Psycho - Recenze
15.October.2007 Připomeňme si.. Autor: Zdeněk Vévoda
V březnu 1960 vstoupil do kin nový film britského režiséra, tou dobou v Americe již sběhlého mistra hororu a kazatele čistého filmu, Alfreda Hitchcocka. Instrukce zněly jasně: Vy šťastlivci, kteří držíte v rukou lístky na premiéru: Za prvé – přijďte včas, za druhé – neprozrazujte nikomu tajemství, jejichž budete svědky v následujících minutách…
Diváci tedy přišli včas, aby mohli být svědky úvodní scény, nabité sexuálním napětím. Představuje se v ní pár mladých lidí – Marion (Janet Leighová) a Sam (John Gavin), kteří se tajně schází po hotelech, aby mohli strávit alespoň malou chvíli spolu. Jejich budoucnost je ohrožena, Sam potřebuje peníze. Když se posléze naskytne Marion příležitost předat balík peněz svého šéfa do banky, rozhodne se přes dlouhý vnitřní boj utéct i s penězi z města. Její cesta je však náročná a nelze ji absolvovat během jednoho dne. Nakonec ji tedy silný déšť v noci zavede do motelu Bates. Dvanáct prázdných pokojů, jeden pro Marion. Dostává se jí vřelého uvítání od majitele, sympatického Normana Batese (Anthony Perkins), jehož velkým koníčkem je preparování ptáků. Norman se také stará o svou nevrlou matku, která už prý nechodí. Je stará, nemocná. Po večerním rozhovoru s Normanem se Marion rozhodne dát si osvěžující sprchu. Za závěsem se však kdosi skrývá a děj nabírá zcela nečekaný směr …
Zmíněná scéna ve sprše je jako vystřižená z učebnice filmového střihu. Proslulá sekvence záběrů ohromuje a děsí. Hitchcock dokázal zasadit rány, aniž by se dotkl. Jeho postupy jsou velmi invenční a jedinečné. Marion, jakožto jedna z jeho „nevinných“ blonďatých hrdinek, se dostává do rozporu se zákonem, Norman Bates je mladý pohledný muž, dobrák na první pohled, a přece cosi skrývá. Nenechte se zmást, i detaily v Psychu hrají. Hitchcock si na vás rád smlsne a když bude chtít, bude vám běhat mráz po zádech. Sám si ve filmu zahrál, sice jen v krátkém prostřihu, ale pozorný divák si jistě všimne.
Žánrově nelze Psycho jednoznačně zaškatulkovat. Nejblíže je thrilleru, avšak má i hororové a detektivní prvky a nakonec – odvozeno od názvu – zaslouží si přídomek „psychologický“. Psycho není legendou jen díky úžasně budovanému napětí, šokujícím scénám a nečekanému rozuzlení. Významným prvkem je také hudba. Tu má na starosti Bernard Hermann, známý ze snímků Občan Kane, Vertigo, Ptáci, Taxikář a z mnoha dalších. Hermannova hudba skvěle zdůrazňuje atmosféru jednotlivých scén a nezapomenutelné jsou přímo zdrcující smyčce u sprchové scény.
Není divu, že stejně jako Hitchcock, i jeho Psycho inspirovalo další filmaře a jejich díla. Nejvíce si vzali autoři francouzské nové vlny. V roce 1983 natočil Richard Franklin Psycho II a do hlavní role znovu obsadil Anthonyho Perkinse. Dvojka už se nemohla Hitchcockovu umění rovnat, přesto navázala slušně. Propadákem se posléze stalo Psycho III (1986), u nějž se Anthony ujal i režie. Pro mnoho diváků je také známé Psycho z roku 1998, prostý remake Guse Van Santa. V něm obsadil do hlavních rolí Vince Vaughna, Anne Heche a do role Marioniny sestry Julianne Moore. Zkopíroval prostě Hitchcockovy záběry, zasadil je do současnosti a barevného obrazu. Přidal také na sexualitě, ale málo platné. Hitchcocka se překonat nepodařilo, a pokud jste původní verzi z roku 1960 neviděli, neviděli jste opravdové Psycho…
Verdikt: Vřele doporučuji na páteční deštivé večery.
Hodnocení: 5/5
Komentáře
Jméno (required)
E-mail (required)
Website
Text komentáře:
Prosím opište „79639a“:
/* */
Počet komentářů: 2
Jan Slezáček napsal dne 15. October 2007 , 9.29
Opět jasný důkaz že klasika nestárne.Tento film je kultovní….
Dagmar Málková napsal dne 15. October 2007 , 18.28
„Není nic krásnějšího než děsit lidi, a brát za to peníze” A. Hitchcock
Jak je vidět, Alfred se toho vřele ujal:D a povedlo se:D
Nejnovější komentáře