Ani ne rok po ukončení crowdfundingové kampaně na podporu vzniku tohoto audiovizuálního díla vstupuje celovečerní hraný film o legendárním virálu „bába pod kořenem“ do vybraných kin. V popisu kampaně tvůrci mimo jiné uvádějí: „Naším cílem však je dostat film k co nejvíce divákům a rozesmát je. Pokud si řeknete: ‚To bylo totální béčko, ale královsky jsem se bavil,‘ pak jsme splnili náš cíl. Rádi bychom se přiblížili snímkům jako The VelociPastor, CarousHELL nebo z českého rybníčku skvělému filmu Párty Hárder: Summer Massacre.“ Tak se pojďme podívat, co lze za těch 600 tisíc natočit.
Hlavním autorem a „režisérem“ celého projektu je David Paškevič, jeden ze zakladatelů kina Balt, které se zaměřuje na promítání béčkových filmů, jejichž kvalitativní nedostatky můžete při projekcích kompenzovat konzumací výběrových rumů (které kino rovněž nabízí). Autorsky má již za sebou krátký dokument Mortal Kára o pozadí vzniku jiného českého legendárního videa „Svatba Jiřího Káry“ a před nedávnem oznámil záměr vytvořit celovečerní hraný film o slavné reportáži televize Nova „bába pod kořenem“. A jak již bylo zmíněno v citaci na začátku – autoři všude neustále opakovali, že jim šlo o vytvoření kvalitního, cíleného, českého béčkového filmu. Tak špatný film, až bude skvělý. Nutno tedy podotknout, že takový materiál se již z podstaty vzpírá jakémukoliv kritickému náhledu, protože většinu poznámek lze shodit ze stolu, protože to, že je to špatné, je přeci záměr. I přesto bych se rád pokusil pár řádků napsat, neboť když jsem se tu nedávno zabýval Krtkovým světem, myslím, že i Kořenový vězeň si zaslouží kritickou pozornost.
Dopředu musím předeslat, že následující řádky shrnují můj osobní zážitek a nemusí nutně odrážet názory celého publika. Kdybych měl v krátkosti popsat svůj zážitek – ten film je neuvěřitelná nuda. Do kina jsem přicházel s naprosto nulovými očekáváními, maximálně aby mě ten film rozesmál. Jenže ani to se nestalo. A když jsem pak přemýšlel proč, napadlo mě toto: kultovní béčkové filmy přece vznikají tak, že někdo chce natočit vážně míněný film, jenže mu chybí talent nebo finance a vy se pak smějte tomu, jak to je špatné (viz nedávný Krtkův svět, který mě tedy bavil mnohem více). Jenže tím, že toto je prostě cíleně špatné, tak to z mého pohledu prostě nefunguje. Protože když vy víte, že je ten film záměrně špatný, tak se přeci nemůžete smát tomu, jak je špatný. Na béčkových filmech je zábavné to, že tu hrůzu někdo myslel vážně. Jenže tady vy prostě celou dobu víte, že většina je nějaká nadsázka, že to je záměr. A když ten film nemá k nabídnutí nic víc než dobrý nápad, tak hlášky opsané z jiných kultovních českých virálů (ze kterých je sestavená většina dialogů) celovečerní film prostě neutáhnou. V citaci v úvodu se tvůrci zmiňují o Řezníkově komedii Párty Hárder: Summer Massacre a i jiná díla tohoto tvůrce jsou na čsfd ke Kořenovému vězni přirovnávána. Jenže z mého pohledu jsou zejména ranná Řezníkova díla příkladem toho, že i s dobrým nápadem, bez peněz, s amatérským štábem a nehereci lze natočit to „dobré béčko“. Jenže to, co Řezníkovi nechybí je talent. A to si myslím, že je věc, která tvůrcům Kořenového vězně chybí nejvíce.
Jak to celé uzavřít, no…mám dojem, že tento film je jedním z děl, která jsou určena právě jen a pouze návštěvníkům kina Balt, kteří jsou zvyklí sledovat filmy pod vlivem. Protože toto je opravdu film, který střízlivého neuvěřitelně nudí a jediný způsob, jak jej lze sledovat je ten, kdy jste totálně nacamraní, je vám úplně jedno, co před vámi běží a stačí vám, když se zasmějete u toho, že se na plátně objevil někdo, kdo velmi vzdáleně vypadá jako Jirka Kára (a snaží se jej trapně imitovat). Již dlouho se mi nestalo, že bych u nějakého filmu vážně zvažoval opuštění kinosálu. A nikoliv kvůli mrzké kvalitě snímku, ale kvůli tomu, že kdybych se těch 75 minut věnoval čemukoliv jinému, neměl bych takový pocit promarněného času. Mimochodem, v distribučních materiálech je uváděná stopáž 75 minut, což je hranice, která se běžně bere jako nutná stopáž pro kina – tento film má ale reálně hodinu a jeho posledních 15 minut (tedy pětina celé stopáže) jsou pouze velmi dlouhé titulky se seznamem podporovatelů. A jestli se ptáte, co jsem si říkal při odchodu z kina, tak by to bylo něco jako: „To bylo totální déčko a královsky jsem se nudil“. Divákovi pod vlivem, s nízkými nároky na promítanou látku to asi bude stačit, ale pokud by snad někdy mělo vzniknout nějaké další pokračování, doporučoval bych autorům, aby se začali obklopovat lidmi, kteří něco umí. Jinak budou tvořit jen podivné skeče nevalné úrovně.
P.S.: Při cestě z projekce jsem přemýšlel ještě nad jednou věcí: proč by někdo chtěl tvořit záměrně špatné filmy? Přeci pokud chci diváka pobavit, tak natočím komedii ne? Co chci ukázat tím, že natočím něco záměrně blbého? Že neumím točit?
