Válka o planetu opic | War for the Planet of the Apes [80%]

Z preqe­u­lu Planety opic se stal poměr­ně pře­kva­pi­vý hit, kte­rý doká­zal potě­šit fanouš­ky i doce­la sluš­ně vydě­lat v kinech. Na jeho úspě­chu pak sta­věl i dru­hý díl, kte­rý lať­ku posu­nul ješ­tě o pořád­ný kus dále a a potvr­dil, že tahle série se roz­hod­ně vypla­tí za to sle­do­vat. Nyní vstu­pu­je do kin závě­reč­ný díl téhle tri­lo­gie, kte­rý při­bli­žu­je udá­los­ti, kte­ré ved­ly ke sta­vu pla­ne­ty, kte­rý je divá­kům znám z původ­ní­ho fil­mu z roku 1968. Jak se ale vyved­la závě­reč­ná část Caesarova pří­bě­hu? Podařilo se nové­mu fil­mu Matta Reevese udr­žet vyso­ko nasta­ve­nou úro­veň pře­de­šlých dílů? A jsou řeči o jed­né z nej­pre­ciz­něj­ších fil­mo­vých sérií posled­ních let oprav­du opráv­ně­né? Jednoznačně ano. 

Caesar (Andy Serkis) se se svo­jí smeč­kou stá­hl do ústra­ní lesů, aby zame­zil neu­stá­lým úto­kům lid­ských vojen­ských jed­no­tek, kte­ré se sna­ží jeho i jeho rodi­nu vyhu­bit. Nakonec se ovšem vojá­kům poda­ří jejich úkryt vypá­t­rat a při násled­ném úto­ku umí­rá Caesarův syn a žena. Byť má v hla­vě bez­pe­čí svo­jí tlu­py, posí­lá je ces­tu do bez­pe­čí, zatím­co sám se vydá­vá na ces­tu krva­vé pomsty po sto­pách plu­kov­ní­ka McCullougha (Woody Harrelson), kte­rý měl útok na jejich úkryt a obě vraž­dy na sta­ros­ti. Sám Caesar ovšem nepo­čí­tá, že se se vrá­tí...

O téhle sérii se bude mlu­vit roky. Už dlou­ho se žád­né fil­mo­vé fran­čí­ze nepo­ved­lo takhle zrát a držet si kva­li­tu, jako prá­vě téhle tri­lo­gii, kte­rá tuhle vizit­ku jen potvr­zu­je svým závě­rem. Matt Reeves totiž do kin při­ná­ší podí­va­nou, kte­rá nejen že fun­gu­je skvě­le jako závěr celé tri­lo­gie, pře­de­vším ale fun­gu­je napros­to skvě­le jako film sám o sobě. Od začát­ku do kon­ce si totiž Válka o pla­ne­tu opic jde nekom­pro­mis­ně za svým a moc dob­ře film ví, co vlast­ně chce divá­kům sdě­lit a jakým způ­so­bem. 

Patrné je to pře­de­vším v úvod­ní čás­ti, kte­rá v sobě snou­bí inten­ziv­ní wes­tern a komor­ní váleč­ná dra­ma, což je jen pod­po­ře­no parád­ní audi­o­vi­zu­ál­ní strán­kou, kte­rá se opí­rá o hod­ně vyda­ře­nou kame­ru Michaela Seresina a hudeb­ní pod­kres Michaela Giacchina, kte­rý se ten­to­krát nebo­jí výraz­ně­ji pou­ží­vat i podob­né moti­vy z původ­ní­ho fil­mu, což fil­mu dodá­vá tu správ­nou atmo­sfé­ru a dojem nevy­hnu­tel­nos­ti, kam se celá ta série s kaž­dým dal­ším dílem vlast­ně ubí­rá. 

Ten dojem pre­ciz­nos­ti sice v závě­ru dostá­vá tro­chu za uši takří­ka­jíc v momen­tě, kdy na scé­nu při­chá­ze­jí ve vět­ší míře lid­ští pro­ta­go­nis­té (byť Woody Harrelson je v roli hlav­ní­ho zlo­du­cha fil­mu skvě­lý), přes­to si film zvlá­dá udr­žet úro­veň. Ta bez­chyb­nost úvod­ních dva­ce­ti, tři­ce­ti minut je sice fuč, skvě­lý film přes­to zůstá­vá. Zasloužil by sice mož­ná o něja­kou tu minu­tu zkrá­tit, neboť pře­de­vším závěr v zaja­tec­kém tábo­ře se tro­chu táh­ne, přes­to bude­te po pro­jek­ci mít ten podob­ný pocit dokon­če­né­ho pří­bě­hu, kte­rý v cel­ku tvo­ří jeden půso­bi­vý celek, kte­rý se jen tak nevi­dí, zvláš­tě pak ne v rám­ci sou­čas­ných bloc­kbus­te­rů, kte­ré zpra­vi­dla jedou pod­le zaje­tých šab­lon. A prá­vě z nich se Válka o pla­ne­tu opic  tak tro­chu vymy­ká a je to jen a jen dob­ře.   

Čím vás ovšem film posa­dí bez debat na zadek, je dal­ší pokrok v digi­tál­ních efek­tech, kte­ré oži­vi­ly opi­čí hrdi­ny. I na pomě­ry téhle série (kte­rá prá­vě svým pre­ciz­ním zpra­co­vá­ním opic domi­no­va­la) se jed­ná o nesku­teč­ný krok kupře­du, kte­rý vyra­zí dech v kaž­dém detai­lu. Ve vět­ších cel­cích a vel­kých scé­nách jsou sice tri­ko­vé zábě­ry roz­po­zna­tel­né, v rám­ci detai­lů jsou mnoh­dy opi­čí hrdi­no­vé živěj­ší a reál­něj­ší, než jejich lid­ští pro­tiv­ní­ci. Není to ovšem jen pří­pad Caesara, kte­rý je v podá­ní Andy Serkise opět skvě­lý, ten­to­krát si část fil­mu kra­de pro sebe i opi­čák Stevea Zahna, kte­rý si svým kome­di­ál­ním odleh­če­ním zís­ká nejed­no­ho divá­ka. A tak i v momen­tech, kdy se film tak tro­chu vle­če nebo není úpl­ně bez pro­blé­mu, čas­to drží úro­veň jeho zví­ře­cí hrdi­no­vé. 

Jaký tedy vynést ortel nad závě­rem téhle série? Byť má něko­lik vad na krá­se a je mož­ná o tro­chu del­ší, než by vlast­ně musel být, díky skvě­lé atmo­sfé­ře, poma­lu budo­va­né­mu pří­bě­hu a skvost­ným herec­kým výko­nům pod­po­ře­ným špič­ko­vý­mi digi­tál­ní­mi tri­ky, se nudit roz­hod­ně nebu­de­te. Tady se totiž píše his­to­rie a preque­lo­vá tri­lo­gie Planety opic se díky tomu­to fil­mu stá­vá jed­nou z mála sérií, kte­rá si kdy doká­za­la udr­žet kva­li­tu a zrát s kaž­dým dal­ším dílem.   

https://www.csfd.cz/film/350106-valka-o-planetu-opic/

http://www.imdb.com/title/tt3450958/

http://www.warfortheplanet.com/