Top 10 nejkrásnějších britských hereček všech dob

Čtvrtý říj­no­vý den pat­ří na blo­gu již tra­dič­ně výbě­ru nej­krás­něj­ší here­ček. Po Česku, Slovensku a USA zamí­ří­me ten­to­krát do země, ve kte­ré se tra­dič­ně jez­dí vpra­vo a double­dec­ker je ozna­če­ním pro auto­bus a niko­liv ham­bur­ger, tedy do Velké Británie. Čtvrtá desít­ka nej­vět­ších krá­sek stří­br­né­ho plát­na má nejen vel­ké věko­vé rozpě­tí, ale také je typo­lo­gic­ky vel­mi pes­t­rá. Část jejích čle­nek nejsou čis­to­krev­né Britky a vět­ši­na z nich se pro­sa­di­la i v Hollywoodu. Tentokrát došlo i hned na dvě zástup­ky­ně zpí­va­jí­cích here­ček.

Audrey Hepburn

(*4.5.1929 - +20.1.1993)

Zatímco v USA byla v polo­vi­ně 20. sto­le­tí sexsy­bo­lem No. 1 Marilyn Monroe, za její brit­ský pro­těj­šek může­me s klid­ným svě­do­mím ozna­čit o tři roky mlad­ší a éte­rič­těj­ší Audrey Hepburn (vl. jm. Audrey Kathleen Ruston), kte­rá se naro­di­la v Bruselu nizo­zem­ské šlech­tič­ně Elle van Heemstra a Josephu Rustonovi, čle­nu brit­ské pod­ni­ka­tel­ské rodi­ny, jejíž fir­ma síd­li­la v Mělníku. Její prv­ní umě­lec­ké krůč­ky se ode­hrá­va­ly v Amsterdamu, kam se s mat­kou a sou­ro­zen­ci po vál­ce pře­stě­ho­va­la a kde stu­do­va­la balet u slav­né nizo­zem­ské balet­ky Soni Gaskellové a rus­ké uči­tel­ky Olgy Tarasovové. Debutovala ve vzdě­lá­va­cím ces­to­pis­ném fil­mu Nederlands in 7 les­sen (1948) Charlese van der Lindena, kde si zahrá­la roli letuš­ky. Téhož roku se pře­stě­ho­va­la do Londýna, kde se nej­pr­ve živi­la jako model­ka, avšak násled­ně se zača­la sou­stře­dit na herec­tví. Zpočátku účin­ko­va­la jako sbo­rist­ka v hudeb­ních revue na lon­dýn­ském Hippodromu a v Cambridge Theatre, kde se jí všimla Margaret Harper-Nelsonová, cas­tingo­vá ředi­tel­ka Ealing Studios, díky níž Audrey moh­la být zare­gis­tro­vá­na jako hereč­ka na vol­né noze u spo­leč­nos­ti Associated British Picture Corporation (ABPC). Po něko­li­ka men­ších rolích zís­ka­la prv­ní vět­ší ved­lej­ší roli ve fil­mu Secret People (1952) Thorolda Dickinsona, v němž ztvár­ni­la zázrač­nou balet­ku, při­čemž všech­ny taneč­ní scé­ny před­vá­dě­la sama. Díky malé roli ve fil­mu Monte Carlo Baby (1951), kte­rý se natá­čel v Monte Carlu, si ji vyhléd­la spi­so­va­tel­ka Colette, kte­rá ji obsa­di­la do hlav­ní role broadwa­yské hry Gigi, za kte­rou Audrey zís­ka­la cenu Theatre World Award a díky níž se popr­vé oprav­du pro­sla­vi­la. Následně jí byla nabíd­nu­ta prv­ní hlav­ní role v roman­tic­ké kome­dii reži­sé­ra Williama Wylera Prázdniny v Římě (1953), kte­rá nedáv­no uvá­dě­la naší Top 20 rom­co­mů a v níž Audrey ztvár­ni­la prin­cez­nu Annu, kte­rá pro­ži­je noc a den v Římě s ame­ric­kým novi­ná­řem Joem Bradleym (Gregory Peck). Za tuto roli Audrey zís­ka­la mno­há oce­ně­ní včet­ně Oscara a Zlatého gló­bu. O rok poz­dě­ji již jako megastar vytvo­ři­la titul­ní roli v roman­tic­ké kome­dii Sabrina (1954) Billyho Wildera, což byla jaká­si moder­ní Popelka. Další vel­ké role na sebe nene­cha­ly dlou­ho čekat, byla jimi napří­klad Nataša v adap­ta­ci slav­né­ho romá­nu L. N. Tolstého Vojna a mír (1956), pro­da­vač­ka v knih­ku­pec­tví a násled­ně model­ka Jo Stocktonová v muzi­ká­lu Usměvavá tvář (1957), vio­lon­cel­list­ka Ariane v dal­ším Wilderově rom­co­mu Odpolední lás­ka (1957), sest­ra Luke v dra­ma­tu Příběh jep­tiš­ky (1959), dív­ka z džun­gle Rima v roman­tic­kém dra­ma­tu Zelené krá­lov­ství (1959), Rachel Zacharyová z wes­ter­nu Nezničitelní (1960) nebo mla­dá uči­tel­ka Karen Wrightová z psy­cho­lo­gic­ké­ho dra­ma­tu Dětská hodin­ka (1961). Druhou z dneš­ní­ho pohle­du sym­bo­lic­kou rolí byla půvab­ná, avšak leh­ko­my­sl­ná Holly Golightlyová z kul­tov­ní roman­tic­ké kome­die Snídaně u Tiffannyho (1961) Blake Edwardse, kte­rou jsme rov­něž měli v rom­co­mo­vé dva­cít­ce. Trojici vel­kých Audreyiných rolí dopl­ňu­je ješ­tě Eliza Doolittle z fil­mo­vé adap­ta­ce muzi­ká­lu My Fair Lady (1964) reži­sé­ra George Cukora. Z poz­děj­ších rolí sto­jí za zmín­ku zejmé­na dce­ra padě­la­te­le Charlese Boneta (Hugh Griffith) Nicole z kri­mi kome­die Jak ukrást Venuši (1966) či nevi­do­má Susy Hendrix z thrille­ru Čekej do tmy (1966). Po roce 1967 se stáh­la do ústra­ní, jeli­kož se více chtě­la věno­vat rodi­ně. Comebackovou rolí byla Mariana v kopro­dukč­ním his­to­ric­kém fil­mu Robin a Mariana (1976), v němž Robina Hooda ztvár­nil Sean Connery. Poslední její hlav­ní rolí  byla man­žel­ka mili­o­ná­ře Angela z rom­co­mu A všich­ni se smá­li (1987), vůbec napo­sle­dy se na stří­br­ném plát­ně obje­vi­la v epi­zod­ní roli andě­la ve fan­ta­sy dra­ma­tu Stevena Spielberga Navždy (1989). Jejími posled­ní­mi dvě­ma pro­jek­ty byly doku­men­tár­ní seri­ál Zahrady svě­ta s Audrey Hepburn (1990), za nějž byla posmrt­ně oce­ně­na cenou Emmy, a audi­ok­ni­ha Audrey Hepburn’s Enchanted Tales (1992), za kte­rou rov­něž in memo­ri­am zís­ka­la Grammy. Věnovala se rov­něž huma­ni­tár­ní prá­ci a v roce 1989 byla jme­no­vá­na vel­vy­slan­ky­ní dob­ré vůle pro UNICEF, jemuž o čty­ři deká­dy dří­ve namlu­vi­la dva roz­hla­so­vé pořa­dy. V posled­ních letech živo­ta, jež trá­vi­la pře­váž­ně ve Švýcarsku, trpě­la vzác­nou for­mou rako­vi­ny bři­cha, pro níž byla ope­ro­vá­na. Zemřela 20. led­na 1993  ve spán­ku.

Jacqueline Bisset

(*13.9.1944)

Ve fil­mo­vé bran­ži najde­me celou řadu here­ček, kte­ré se původ­ně živi­ly mode­lin­gem. Jednou  nich je i rodač­ka z jiho­an­glic­ké­ho hrab­ství Surrey Jacqueline Bisset, kte­rá má po mat­ce fran­couz­ské koře­ny. V dět­ství cho­di­la na lek­ce bale­tu a poz­dě­ji zača­la dochá­zet a lek­ce herec­tví, na něž si při­vy­dě­lá­va­la jako model­ka. Vůbec popr­vé se před fil­mo­vou kame­rou obje­vi­la v kome­dii Fortel, a jak ho zís­kat (1965), kde si však zahrá­la jen epi­zod­ní rolič­ku. První tro­chu vět­ší roli zís­ka­la v roman­tic­ké kome­dii Dva na ces­tě (1967), v níž se setka­la prá­vě s Audrey Hepburn. V šede­sá­tých letech jsme ji moh­li vidět z brit­ské pro­duk­ce ješ­tě v bon­dov­ské paro­dii Casino Royale (1967) a z ame­ric­ké v kri­mi dra­ma­tu Detektiv (1968) po boku krá­le swin­gu Franka Sinatry, v kri­mi thrille­ru Bullitův pří­pad (1968) a v dra­ma­tu The Sweet Ride, za kte­ré zís­ka­la Zlatý Glóbus pro novou hvězdu roku. Začátkem sedm­de­sá­tých let si zahrá­la v kasov­ním trhá­ku Letiště (1970), násled­ně odces­to­va­la do Francie, kde vytvo­ři­la hlav­ní roli v dra­me­dii Americká noc (1973) a obje­vi­la se i po boku Jeana Paula Belmonda v kome­dii Muž z Acapulca (1973). Po krát­kém návra­tu do rod­né Británie, kde si zahrá­la v adap­ta­ci detek­tiv­ní­ho romá­nu Agathy Christie Vražda v Orient expre­su (1974), účin­ko­va­la v němec­kých (Soudce a jeho kat) či ital­ských (Paní z nedě­le), obo­jí z roku 1975. Návratem do Hollywoodu bylo kri­mi dra­ma Nedokončená nove­la (1976) a pře­de­vším thriller Hlubina (1977), kte­rý ji při­ne­sl dosud nej­vět­ší pub­li­ci­tu a její pod­vod­ní scé­ny pomoh­ly zpo­pu­la­ri­zo­vat ter­mín „miss mok­ré trič­ko“. Z jejích dal­ších holly­wo­od­ských sním­ků sto­jí za zmín­ku dra­ma Řecký mag­nát (1978), kri­mi kome­die Kdo zabí­jí nej­lep­ší evrop­ské šéf­ku­cha­ře? (1978), kome­die Třída (1983) nebo dra­ma Ve stí­nu vul­ká­nu (1984). Počátkem deva­de­sá­tých let zača­la opět mezi­kon­ti­nen­tál­ně ces­to­vat a zahrá­la si napří­klad ve fran­couz­ském tele­viz­ním rom­co­mu Jsem pokoj­ská (1990), v ital­ském dra­ma­tu Rossini! Rossini! (1991) či v australsko-japonském akč­ním kri­mi Obchod se zlo­či­nem (1993). Na ame­ric­ké tele­viz­ní obra­zov­ky se vrá­ti­la s dra­ma­tem Dovolená bez návra­tu (1994) a na pře­lo­mu milé­nia ztvár­ni­la hned dvě bib­lic­ké posta­vy, Panu Marii v dob­ro­druž­ném sním­ku Biblické pří­běhy: Ježíš (1999) a Sáru v dra­ma­tu Na počát­ku (2000). Z nové­ho milé­nia je tře­ba zmí­nit zejmé­na polo­do­ku­men­tár­ní živo­to­pis­ný tele­viz­ní film Americký princ JFK Jr. (2003), ve kte­rém ztvár­ni­la Jacqueline Kennedyovou Onassisovou, mat­ku pre­zi­den­ta Johna F. Kennedyho. V roce 2010 byla oce­ně­na Řádem Čestné legie, nej­vyš­ším stát­ním vyzna­me­ná­ním Francie, při­čemž ji býva­lý fran­couz­ský pre­zi­dent Nicolas Sarkozy nazval „iko­nou fil­mu“. Přestože v září osla­vi­la již jed­na­osm­de­sá­té naro­ze­ni­ny, herec­kou kari­é­ru na hře­bík pově­sit nehod­lá.

Olivia Newton-John

(*26.9.1948 - +8.8.2022)

Zpívající hereč­ky jsou samo­stat­nou kate­go­rií, jeli­kož je oše­met­né, zda je pri­már­ně pova­žo­vat za hereč­ky, nebo za zpě­vač­ky. Pokud jsou však spo­je­ny mini­mál­ně s jed­nou výraz­nou a zapa­ma­to­va­tel­nou fil­mo­vou rolí, může­me je mezi hvězdy stří­br­né­ho plát­na prá­vo­plat­ně řadit. A to je prá­vě pří­pad britsko-australské coun­t­ry a popo­vé zpě­vač­ky Olivie Newton-John, kte­rou má dnes vět­ši­na divá­ků zafi­xo­va­nou pře­de­vším jako půvab­nou Sandy z fil­mo­vé ver­ze broadwa­yské­ho muzi­ká­lu Pomáda (1978). Zpočátku se však pro­fi­lo­va­la spí­še hudeb­ně, zatím­co herec­tví pro ni bylo bokov­kou. Vůbec popr­vé jsme ji moh­li vidět v australsko-novozélandském rodin­ném muzi­ká­lu Funny Things Happen Down Under (1965), v němž jí bylo pou­hých sedm­náct let. Následoval britsko-americký sci-fi muzi­kál Toomorrow (1970), po kte­rém se však Olivia vrh­la na dráhu coun­t­ry zpě­vač­ky a v před­po­má­dov­ském obdo­bí vyda­la rov­nou devět alb, při­čemž zís­ka­la i Grammy za nej­lep­ší coun­t­ry zpě­vač­ku a v roce 1974 se za Británii zúčast­ni­la Eurovize, kde s pís­ní Long Live Love obsa­di­la 4. mís­to (v témže roč­ní­ku mj. zví­tě­zi­la švéd­ská ABBA se svým prů­lo­mo­vým hitem Waterloo). S Pomádou při­šel zásad­ní kari­ér­ní obrat, kte­rý jí pomohl restar­to­vat nejen hudeb­ní kari­é­ru (od alba Totally Hot se pře­ori­en­to­va­la na pop). Společně s Johnem Travoltou, před­sta­vi­te­lem hlav­ní muž­ské role fra­jír­ka Dannyho Zucca, se sta­li iko­na­mi teh­dej­ší mlá­de­že. O dva roky poz­dě­ji násle­do­val dal­ší muzi­kál Xanadu, ve kte­rém pro změ­nu vytvo­ři­la pár s o dvě gene­ra­ce star­ší legen­dou, zpě­vá­kem a her­cem Genem Kellym. Rok na to vyšlo její vůbec nej­ú­spěš­něj­ší album, dva­krát pla­ti­no­vé Physical. Na Pomádu navá­za­la roman­tic­ká kome­die Dva podob­ní (1973), ve kte­ré reži­sér a scé­náris­ta John Herzfeld vyu­žil osvěd­če­né­ho spo­je­ní Olivie s Travoltou. V dal­ších sním­cích, jaký­mi byla napří­klad roman­tic­ká dra­me­die Manželské etu­dy (1988) nebo dra­ma Vánoční večí­rek (1996) ztvár­ni­la pou­ze epi­zod­ní role. Hlavní role jí nao­pak při­ne­sl tele­viz­ní film Vánoční roman­ce (1994), kome­die Život k niče­mu (2000) nebo hudeb­ní film Nezkrotné koč­ky (2001). Poslední vět­ší fil­mo­vou pří­le­ži­tos­tí byla spor­tov­ně muzi­ká­lo­vá dra­me­die Skore - Hokejový muzi­kál (2010). Již počát­kem deva­de­sá­tých let jí byla dia­gnos­ti­ko­vá­na rako­vi­na prsu, s níž bojo­va­la dlou­hých tři­cet let, až v roce 2022 ten­to boj pro­hrá­la.

Jane Seymour

(*15.2.1951)

Jedním nej­vý­raz­něj­ších sym­bo­lů Británie je Agent 007 James Bond, kte­ré­ho roku 1952 stvo­řil spi­so­va­tel Ian Fleming. Tento neo­hro­že­ný slu­žeb­ník její­ho veli­čen­stva měl vždy po boku krás­né ženy, jimž se vždy říka­lo Bond girls. V osmém fil­mu Žít a nechat zemřít (1973), v němž Bonda popr­vé hrál Roger Moore, se po jeho boku před­sta­vi­la v roli tajem­né věšt­ky­ně Solitaire teh­dy jed­n­a­dva­ce­ti­le­tá Joyce Penelope Wilhelmina Frankenberg, kte­rá při­ja­la pseu­do­nym Jane Seymour (pod­le tře­tí man­žel­ky krá­le Jindřicha VIII.). Podobně jako jiné hereč­ky z této desít­ky i ona v mlá­dí koke­to­va­la s bale­tem, kte­ré­ho však kvů­li váž­né­mu úra­zu muse­la zane­chat, pro­čež se roz­hod­la pro herec­tví. Debutovala v sedm­nác­ti letech ve fil­mo­vém muzi­ká­lu Jaká to rozkoš­ná vál­ka! (1969) reži­sé­ra Richarda Attenborougha , za jehož syna Michaela se poz­dě­ji pro­vda­la. Průlomovým byl rok 1973, ve kte­ré se ved­le výše zmí­ně­né bon­dov­ky obje­vi­la i v tele­viz­ním horo­ru Frankenstein: True Story. V násle­du­jí­cích letech jsme ji moh­li vídat ve sci-fi fil­mech jako Sindibád a Tygří oko (1977) či. Hrdinové  gala­xií (1978). V osm­de­sá­tých letech hrá­la pře­váž­ně v tele­viz­ních fil­mech růz­ných žánrů, napří­klad v roman­tic­kých dra­ma­tech Znamení kvě­ti­ny (1982) a Žena, kte­rou milo­val (1988), v thrille­rech Jamaica Inn (1983) a Temné zrca­dlo (1984), v adap­ta­cích Fantom ope­ry (1984) a Jack Rozparovač (1988), v živo­to­pis­ném dra­ma­tu Onassis - nej­bo­hat­ší muž svě­ta (1988) nebo v his­to­ric­kém dra­ma­tu Francouzská revo­lu­ce (1989). Výraznou polož­ku v její fil­mo­gra­fii tvo­ří seri­á­ly.  Za roli Cathy Ames v tří­díl­né mini­sé­rii Na východ od ráje (1981), adap­ta­ci romá­nu Johna Steinbecka, zís­ka­la Zlatý Glóbus. Její život­ní rolí je jed­no­znač­ně Dr. Michaela Quinnová, kte­rá v polo­vi­ně 19. sto­le­tí v měs­teč­ku Colorado Springs pro­vo­zu­je lékař­skou pra­xi, z ame­ric­ké­ho seri­á­lu Doktorka Quinnová (1993-98), kte­rý své­ho času sklí­zel vel­ký úspěch i na obra­zov­kách České tele­vi­ze. Její seri­á­lo­vý part­ner Joe Lando jí byl své­ho času i part­ne­rem reál­ným. Na seri­ál navá­za­ly dva fil­my, tele­viz­ní film Doktorka Quinnová (1999) a Doktorka Quinnová: Srdce na dla­ni (2001). Z poz­děj­ších pro­jek­tů sto­jí za zmín­ku zejmé­na tele­viz­ní film Včerejší děti (2000), fil­mo­vé dra­ma Dotyk divo­kých koní (2002), roman­tic­ká kome­die Nesvatbovi (2005) nebo seri­ál Máma na zabi­tí (2022-25). Věnuje se rov­něž psa­ní kní­žek pro děti a cha­ri­ta­tiv­ní čin­nos­ti.

Naomi Watts

(*28.9.1968)

 Druhá blon­dýn­ka ve výbě­ru je dce­rou Petera Wattse, road mana­že­ra a zvu­ko­vé­ho inže­ný­ra legen­dár­ní kape­ly Pink Floyd. Po jeho smr­ti (Watts zemřel, když Naomi bylo deset let) se s mat­kou odstě­ho­va­ly do Austrálie, kde mla­dá hereč­ka zahá­ji­la svou kari­é­ru v roman­tic­kém fil­mu For Love Alone (1986) a seri­á­lech jako Hey Dad..! (1987) či Home And Away (1988). Po boku své kama­rád­ky Nicole Kidman, se kte­rou se sezná­mi­la během kon­kur­zu do rekla­my na biki­ni, si zahrá­la v úspěš­ném hitu Flirtování (1991). V témže roce jsme ji moh­li vidět i v jed­né z hlav­ních rolí mini­sé­rie Brides of Christ (1991). Výraznou roli měla v thrille­ru Krutý omyl (1993), v němž ztvár­ni­la stu­dent­ku Jennifer, kte­rá uni­ver­zit­ní­ho pro­fe­so­ra Justina Thorna (Jimmy Smits) obvi­ní ze zná­sil­ně­ní. V deva­de­sá­tých letech však hrá­la spí­še v béč­ko­vých fil­mech jako sci-fi kome­die Pancéřová hol­ka (1995) nebo horor Kukuřičné děti: Zjevení (1996). O její kari­ér­ní obrat se posta­ral kul­tov­ní reži­sér David Lynch, kte­rý ji nabí­dl hlav­ní roli v mys­te­ri­óz­ním neo-noir thrille­ru Mulholland Drive (2001). Postava Betty Elmsové, kte­rá pomá­há nezná­mé ženě, kte­rá ztra­ti­la paměť a říká si Rita (Laura Harring), pát­rat po její minu­los­ti, koneč­ně udě­la­la z Naomi hvězdu prv­ní veli­kos­ti, kte­rá šla z role do role. Jen o rok poz­dě­ji ztvár­ni­la dal­ší výraz­nou hlav­ní roli, novi­nář­ku Rachel Kellerovou v psy­cho­lo­gic­kém horo­ru Kruh. V roce 2003 pak násle­do­va­la dru­há část Trilogie smr­ti mexic­ké­ho reži­sé­ra Alejandra Gonzáleze Iñárritu, kte­rá nese název 21 gra­mů a Naomi v ní zís­ka­la dal­ší hlav­ní roli živo­tem zkou­še­né Cristiny Peckové. Dalším výraz­ný­mi sním­ky v její fil­mo­gra­fii jsou napří­klad živo­to­pis­né dra­ma Zabiji Nixona (2004), mys­te­ri­óz­ní thriller Hranice živo­ta (2005), dob­ro­druž­ný King Kong (2005) Petera Jacksona, roman­tic­ké dra­ma Barevný závoj (2006), kri­mi thriller Východní pří­sli­by (2007), sati­ric­ký psy­cho­lo­gic­ký thriller Funny Games USA (2007), kopro­dukč­ní roman­tic­ké dra­ma Mother and Child (2009), špa­něl­ský kata­stro­fic­ký thriller Nic nás neroz­dě­lí (2012), dra­me­die Miluj sou­se­da své­ho (2014), živo­to­pis­né dra­ma Skleněný zámek (2017) nebo akč­ní sci-fi thriller Mistrovská úro­veň (2020).  Objevuje se i v seri­á­lech, z nichž sto­jí za zmín­ku tře­tí řada kul­tov­ní­ho Městečka Twin Peaks s podti­tu­lem Návrat (2017), Terapeutka (2017), Nejsilnější hlas (2019), Vidím vás (2022) či Zlá krev (2024).

Catherine Zeta-Jones

(*25.9.1969)

Tmavší jižan­ské typy zastu­pu­je v destít­ce rodač­ka z Walesu, kte­rá je již od roku 2000 man­žel­kou legen­dár­ní­ho ame­ric­ké­ho her­ce Michaela Douglase. Začínala jako muzi­ká­lo­vá hereč­ka, nej­pr­ve ve ves­nic­kém kato­lic­kém spol­ku. Vůbec popr­vé si zahrá­la v jede­nác­ti letech v muzi­ká­lu Annie, v němž vytvo­ři­la hlav­ní roli, a dva roky poz­dě­ji násle­do­val muzi­kál Bugsy Malone. V šest­nác­ti při­šla vel­ká pří­le­ži­tost v muzi­ká­lu 42nd Street, díky níž se pře­stě­ho­va­la do Londýna. Kvůli natá­če­ní své­ho fil­mo­vé­ho debu­tu, fan­ta­sy kome­die Šeherezáda a gentle­man (1990), v němž ztvár­ni­la hlav­ní roli Šeherezády, však odje­la do Francie. Ačkoliv ji fran­couz­ská kine­ma­to­gra­fie obje­vi­la, pro Catherine to byla jed­no­rá­zo­vá zále­ži­tost a nadá­le půso­bi­la v rod­né Británii, kde nato­či­la napří­klad živo­to­pis­né sním­ky o Kryštofu Kolumbovi (1992) nebo Kateřině Veliké (1996) a kome­die Rozhádaní dědi­co­vé (1993) či Blue Juice (1995). Prvními dvě­ma vstu­py do mimo­ev­rop­ské kine­ma­to­gra­fie byl australsko-americký Fantom (1996) a kanad­ský tele­viz­ní Titanic (1996), kte­rý o rok před­chá­zel své­mu slav­něj­ší­mu fil­mo­vé­mu jme­nov­ci Jamese Camerona. Do Hollywoodu vstou­pi­la kon­cem deva­de­sá­tých let s akčně-dobrodružným sním­kem Zorro: Tajemná tvář (1998), ve kte­rém ztvár­ni­la hlav­ní žen­skou roli Eleny po boku tako­vých hvězd, jaký­mi jsou Antonio Banderas (před­sta­vi­tel Zorra msti­te­le) či Anthony Hopkins. Dalším iko­nic­kým hrdi­nou, kte­ré­mu stá­la po boku, byl dob­ro­druh Indiana Jones ve fil­mu Mladý Indiana Jones: Pouštní ana­bá­ze (1999), kte­rý nava­zo­val na seri­ál Mladý Indiana Jones (1992). V posled­ním deva­de­sát­ko­vém roce záři­la rov­ně ved­le Seana Conneryho v kri­mi thrille­ru Past.  Do nové­ho milé­nia vstou­pi­la s roman­tic­ký­mi kome­di­e­mi Všechny moje lás­ky (2000) a Zlatíčka pro kaž­dé­ho (2001) a kri­mi thrille­rem Traffic - Nadvláda gan­gů (2000). Velkou rolí, s níž mají Catherine divá­ci mnoh­dy pri­már­ně spo­je­nou, je vypo­čí­ta­vá Velma Kelly z adap­ta­ce broadwa­yské­ho muzi­ká­lu Chicago (2002). V násle­du­jí­cích letech zdat­ně sekun­do­va­la tako­vým hvězdám, jaký­mi jsou Brad Pitt (Sindibád, legen­da sed­mi moří, 2003), George Clooney (Nesnesitelná kru­tost, 2003) či Tom Hanks (Terminál, 2004). Se dvě­ma prv­ně jme­no­va­ný­mi se setka­la i v kome­dii Dannyho par­ťá­ci 2 (2004), pokra­čo­vá­ní o tři roky star­ší kul­tov­ní jed­nič­ky. I Zorro se dočkal své­ho seque­lu Legenda o Zorrovi (2005), opět s Banderasem a Catherine v hlav­ních rolích. Do kon­ce deká­dy nato­či­la ješ­tě roman­tic­ké sním­ky Iluze lás­ky (2007), Koření živo­ta (2007) a Sexy 40 (2009). Z desá­tých let pak nej­ví­ce sto­jí za zmín­ku psy­cho­lo­gic­ký thriller Vedlejší účin­ky (2013). V posled­ních letech rezo­nu­je zejmé­na coby Morticia Addamsová, mat­ka titul­ní hrdin­ky popu­lár­ní­ho net­fli­xov­ské­ho seri­á­lu Wednesday (od 2022).

Hannah Spearritt

(*1.4.1981)

 Třetí a nejmlad­ší blon­dýn­ka ve výbě­ru je zejmé­na deva­de­sát­ko­vým dětem zná­má z brit­ské tee­n­po­po­vé sku­pi­ny S Club 7, kte­rá para­lel­ně s hudeb­ní kari­é­rou účin­ko­va­la i v seri­á­lu, ve kte­rém hrá­li sami sebe. Její počát­ky však saha­jí až do útlé­ho dět­ství, kdy nej­pr­ve hrá­la v rekla­mách a postup­ně zača­la zís­ká­vat men­ší role i v seri­á­lech a muzi­ká­lech. V roce 1998 se účast­ni­la kon­kur­zu do výše zmí­ně­ných  S Club 7, kte­rý pořá­dal obje­vi­tel Spice Girls a poz­děj­ší tvůr­ce sou­tě­že Pop Idol Simon Fuller. Od té doby se její život změ­nil a spo­lu s ostat­ní­mi šes­ti kole­gy pro­ži­la pět let v nej­vyš­ších pat­rech showbyz­ny­su, během nichž vyšla čty­ři alba a byly nato­če­ny čty­ři seri­á­ly S Club 7 v Miami (1999), S Club 7 v L.A. (2000), S Club 7 v Hollywoodu (2001) a Ať žije S Club! (2002) a fil­mo­vý spin-off Bezva par­ta (2003), což byla však labu­tí píseň jeli­kož v té době již čle­nem sku­pi­ny nebyl Paul Cattermole (s nímž Hannah pět let tvo­ři­la pár) a rok po jeho odcho­du se sku­pi­na roz­padla. Na roz­díl od ostat­ních čle­nů se Hannah po roz­pa­du nevy­da­la na dráhu zpě­vač­ky, ale zví­tě­zi­lo u ní herec­tví. V prv­ním „post­sclu­bov­ském“ roce jsme ji moh­li vidět hned ve dvou fil­mo­vých rolích, jakož­to taj­nou agent­ku Emily Sommers v kri­mi kome­dii Agent Cody Banks 2 (2004) a asi­s­tent­ku Joan v horo­ro­vé kome­dii Chuckyho sémě (2004). Následně jsme ji moh­li vídat v krát­kých fil­mech Little Lilly od spo­leč­nos­ti Andrew Lee Potts film. Životní roli jí v roce 2007 při­ne­sl dob­ro­druž­ný pale­on­to­lo­gic­ký seri­ál Pravěk úto­čí, ve kte­rém ztvár­ni­la jed­nu z hlav­ních postav Abby Maitland, při­čemž v seri­á­lu vydr­že­la až do kon­ce v roce 2011. V poz­děj­ších letech se obje­vi­la již jen ve dvou méně zná­mých dra­ma­tech Goob (2014) a Utopia (2015). Poté její slib­ně roz­je­tou herec­kou kari­é­ru ukon­či­la nemoc, kte­rá ji na čas upou­ta­la na lůž­ko. Před tře­mi lety oblét­la bul­vár­ní média zprá­va, že 7Hannah skon­či­la na uli­ci kvů­li vyso­ké­mu nájmu. V roce 2023 měla být sou­čás­tí reu­ni­o­nu S Club 7, avšak po tra­gic­ké smr­ti výše zmí­ně­né­ho Paula Cattermola se roz­hod­la toho­to pro­jek­tu nezú­čast­nit, mís­to toho vyda­la svou auto­bi­o­gra­fii plnou kon­tro­verz­ních odha­le­ní ohled­ně prak­tik týmu Simoa Fuller a zúčast­ni­la se šest­nác­té řady popu­lár­ní tele­viz­ní show Dancing On Ice, v níž však skon­či­la až na jede­nác­tém mís­tě.

Keira Knightley

(*26.3.1985)

 U mno­hých vel­kých holly­wo­od­ských hvězd si dnes již neu­vě­do­mu­je­me, že původ­ně pochá­zí z Británie. Jednou z nich je i čer­stvá čty­ři­cát­ni­ce, lon­dýn­ská rodač­ka Keira Knightley. Tato půvab­ná pla­vo­vlás­ka má herec­tví doslo­va v krvi, jeli­kož její­mi rodi­či jsou dra­ma­tič­ka Sharman MacDonald a diva­del­ní a tele­viz­ní herec Will Knightley. Už pro­to inkli­no­va­la k herec­ké pro­fe­si již od rané­ho dět­ství, při­čemž nej­pr­ve účin­ko­va­la v něko­li­ka ama­tér­ských insce­na­cích včet­ně hry její mat­ky After Juliet. Již v šes­ti letech zís­ka­la herec­ké­ho agen­ta, pro­čež se zača­la obje­vo­vat v rekla­mách a men­ších rolích v tele­viz­ních fil­mech jako Royal Celebration (1993), což byl její debut, Vesnická afé­ra (1995) či Treasure Seekers (1996). Jejím prv­ním kino­fil­mem pak byl mys­te­ri­ózn­ní thriller Nevinné lži (1995). Dále je tře­ba zmí­nit dvojdíl­nou romanticko-válečnou mini­sé­rii Návrat domů (1998) pod­le romá­nu Rosamundy Pilcher nebo seri­á­lo­vou adap­ta­ci Olivera Twista (1999) Charlese Dickense, ve kte­ré ztvár­ni­la roli Rose. První zásah do Hollywoodu zazna­me­na­la v roce 1999 ve čtvr­tém fil­mu z kul­tov­ní sci-fi série Star Wars s podti­tu­lem Epizoda I - Skrytá hroz­ba, kde si pod tak­tov­kou George Lucase zahrá­la ved­lej­ší roli Sabé. O dva roky poz­dě­ji vytvo­ři­la hlav­ní roli Gwyn, dce­ry Robina Hooda (Malcom McDowell), v dob­ro­druž­ném disneyov­ském fil­mu Princezna zlo­dě­jů. V té době se i na rod­né brit­ské scé­ně pře­hrá­va­la do vět­ších rolí, napří­klad v thrille­ru Díra (2001) nebo v dra­ma­tu Pure (2002). Výraznou popu­la­ri­tu jí při­nes­la spor­tov­ní kome­die Blafuj jako Beckham (2002), ve kte­rém hrá­la jed­nu  kama­rá­dek hlav­ní hrdin­ky Jess (Parminder Nagra). O rok poz­dě­ji násle­do­va­la super­po­pu­lár­ní vánoč­ní roman­tic­ká kome­die Láska nebeská, ve kte­ré jsme ji moh­li vidět jako mla­dou nevěs­tu Juliet. Vůbec nej­ma­so­věj­ší úspěch jí však při­ne­sl mega­lo­man­ský pro­du­cent Jerry Bruckheimer, kte­rý na počát­ku nové­ho milé­nia stvo­řil jeden z nej­vět­ších kasov­ních trhá­ků všech dob, pirát­skou sérii Piráti z Karibiku v hlav­ních rolích s lama­či žen­ských srd­cí tří gene­ra­cí (Geoffrey Rush, Johnny Depp, Orlando Bloom), při­čemž role Elizabeth Swan již v prv­ním fil­mu Prokletí čer­né per­ly (2003) udě­la­la z Keiry hvězdu prv­ní veli­kos­ti. Dalších tří fil­mů z této série jsme se dočka­li v letech 2006 (Truhla mrt­vé­ho muže), 2007 (Na kon­ci svě­ta) a 2017 (Salazarova pomsta). Po prv­ní pirát­ském fil­mu šla Keira doslo­va z role do role, jen namát­kou sta­čí zmí­nit dob­ro­druž­ný film Král Artuš (2004), thrille­ry Domino a Svěrací kazaj­ka (obo­jí 2005), kopro­dukč­ní dra­ma Pokání (2007) či v nepo­sled­ní řadě adap­ta­ci slav­né­ho romá­nu Jane Austen Pýcha a před­su­dek (2005), kte­rá jí vynes­la nomi­na­ci na Zlatý Glóbus i Oscara za roli Elizabeth. Ke kon­ci nul­tých let se krát­ko­do­bě ori­en­to­va­la na nezá­vis­lé fil­my, z nichž sto­jí za zmín­ku pře­de­vším váleč­né dra­ma Na hra­ně lás­ky (2008), his­to­ric­ké dra­ma Vévodkyně (2008), roman­tic­ká dra­ma­ta Last Night a Nepouštěj mě (obo­jí 2010) či kri­mi thriller Londýnský gan­gs­ter (2010). Z násle­du­jí­cí deká­dy je tře­ba jme­no­vat zejmé­na živo­to­pis­né dra­ma Nebezpečná meto­da (2011), kome­dii Hledám pří­te­le pro konec svě­ta (2012), adap­ta­ci romá­nu L.N. Tostého Anna Karenina (2012), roman­tic­kou dra­me­dii Newyorská roman­ce (2013), ve kte­ré nahra­di­la Scarlett Johansson, roman­tic­kou kome­dii Laggies (2014), oce­ňo­va­ný sní­mek Kód Enigmy (2014), kte­rý jí vyne­sl dal­ší nomi­na­ci na Oscara, mys­te­ri­óz­ní thriller Jack Ryan: V uta­je­ní (2014), živo­to­pis­né dra­ma Colette: Příběh váš­ně (2018) nebo thriller Veřejné lži (2019), kte­rý byl inspi­ro­ván sku­teč­nou udá­los­tí. Vedle fil­mo­vé kari­é­ry Keira hned dva­krát záři­la  na prk­nech, kte­rá zna­me­na­jí svět, popr­vé v roce 2009 v Comedy Theatre v lon­dýn­ském West Endu, kde v moder­ní adap­ta­ci Moliérova Misantropa ztvár­ni­la roli Jennifer (původ­ně Celimene) a podru­hé na newy­or­ské Broadwayi v hlav­ní rolí adap­ta­ce romá­nu Thérèse Raquin od Helen Edmunson.

Emma Watson

(*15.4.1990)

Jedním z nej­vý­raz­něj­ších feno­mé­nů, kte­ré cha­rak­te­ri­zo­va­ly pře­lom milé­nia, byla posta­va malé­ho čaro­dě­je Harryho Pottera, kte­ré­ho na kon­ci deva­de­sá­tek stvo­ři­la brit­ská spi­so­va­tel­ka J.K. Rowlingová. V nul­tých a desá­tých letech pak postup­ně vznik­lo pod­le sed­mi knih osm fil­mů, v nichž hlav­ní roli vytvo­řil mla­dý brit­ský herec Daniel Radcliffe. Po jeho boku v roli Harryho nej­lep­ší kama­rád­ky Hermiony Grangerové se před­sta­vi­la dal­ší Britka, mla­dič­ká Emma Watson. Tato dce­ra ang­lic­kých práv­ní­ků Chrisovi a Jacqueline Watsonových, kte­rá se naro­di­la v Paříži, již od dět­ství vystu­po­va­la v řadě diva­del­ních před­sta­ve­ní. Hermiona byla však její debu­to­vou fil­mo­vou rolí, kte­rá jí zajis­ti­la rake­to­vý start, přes­to­že v době pre­mi­é­ry prv­ní­ho fil­mu Harry Potter a kámen mudr­ců (2001) jí bylo pou­hých jede­náct let. Přestože kri­ti­ka její výko­ny v jed­not­li­vých čás­tech okta­lo­gie chvá­li­la, v nul­tých letech byla vní­má­na jako hereč­ka jed­né role a Hermiony se dlou­ho nemoh­la zba­vit. Vlastně jedi­nou dal­ší výraz­něj­ší rolí té doby byla jed­na ze tři sester z tele­viz­ní­ho rodin­né­ho dra­ma­tu Baletní stře­víč­ky (2007). Když hermi­o­nov­ské obdo­bí pomi­nu­lo, Emma se obje­vi­la v hlav­ní dív­čí roli v tee­nager­ském dra­ma­tu Charlieho malá tajem­ství (2012) reži­sé­ra Stephena Chboskyho v adap­ta­ci jeho vlast­ní kni­hy Ten, kdo sto­jí v kou­tě (pod tím­to názvem bývá film rov­něž uvá­děn). Následovala fan­ta­sy kome­die Apokalypsa v Hollywoodu (2013) a kri­mi dra­ma Bling Ring: Jako VIPky (2013), kte­ré bylo nato­če­no pod­le sku­teč­né udá­los­ti. Po ved­lej­ší roli v dob­ro­druž­ném fil­mu Noe (2014) zís­ka­la hlav­ní roli v němec­kém historicko-romantickém thrille­ru Kolonie (2015), inspi­ro­va­ném sku­teč­ný­mi udá­lost­mi z dob Pinochetova pře­vra­tu v Chile, a v témže roce si zahrá­la i zne­u­ží­va­nou dív­ku ve špa­něl­ském psy­cho­lo­gic­kém fil­mu V obje­tí ďáb­la. Jejími zatím posled­ní­mi tře­mi fil­my jsou rema­ke disneyov­ské­ho ani­má­ku Kráska a zví­ře (2016), v němž logic­ky ztvár­ni­la Bellu, sci-fi thriller Circle: Uzavřený kruh (2017), ve kte­rém si zahrá­la po boku Toma Hankse, a roman­tic­ké dra­ma Malé ženy (2019) reži­sér­ky a scé­nárist­ky Grety Gerwig. Emma je rov­něž zná­má svou spo­le­čen­skou anga­žo­va­nos­tí, pře­de­vším v boji za žen­ská prá­va, při­čemž je záro­veň amba­sa­dor­kou OSN Women.

Phoebe Dynevor

(*17.4.1995)

Benjamínkem brit­ské desít­ky je křeh­ká zrz­ka, kte­rá pochá­zí z met­ro­po­lit­ní­ho hrab­ství Velký Manchester. Jejími rodi­či jsou scé­náris­ta Emmerdale Tim Dynevor a hereč­ka Sally Dynevor, pra­ro­di­če rov­něž pra­co­va­li v tele­viz­ním prů­mys­lu. Již v roce 2009 debu­to­va­la rolí Siobhan Mailey v páté řadě seri­á­lu Waterloo Road. Dalšími seri­á­ly, v nichž se obje­vi­la, byly napří­klad Monroe (2011), Vesnice (2014), Tři muš­ke­tý­ři (2015), Dickensian (2015), Podfu(c)k (2017-18) či Znovu 20 (2017-21). Nevíce ji však pro­sla­vi­la role Daphne Bridgerton v net­fli­xov­ské historicko-romantické sáze Bridgertonovi (2020-22). První fil­mo­vou roli zís­ka­la v his­to­ric­kém dra­ma­tu Svět plný barev (2021). Následoval net­li­xov­ský trhriller Fér hra (2023) a živo­to­pis­ná dra­me­die Daveova ban­ka (2023). Letos jsme ji moh­li již vidět v hlav­ní roli ame­ric­ké­ho špi­o­náž­ní­ho thrille­ru Inheritance (nebo­li Dědictví). Přestože má Phoebe zatím jen pár polo­žek ve fil­mo­gra­fii a zná­má je spí­še ze seri­á­lů, pat­ří mezi mla­dý­mi brit­ský­mi hereč­ka­mi k nej­vět­ším nadě­jím.

Zdroj: Wikipedie, ČSFD; Foto: viz. popis­ky fotek