Robert Redford

Robert Redford (* 18. srp­na 1936 Santa Monica) je ame­ric­ký herec, fil­mo­vý reži­sér, pro­du­cent, drži­tel dvou Cen Americké aka­de­mie fil­mo­vých umě­ní a věd Oscar, pod­ni­ka­tel, model, zastán­ce život­ní­ho pro­stře­dí a filan­trop.

Dětství a mládí

Narodil se v Santa Monice ve stá­tě Kalifornie jako syn Marthy a Charlese Roberta Redfordových. Jeho otec byl původ­ně mlé­kař a poz­dě­ji účet­ní, půvo­dem z Rhode Islandu. Z otco­va dal­ší­ho man­žel­ství pochá­zí polo­rod­ný bra­tr William. Po rodi­čích má ang­lic­ké a skotsko-irské před­ky.

Absolvoval na střed­ní ško­le „Van Nuys High School“ v Los Angeles v roce 1954 a obdr­žel base­ballo­vé sti­pen­di­um na „University of Colorado at Boulder“, kde hrál jako nad­ha­zo­vač. Stipendium mu bylo odňa­to kvů­li nad­měr­né­mu pití, na němž se zřej­mě pode­psa­la mat­či­na smrt, když mu bylo 18 let. Ještě na uni­ver­zi­tě vstou­pil do uni­ver­zit­ní­ho bra­trstva (angl. „fra­ter­ni­ty“) „Kappa Sigma“. Následně stu­do­val malíř­ství na „Pratt Institute“ v Brooklynu a cho­dil na pres­tiž­ní American Academy of Dramatic Arts v New Yorku.

Kariéra

Televize

Jeho kari­é­ra, stej­ně jako u vět­ši­ny vel­kých hvězd, kte­ré se obje­vi­ly v 50. letech, zača­la v New Yorku, kde bylo mož­né sehnat prá­ci jak u tele­vi­ze, tak na diva­del­ním jeviš­ti. Jako hos­tu­jí­cí hvězda se obje­vil v mno­ha ame­ric­kých tele­viz­ních pořa­dech, seri­á­lech a dra­ma­tech, nebo v anto­lo­gii Příběhy Alfreda Hitchcocka (1955). V roce 1962 byl za svůj výkon v seri­á­lu The Voice of Charlie Pont nomi­no­ván na Cenu Emmy za nej­lep­ší herec ve ved­lej­ší roli. Spolupracoval i s časo­pi­sem Playboy.

Divadlo

Jeho broadwa­yským debu­tem se sta­la diva­del­ní role úzko­prsé­ho novo­man­že­la ve hře Neila Simona Bosé nohy v par­ku.

Stříbrné plátno

Svůj fil­mo­vý debut zazna­me­nal ve sním­ku War Hunt (1962), kte­rý se ode­hrá­vá během posled­ních dnů Korejské vál­ky. Tento film byl i herec­kým debu­tem Sydneyho Pollacka. Po úspě­chu na Broadwayi byl obsa­zo­ván do nároč­něj­ších hlav­ních rolí. V roli bis­e­xu­ál­ní fil­mo­vé hvězdy, kte­rá si bere začí­na­jí­cí hereč­ku, se obje­vil po boku Natalie Woodové ve sním­ku Inside Daisy Clover (1965), s níž si zahrál zno­vu v Pollackově sním­ku Zakázaný maje­tek (1966) a opět v roli její­ho milen­ce. Ve témže roce spo­lu­pra­co­val popr­vé s Jane Fondovou ve fil­mu Arthura Penna Štvanice. S ní vytvo­řil pou­ta­vou dvo­ji­ci ješ­tě ve fil­mo­vé ver­zi Bosých nohou v par­ku (1967) a v Pollackově Elektrickém jezd­ci (1979).

Záleželo mu na jeho blon­ďa­tém image, kte­rou si jako začí­na­jí­cí herec vytvo­řil, a odmít­nul sním­ky Kdo se bojí Virginie Woolfové? a Absolvent. Role, na kte­rou čekal, se dočkal ve fil­mu reži­sé­ra George Roy Hilla a sce­náris­ty Williama Goldmana Butch Cassidy a Sundance Kid (1969), popr­vé po boku Paula Newmana. Tento film z něj uči­nil kasov­ně úspěš­né­ho her­ce a vtis­kl mu fil­mo­vou podo­bu inte­li­gent­ní­ho, spo­leh­li­vé­ho, někdy tro­chu sar­do­nic­ké­ho klad­né­ho hrdi­ny. Stal se jed­nou z nej­po­pu­lár­něj­ších hvězd 70. let.

Prožil obdo­bí něko­li­ka kasov­ně nepří­liš úspěš­ných fil­mů, včet­ně Downhill Racer (1969), Willie Boy (1969), a Ukradený dia­mant (1972). Celkově byla ale jeho kari­é­ra v roz­kvě­tu, např. kri­tic­ky i kasov­ně úspěš­ný hit Jeremiah Johnson (1972), poli­tic­ká sati­ra Kandidát (1972), roman­tic­ký film s Barbrou Streisandovou Takoví jsme byli (1973) a koneč­ně dal­ší film Paulem Newmanem Podraz (1973), za kte­rý byl nomi­no­ván na Oscara.

V dal­ších letech vytvo­řil něko­lik hitů: Velký Gatsby (1974), Velký Waldo Pepper (1975) a Tři dny Kondora (1975). Film Všichni pre­zi­den­to­vi muži (1976) reži­sé­ra Alana J. Pakuly a sce­náris­ty Goldmana zna­me­nal mez­ník v jeho kari­é­ře. Nejenže byl pro­du­cen­tem fil­mu a hrál až dru­hou hlav­ní roli, ale váž­ný námět fil­mu, totiž afé­ra Watergate, uka­zu­je jeho zájem o poli­tic­ká téma­ta i mimo obra­zov­ku.

V roce 1984 si zahrál v base­ballo­vém fil­mu Přirozený talent. Mnoho spor­tov­ních divá­ků jej hod­no­tí jako jeden z nej­lep­ších fil­mů s base­ballo­vou tema­ti­kou dodnes.

Za kamerou

Dlouho zao­bí­ral myš­len­kou pra­co­vat před i za kame­rou. Už v roce 1969 se pro­du­cent­sky podí­lel na fil­mu Downhill Racer. Jako herec střed­ní­ho věku vyzrál nato­lik, aby že začal i s režií. Jeho prv­ní výlet do této oblas­ti byli Obyčejní lidé (1980), dra­ma o postup­ném roz­pa­du rodi­ny z vyš­ší střed­ní tří­dy, kte­ré zís­ka­lo čty­ři Oscary včet­ně za nej­lep­ší režii. Dramatický výkon ame­ric­ké­ho miláč­ka Mary Tyler Moore a zna­me­ni­té výko­ny Donalda Sutherlanda a Timothy Huttona jsou při­pi­so­vá­ny prá­vě jeho režii.

Znovu reží­ro­val až Válku o fazo­lo­vé pole (1988), komerč­ně nepří­liš úspěš­nou fil­mo­vou ver­zi pro­slu­lé­ho stej­no­jmen­né­ho romá­nu Johna Nicholse. Další reži­sér­ské poči­ny zahr­nu­jí dobo­vé rodin­né dra­ma Teče tudy řeka pod­le stej­no­jmen­né nove­ly Normana Macleana, film pod­le sku­teč­ných udá­los­tí o skan­dál­ním odha­le­ní v tele­viz­ním kvi­zu z 50. let Otázky a odpo­vě­di (1994). O úspěch toho­to fil­mu se zaslou­ži­li i sce­náris­ta Paul Attanasio, zná­mý kame­ra­man Michael Ballhaus a skvě­lé herec­ké obsa­ze­ní - John Turturro, Rob Morrow a Ralph Fiennes. Jeho režij­ní doved­nost mu zaslou­že­ně vynes­la vše­o­bec­né uzná­ní. Režíroval i Willa Smithe ve Legendě o slav­ném návra­tu (2000).

Kromě svých režij­ních a pro­dukč­ních závaz­ků nadá­le půso­bil jako herec. Ve věku, kdy vět­ši­na her­ců hra­je ved­lej­ší cha­rak­ter­ní role, on hrál hlav­ní role roman­tic­ké. Jako pro­těj­šek Meryl Streepové si zahrál v Pollackově osca­ro­vých Vzpomínkách na Afriku (1985) (ve věku 49 let), s Michelle Pfeifferovou v redakč­ní roman­ci Intimní detai­ly (1996) (ve věku 60 let) a po boku Kristin Scott Thomas v Zaříkávači koní (1998) (ve věku 62 let), jejž i reží­ro­val. I nadá­le pra­co­val na fil­mech s poli­tic­kým pod­tex­tem, např. Havana (1990), Slídilové (1992) a Spy Game (2001).

V novém tisíciletí

I když se hod­ně anga­žo­val v nezá­vis­lém fil­mu, i nadá­le hrál v main­stre­a­mo­vých holly­wo­od­ských fil­mech. Jako suspen­do­va­ný a odsou­ze­ný armád­ní důstoj­ník se obje­vil ve fil­mu Poslední pev­nost (2001) v režii Roda Lurieho. Coby čel­ní zastán­ce ochra­ny život­ní­ho pro­stře­dí, namlu­vil doku­men­tár­ní IMAXový film Posvátná pla­ne­ta (2004), kte­rý je pro­ni­ka­vou pano­ra­ma­tic­kou ces­tou po Zemi na někte­ré z jejích nej­exo­tič­těj­ších a nej­o­hro­že­něj­ších míst. V thrille­ru Únos (2004) se rodi­ně pod­ni­ka­te­le, kte­rá žije svůj ame­ric­ký sen, svět pře­vrá­tí vzhů­ru noha­ma, když je pod­ni­ka­tel une­sen. K pro­duk­ci se vrá­til u fil­mu Motocyklové dení­ky (2004), road movie o názo­ro­vém dozrá­vá­ní stu­den­ta medi­cí­ny Ernesta Guevary, poz­dě­ji nechval­ně zná­mé­ho Che Guevary, a jeho pří­te­le Alberta Granady. Výroba fil­mu trva­la pět let a reži­sér Walter Salles oce­ňo­val jeho vstříc­nost při tvor­bě i uve­de­ní fil­mu. Kladné kri­ti­ky obdr­žel i za svůj výkon před kame­rou ve fil­mu Lasse Hallströma Žít po svém (2005) v roli mrzout­ské­ho ran­če­ra, kte­rý má poskyt­nout pří­stře­ší své sna­še (Jennifer Lopezová), kte­rou viní ze smr­ti své­ho syna, a vnuč­ce, o kte­ré neměl ani tuše­ní. Navzdory pře­svěd­či­vým herec­kým výko­nům film byl při­jat jako kli­šo­vi­tý a pří­liš sen­ti­men­tál­ní.

Detaily o článku Robert Redford

• Jméno člán­ku: Robert Redford
• Autor: Přispěvatelé Wikipedie
• Vydavatel: Wikipedie: Otevřená ency­klo­pe­die.
• Datum posled­ní úpra­vy: 13. 08. 2016, 03:58 UTC
• Datum pře­vze­tí: 18. 08. 2016, 07:37 UTC
• Trvalý odkaz: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_Redford&oldid=14009320
• Hlavní auto­ři: Statistika edi­ta­cí strán­ky
• Identifikace ver­ze strán­ky: 14009320

Foto: