Return of the Fly (1959)

rp Return of the Fly 1959.jpg

Chtěl pokra­čo­vat ve výzku­mu své­ho otce, ale nyní bude muset čelit stej­ným důsled­kům…

Helene Delambre zemře­la a její syn Philippe pře­svěd­čí své­ho strý­ce Francoise, aby mu koneč­ně po pat­nác­ti letech řekl prav­du, za jakých okol­nos­tí zemřel jeho otec. I přes jeho varo­vá­ní a pros­by hod­lá pokra­čo­vat v otco­vě výzku­mu a na pomoc si při­zve spo­lu­pra­cov­ní­ka a kama­rá­da Alana. Společně se jim poda­ří opět sestro­jit trans­for­má­tor hmo­ty a poku­sy mohou zapo­čít. Horlivý Philippe však netu­ší, že Alan je ve sku­teč­nos­ti hle­da­ný zlo­či­nec, kte­rý se skrý­vá před poli­cií pod faleš­nou iden­ti­tou a nyní hod­lá ukrást a násled­ně výhod­ně pro­dat jeho výzkum. Navíc se neští­tí udě­lat coko­liv, aby dosá­hl své­ho cíle, klid­ně i zabít ane­bo se navždy zba­vit samot­né­ho Philippa. Sled udá­los­tí zapří­či­ní, že je Philippe sám vysta­ven nebez­peč­né­mu expe­ri­men­tu a spo­leč­ně s ním i mou­cha. No a nové „muší mon­strum“ je na svě­tě…

Režie: Edward Bernds

Rok výro­by: 1959

Délka: 80 min

Země: USA

Hrají:

Vincent Price...(Francois Delambre)

Brett Halsey...(Philippe Delambre)

Danielle De Metz...(Cecile Bonnard)

David Frankham...(Ronald Holmes, ali­as Alan Hinds)

John Sutton...(Inspektor Beecham)

...a dal­ší

Ačkoliv mno­ho divá­ků toto pokra­čo­vá­ní původ­ní Mouchy moc klad­ně nepři­ja­lo, já zas až tolik zkla­mán nebyl. Raději jsem od toho moc neo­če­ká­val, ale nako­nec se mi dosta­lo vcel­ku sluš­né prů­měr­né podí­va­né. Režisér a scé­náris­ta v jed­né oso­bě Edward Bernds si byl vědom, že jen cha­bé kopí­ro­vá­ní prv­ní­ho dílu by byla rov­nou sebe­vraž­da a tak se vydal poně­kud odliš­ným smě­rem. I zde se dočká­me dra­ma­tic­ké záplet­ky, ale opro­ti své­mu před­chůd­ci se roz­ho­dl i poměr­ně výraz­ně při­tvr­dit. Což se mi samo­zřej­mě líbi­lo. Bohužel jako celek to postrá­da­lo ono oso­bi­té kouz­lo a atmo­sfé­ru původ­ní Mouchy.

I tady byli při­mí­chá­ny prv­ky detek­tiv­ky, ale urči­té scé­ny byly až moc naiv­ní, nelo­gic­ké a směš­né – hlav­ně cho­vá­ní někte­rých postav (kupří­kla­du prchá­ní zmu­to­va­né­ho Philippa před stří­le­jí­cím detek­ti­vem, kte­rý byl i z té blíz­ky „sle­pý jak pat­ro­na“). Nemluvně o samot­ném závě­ru, kte­rý na roz­díl od původ­ní­ho fil­mu postrá­dal prá­vě ono dra­ma­tic­ké finá­le a pořád­nou dáv­ku emo­cí. Na dru­hou stra­nu tu zase bylo více mrtvých, samot­né muší mon­strum bylo vyu­ži­to mno­hem více (je však potře­ba říci, že ta zby­teč­ně vel­ká hla­va byla spíš směš­ná a moc her­ci ani nese­dě­la na hla­vě).

Vincent Price tu rov­něž dostal více pro­sto­ru než minu­le, což taky výraz­ně při­spě­lo k mému cel­ko­vé­mu pohle­du na ten­to film. To on byl totiž hlav­ním tahou­nem toho­to pří­bě­hu, pro­to­že zby­tek her­ců a here­ček se zrov­na moc nepředřel. Nevadil mi ani fakt, že byl ten­to­krát film nato­čen čer­no­bí­le. Přestože jde v mých očích o prů­měr­nou zále­ži­tost, tak původ­ní Moucha byla o tří­du lep­ší – hlav­ně co se atmo­sfé­ry a dra­ma­tič­nos­ti týče. Na toto pokra­čo­vá­ní však urči­tě neza­ne­vřu.

Hodnocení:

50%