta také loď Alouette, G-BDWN. Po neho­dě s letou­nem G-AWDI byly pou­ži­ty také dvě míst­ně naja­té Cessny 172, PH-GVP a PH-ADF. Bylo posta­ve­no deset replik kluzá­ků Horsa, ale větr­ná smršť téměř všech­ny poško­di­la. Sedm nebo osm jich bylo pro natá­če­ní narych­lo opra­ve­no. Repliky kluzá­ků měly těž­ký ocas a vyža­do­va­ly pod­pěr­ný slou­pek pod zad­ní čás­tí tru­pu, při­čemž úhly kame­ry byly peč­li­vě vole­ny tak, aby jej neod­ha­li­ly. Dakota 6153 byla vyba­ve­na vleč­ným zaří­ze­ním a repli­ky Horsa byly vle­če­ny vyso­kou rych­los­tí, ačko­li žád­ná se nedo­sta­la do vzdu­chu. Dvoumístný větroň Blaník, kte­rý posky­tl člen London Gliding Clubu v Dunstable, byl vle­čen do vzdu­chu pro zábě­ry vzle­tu v inte­ri­é­ru.

Natáčení scé­ny v Deventeru 18. květ­na 1976. Německá vozi­dla pře­jíž­dě­jí přes most.

Čtyři Harvardy ztvár­ni­ly ame­ric­ké a němec­ké stí­hač­ky. Jejich původ­ní iden­ti­ty byly PH-KLU, PH-BKT, B-64 a B-118, při­čemž prv­ní dva letou­ny zapůj­či­lo nizo­zem­ské krá­lov­ské letec­tvo. Létali na nich čle­no­vé aero­klu­bu Gilze Rijen, kte­rý posky­tl také Auster III, PH-NGK, kte­rý zob­ra­zo­val Auster V, RT607, ve váleč­né kamuflá­ži. Spitfire Mk. IX, MH434, zná­zor­ňu­jí­cí foto­prů­zkum­nou vari­an­tu s kódo­vým ozna­če­ním AC-S, zapůj­čil Hon. Patrick Lindsay a létal s ním akro­ba­tic­ký mis­tr Neil Williams.

Dostatečné množ­ství ame­ric­kých tan­ků, dží­pů a náklad­ních auto­mo­bi­lů z dru­hé svě­to­vé vál­ky se poda­ři­lo sehnat, pro­to­že mno­ho vozi­del bylo vyřa­ze­no z evrop­ských vojen­ských (téměř výhrad­ně zálož­ních) jed­no­tek, zejmé­na z Řecka a Turecka.

Scény ode­hrá­va­jí­cí se kolem arnhem­ské­ho mos­tu byly natá­če­ny v Deventeru, kde byl podob­ný most přes řeku Ijssel stá­le k dis­po­zi­ci. Přestože repli­ka původ­ní­ho sil­nič­ní­ho mos­tu v Arnhemu exis­to­va­la, v polo­vi­ně 70. let jej obklo­pi­la moder­ní měst­ská zástav­ba, tak­že jej neby­lo mož­né pou­žít jako kuli­su měs­ta ze 40. let. Několik scén se natá­če­lo v Zutphenu, kde je k vidě­ní sta­rý obec­ní dům a hlav­ní kos­tel. Další scé­ny se natá­če­ly v Twickenham Studios.

Americká fil­mo­vá aso­ci­a­ce původ­ně udě­li­la fil­mu rating R kvů­li pou­ži­tí slo­va na F a zob­ra­ze­ní váleč­né­ho nási­lí, ale spo­leč­nost United Artists lob­bo­va­la za změ­nu ratingu na PG, aby film moh­li vidět i mlad­ší divá­ci. Při uve­de­ní fil­mu ve Velké Británii byly také pro­ve­de­ny škr­ty, aby se vyhnul ratingu AA od brit­ské Rady fil­mo­vých cen­zo­rů.

Financování

Aby se sní­ži­ly nákla­dy, všich­ni her­ci s hvězd­ný­mi jmé­ny sou­hla­si­li s účas­tí na zákla­dě „zvý­hod­ně­ných náro­dů“ (tj. „favou­red nation“).tj. všich­ni budou dostá­vat stej­ný týden­ní hono­rář), kte­rý v tom­to pří­pa­dě činil 250 000 dola­rů týd­ně (v roce 2012 ekvi­va­lent 1 008 250 dola­rů nebo 642 000 liber).

Natáčení Američany vede­né­ho úto­ku na most u Nijmegenu se pře­zdí­va­lo „Hodina za mili­on dola­rů“. Kvůli hus­té­mu pro­vo­zu měl štáb povo­le­ní natá­čet na mos­tě pou­ze mezi osmou a devá­tou hodi­nou 3. říj­na 1976. Pokud by se scé­na nepo­da­ři­la dokon­čit, muse­lo by se natá­če­ní pře­lo­žit a stá­lo by to - včet­ně Redfordových přesča­sů - nejmé­ně mili­on dola­rů. Z toho­to důvo­du Attenborough trval na tom, aby všich­ni her­ci hra­jí­cí mrt­vo­ly měli zavře­né oči.

Poté, co spo­leč­nost United Artists sou­hla­si­la, že zapla­tí 6 mili­o­nů dola­rů za dis­tri­buč­ní prá­va v USA a Kanadě, byl film v Severní Americe kasov­ním zkla­má­ním, ale v Evropě si vedl dob­ře.

Recepce

Kritici se shod­li, že film je půso­bi­vě insce­no­va­ný a his­to­ric­ky přes­ný, ačko­li se mno­hým zdál pří­liš dlou­hý a pří­liš se opa­ku­jí­cí. Vincent Canby z The New York Times dále uve­dl: „Film je masiv­ní, bez­tva­rý, čas­to neče­ka­ně dojem­ný, matou­cí, smut­ný, živý a vel­mi, vel­mi dlou­hý.“

James Caan a Anthony Hopkins byli mno­ha kri­ti­ky vyzdvi­ho­vá­ni za vyni­ka­jí­cí výko­ny ve fil­mu se stov­ka­mi mlu­ve­ných rolí a camea mno­ha špič­ko­vých dobo­vých her­ců.

Důstojníci Urquhart a Horrocks půso­bi­li ve fil­mu jako vojen­ští porad­ci, což při­spě­lo k jeho his­to­ric­ké přes­nos­ti. Někteří recen­zen­ti však nazna­či­li, že film obsa­hu­je his­to­ric­ké nepřes­nos­ti a je tře­ba na něj pohlí­žet jako na „holly­wo­od­skou“ inter­pre­ta­ci udá­los­tí. Robin Neillands to komen­to­val slo­vy: „Nesčetné množ­ství vete­rá­nů na mě nalé­ha­lo, abych igno­ro­val vět­ši­nu pří­bě­hu ve fil­mu Příliš vzdá­le­ný most.“

Roger Ebert udě­lil fil­mu dvě hvěz­dič­ky ze čtyř a popsal ho jako

tako­vé cvi­če­ní v ubo­hé nad­sáz­ce, tak bez­du­chý sled rutin­ních scén, tak nud­ně násil­né vyží­vá­ní se ve všech krví, vnitř­nost­mi a sté­ná­ním, kte­ré doká­za­li najít, že na kon­ci jsme při­pra­ve­ni spe­ku­lo­vat, že Levine mož­ná zašel o dva nebo dokon­ce tři mos­ty pří­liš dale­ko. Film je vel­ký a dra­hý a plný hvězd, ale není to žád­ný epos. Je to nejdel­ší béč­ko­vý váleč­ný film, jaký kdy byl nato­čen.

Gene Siskel dal fil­mu dvě a půl hvěz­dič­ky ze čtyř a napsal:

Příliš vzdá­le­ný most není pří­běh, ale pře­hlíd­ka slav­ných tvá­ří. Co se týče zábě­rů z bitev, jsou čas­tě­ji nud­né než okouz­lu­jí­cí. Výsadek para­šu­tis­tů posky­tu­je vel­ko­le­pých pět minut. Ostatní akč­ní zábě­ry jsou rutin­ní.

John Pym z měsíč­ní­ku The Monthly Film Bulletin napsal, že „na kon­ci toho­to extra­va­gant­ní­ho fil­mu máme sluš­nou před­sta­vu o tom, kdo a co udě­lal v logis­ti­ce náklad­né vojen­ské ope­ra­ce. Základním pro­blé­mem Příliš vzdá­le­né­ho mos­tu je však to, že špič­ko­vé obsa­ze­ní hvězda­mi nikdy nedo­vo­lí sou­stře­dit pozor­nost.“

Charles Champlin z Los Angeles Times napsal: „

V přís­ně fil­mo­vých ter­mí­nech je při­taž­li­vost Příliš vzdá­le­né­ho mos­tu snad­no vyjá­d­ři­tel­ná: je vel­ko­le­pý co do veli­kos­ti a roz­sa­hu efek­tů, upřím­ně dob­ře zahra­ný hvězd­ným a schop­ným herec­kým obsa­ze­ním, navzdo­ry své dél­ce má dob­ré tem­po a sviž­nost a vyzna­ču­je se zjev­nou sna­hou podat vyvá­že­ně prav­di­vý obraz tra­gic­ké epi­zo­dy z his­to­rie.

Gary Arnold z The Washington Post jej ozna­čil za „neo­by­čej­ně svě­do­mi­tý a půso­bi­vý váleč­ný epos“, kte­rý ospra­vedl­ňu­je svůj vyso­ký roz­po­čet

z hle­dis­ka peč­li­vé­ho dobo­vé­ho ztvár­ně­ní, vizu­ál­ní podí­va­né (obzvláš­tě úžas­né jsou sek­ven­ce zachy­cu­jí­cí výsad­ky para­šu­tis­tů), pro­lí­ná­ní napí­na­vých bojo­vých epi­zod s živý­mi lid­ský­mi vinět­a­mi, sna­hy o vytvo­ře­ní uce­le­né­ho, mno­ho­stran­né­ho pohle­du na kom­pli­ko­va­né a nebla­hé vojen­ské dob­ro­druž­ství a cel­ko­vě vyni­ka­jí­cí úrov­ně fil­mař­ské inte­li­gen­ce a řeme­sl­né­ho zpra­co­vá­ní.

Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes má film na zákla­dě 27 recen­zí 63% hod­no­ce­ní s prů­měr­nou znám­kou 6,10/10. Na ser­ve­ru Metacritic má film na zákla­dě recen­zí 13 kri­ti­ků rov­něž skó­re 63 bodů ze 100, což zna­me­ná „obec­ně pří­z­ni­vé hod­no­ce­ní“.

Dokument „making-of“, kte­rý je sou­čás­tí spe­ci­ál­ní edi­ce DVD fil­mu Příliš vzdá­le­ný most, uvá­dí, že v době uve­de­ní do kin „se fil­mu vyhý­ba­la ame­ric­ká kri­ti­ka a v době udě­lo­vá­ní Oscarů byl zce­la igno­ro­ván za odva­hu odha­lit fatál­ní nedo­stat­ky spo­je­nec­ké­ho taže­ní.“

Zdroj: Anglická Wikipedie


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,68385 s | počet dotazů: 257 | paměť: 72290 KB. | 24.02.2024 - 21:32:11