Otravné mouchy rád nemám, ale tento starý film se mi docela líbil…
Když onoho večera zvedne továrník Francois telefon, dozvídá se nejen, že zemřel jeho bratr Andre, ale že ho má mít na svědomí švagrová Helene. Proboha proč? Zdrcená žena zprvu vykazuje známky šílenství či momentálního pomatení mysli, ale ve skutečnosti se jen snaží skrývat děsivé tajemství svého manžela a hrůznou pravdu se dozvídá až po sléze společně s inspektorem Charasem. Je to však skutečně pravda? Helene začne vyprávět děsivý příběh, který předcházel tragickým událostem. Andre měl údajně dělat pokusy s teleportací předmětů a živých živočichů, ovšem pořád nebyl s výsledkem své práce spokojen. Vše vyvrcholilo tím, že pokus provedl i sám na sobě, jenomže nevědomky s ním, se „přenesla“ i malá moucha a jejich geny se promíchali, což zapříčinilo vznik dvou „monster“. Andre s muší hlavou se marně pokoušel dát vše do pořádku, protože mu chybělo jeho menší já a tak se rozhodl skoncovat se životem. Bylo tomu však skutečně tak…?
Český název: Moucha
Režie: Kurt Neumann
Rok výroby: 1958
Délka: 94 min
Země: USA
Hrají:
David Hedison...(Andre Delambre)
Patricia Owens...(Helene Delambre)
Vincent Price...(François Delambre)
Charles Herbert...(Philippe Delambre)
Herbert Marshall...(Inspektor Charas)
...a další
Povídku, kterou napsal George Langelaan jsem nikdy nečetl, takže v tomto jsem „naprosto nepolíbený“. Nicméně již několikrát jsem viděl Cronenbergův remake a musím uznat, že to není vůbec špatný film. Tento původní kousek jsem kdysi dávno viděl na MGM, ale moc jsem si z něho nepamatoval. Konečně jsem si ale udělal čas, abych se této „sérii“ věnoval více pozornosti a musím říct, že ani originál není vůbec špatný – hlavně tedy co se roku vzniku týče a tehdejších možností.
Zatímco remake se snažil útočit na diváka svou děsivostí – tady šlo především o dramatičnost daného příběhu. A Kurt Neumann to dle mého zvládl velmi dobře – jen je škoda, že nedlouho po natočení filmu spáchal sebevraždu. I tak jsem si ale jeho kousek dokázal užít a absolutně nelituji, že jsem mu věnoval svůj čas. Hororových momentů si tu popravdě sice moc neužijeme, ale o tom to ani nebylo. Po úvodní ukázce tragického konce, se následně vrháme do událostí, které tomu předcházely – některé byly až humorné, většina však v sobě nesla postupné dramatické následky, horlivosti a lehkovážnosti hlavního hrdiny. Který si pak s těžkým srdcem všechny následky hořce uvědomuje a rozhodne se vše dobrovolně skoncovat.
Tvůrcům nemůžu mít ani za zlé to, že se rozhodli vytasit se svými „monstry“ až v samotném závěru. Přece jenom v té době neměli ještě vymoženosti moderní doby a tak nám nabídnou muší hlavu a končetinu až skoro v samotném závěru, stejně jako mouchu s lidskou hlavou v ohrožení života – obě tyto scény považuji za docela silné momenty a přestože některým to možná bude spíše k smíchu – já byl s jejich prací spokojený. Stejně tak i s hereckými výkony většiny zúčastněných. Největší ikona Vincent Price tu sice měl jen vedlejší roli, ale i tak předvedl velmi slušný výkon a kvalitu filmu pozvedl už jen svojí přítomností. Slušně si vedla i Patricia Owens. Tahle stará Moucha má prostě své osobité kouzlo a jen se mi potvrdilo, proč já mám raději starší kousky před těmi novými.
Hodnocení:
70%
Nejnovější komentáře