Tmavomodrý svět - největší velkofilm Jana Švěráka

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Ptám se sám sebe, zda-li to není něja­ká náho­da, že jsem se v posled­ní době uchý­lil k recen­zo­vá­ní výhrad­ně čes­kých fil­mů. Kolikrát jsem dal v neda­le­ké minu­los­ti před­nost fil­mům s čes­ky mlu­ví­cí­mi před­sta­vi­te­li před fil­my zahra­nič­ní­mi, mnoh­dy dale­ko láka­věj­ší­mi… Avšak poře­ka­dlo „zla­té čes­ké ručič­ky“ neby­lo vždy na mís­tě, a tak jsem vždy odchá­zel z kina s poně­kud roz­díl­ný­mi poci­ty. Nejednou mi zůstal nad tvor­bou čes­kých sním­ků rozum stá­ti, zejmé­na v pří­pa­dě nedáv­no uve­de­né kome­die Vyhnání z ráje, stej­ně tak jsem si však ony poci­ty vyna­hra­dil nad­prů­měr­ný­mi zážit­ky, kte­ré zpes­t­ři­ly mé návštěvy v kině při sle­do­vá­ní Samotářů či Rebelů.

Český film má pozi­ci v žeb­říč­ků pro­duk­ti­vi­ty a kva­li­ty veli­ce nestá­lou – jen zříd­ka se něko­mu poda­ří nato­čit kou­sek, kte­rý zaujme nejen kva­lit­ní­mi herec­ký­mi výko­ny, ale i zpra­co­vá­ním (viz. Musíme si pomá­hat). Avšak jeden muž, význam­ný čes­ký reži­sér, půso­bí jakož­to pan doko­na­lý, kte­rý nemů­že šláp­nout ved­le. Při této struč­né cha­rak­te­ris­ti­ce se snad kaž­dé­mu divá­ko­vi vyba­ví jmé­no Jana Svěráka, kte­rý ve spo­lu­prá­ci se svým otcem vytvo­řil neroz­luč­nou dvo­ji­ci fil­ma­řů. Po zis­ku Oscara v kate­go­rii „nej­lep­ší zahra­nič­ní film roku 1995“ jako by se oba pří­sluš­ní­ci téže rodi­ny odml­če­li – po sérii více či méně úspěš­ných fil­mů (Jízda, Obecná ško­la, Akumulátor 1, Kolja) násle­do­va­la dlou­há pěti­le­tá odml­ka. Zázračná dít­ka čes­ké­ho fil­mo­vé­ho prů­mys­lu se jen sem tam mih­li ve spo­leč­nos­ti význam­né sme­tán­ky a spo­lu s nimi se zača­li postup­ně vyno­řo­vat stá­le zají­ma­věj­ší infor­ma­ce, osvět­lu­jí­cí jejich dlou­ho při­pra­vo­va­ný pro­jekt, kte­rý se až teď, teď 17. květ­na roku 2001, pro­dral skr­ze sil­nou kon­ku­ren­ci a ochut­nal chuť zla­té­ho plát­na. Je tro­chu para­do­xem, s jaký­mi že to pro­blémy se onen pro­jekt potý­kal ješ­tě před tako­vý­mi dvěmi-třemi měsí­ci… Avšak o pro­blé­mech, týka­jí­cích se pro­du­cen­ta, kva­lit­ně roz­vr­že­né­ho scé­ná­ře, nebo nedo­sta­teč­né­ho fil­mo­vé­ho mate­ri­á­lů, jsem nedáv­no infor­mo­val v člán­ku o Renčových Rebelech.

Tudíž je neroz­pitvuj­me a zata­ras­me tomu­to zdlou­ha­vé­mu úvo­du ces­tu, zane­chej­me jaké­ho­ko­li bilan­co­vá­ní a uvrh­ně­me svůj zrak na řád­ky bez­pro­střed­ně násle­du­jí­cí, věnu­jí­cí se již samot­né­mu fil­mu… Tmavomodrý svět je tady, nesmír­ně oče­ká­ván čet­nou sku­pi­nou pří­z­niv­ců čes­ké­ho fil­mu při­chá­zí do našich kin s cílem jedi­ným – trumf­nout ame­ric­ké trhá­ky veli­ké­ho kalib­ru. A že to nebu­de mít Svěrákův Tmavomodrý svět vůbec jed­no­du­ché, o tom se bude­me moci pře­svěd­čit už brzy, kdy do našich kin vtrh­ne dru­há Mumie a nesmír­ně oče­ká­va­né Dračí dou­pě. Jak už bývá u Svěrákových zvy­kem, ani ten­to­krát neu­pus­ti­li od jed­no­duš­ší­ho zabar­ve­ní děje a i svůj nový film obo­ha­ti­li o prů­měr­nou jed­no­du­chou záplet­ku, nijak neza­tě­žu­jí­cí naše mozko­vé závi­ty. Příběh je situ­o­ván do nepří­liš váb­né­ho pro­stře­dí mírov­ské věz­ni­ce roku 1950, kde František Sláma, býva­lý letec brit­ské­ho váleč­né­ho letec­tva, vyprá­ví zbý­va­jí­cím spo­luvěz­ňům svůj stras­tipl­ný pří­běh, kte­rý do vel­ké míry zapří­či­nil jeho stá­va­jí­cí situ­a­ci. Skrze jeho pou­ta­vé vypra­vo­vá­ní se tak coby fil­mo­ví poslu­cha­či dostá­vá­me do neda­le­ké minu­los­ti, kde se ode­hrá­la pod­stat­ná část pří­bě­hu. Píše se rok 1939 a lidé se jen stě­ží vyrov­ná­va­jí z násled­ky fašis­tic­ké oku­pa­ce.

Naproti tomu odchá­zí nebo­hý František do Velké Británie, aby se zde záhy stal stí­ha­čem ang­lic­ké­ho letec­tva a bojo­val pro­ti Německé říši. Spolu s ním se do téže sku­pi­ny odváž­liv­ců při­po­ju­je i mla­dič­ký Karel Vojtíšek, tro­chu nejis­tý chla­pík študác­ké­ho věku. Oba jme­no­va­né spo­jí kro­mě spo­leč­né­ho cíle i veli­ké, vskut­ku ukáz­ko­vé, přá­tel­ství… Jan a Zdeněk Svěrákové si toho zřej­mě nejsou vědo­mi, ale na roz­díl od svých kole­gů jsou obda­ře­ni veli­ce cen­ným talen­tem, kte­rý jim může kdekdo závi­dět. Naproti fak­to­rům, kte­ré stá­le čas­tě­ji ome­zu­jí čes­ké fil­ma­ře v jejich prá­ci, doká­ží oba Svěrákové (za nedíl­né pod­po­ry kopro­dukč­ních spo­leč­nos­tí) podat svou prá­ci se vší ver­vou, aniž by byly v jejich spo­leč­ných sním­cích nějak zře­tel­né nedo­stat­ky v pří­bě­hu, špat­né herec­ké výko­ny či nedo­ta­že­nost leckterých scén do vysně­né podo­by. Nejinak tomu není ani v pří­pa­dě jejich nové­ho poči­nu. Tmavomodrý svět je jejich vrchol­ným dílem (Kolja je pros­tě kaput), kte­ré kro­mě zmí­ně­ných arte­fak­tů naský­tá i veli­ce zají­ma­vou kom­bi­na­ci celé řady fil­mo­vých žánrů, v naší kine­ma­to­gra­fii zce­la neví­da­nou. Snad popr­vé v čes­kém fil­mu se fil­mo­ví divá­ci pře­svěd­čí, že i čes­ká zemič­ka doká­že zplo­dit film na evrop­ské úrov­ni, ba na té holly­wo­od­ské. Při této pří­le­ži­tos­ti bych vás tak rád sezná­mil s tvr­ze­ním, kte­rým se obha­ju­je František Fuka na strán­kách inter­ne­to­vé Cinemy.

On sám totiž při­rov­nal Tmavomodrý svět k pěk­né­mu níz­ko­roz­počto­vé­mu holly­wo­od­ské­mu fil­mu. K tomu­to tvr­ze­ní není tře­ba dal­ších slov – byla by zce­la zby­teč­ná. Dalo by se vlast­ně kon­sta­to­vat, že by tím­to výro­kem moh­la celá recen­ze i skon­čit, ale jak mě jis­tě zná­te, já ji celou ješ­tě pat­řič­ně pro­dlou­žím. Tmavomodrý svět je totiž fil­mem, kte­rý musím být viděn, stej­ně jako před nedáv­nem Samotáři či Scottův Gladiátor. Tmavomodrý svět je přes­ně tím sním­kem, kte­rý se brzy zařa­dí mezi fil­my povin­ně navště­vo­va­né. Budou na něj jis­tě cho­dit ško­ly, pří­z­niv­ci čes­ké kine­ma­to­gra­fie, jen svá­teč­ní návštěv­ní­ci bio­gra­fu a mož­ná se najdou i něja­cí zahra­nič­ní zvě­dav­ci… Jan Svěrák doká­zal spo­lu se svým otcem vypro­du­ko­vat kva­lit­ní dílo, dopl­ně­né celou řadou dosud neví­da­ných tri­ků. Po boku zku­še­ných let­ců Vojtíška a Slámy vzlét­ne­me do závrat­ných výšin, kde se bude­me pro­dí­rat hus­tý­mi mrač­ny a pozo­ro­vat krás­nou kra­ji­nu, kte­rou bude náš Spitfajdr míjet. Dočkáme se i něja­kých těch akč­ních vlo­žek, kte­ré tvo­ří nedíl­nou sou­část přes­ně tako­vých sním­ků, kte­rým je beze­spo­ru i Tmavomodrý svět. V úva­hu při­pa­dá doko­na­lá deto­na­ce plně nalo­že­né­ho vla­ku, nou­zo­vé při­stá­ní brit­ské stí­hač­ky a mno­ho dal­ších scén, v níž budou vaše oči plně zaměst­ná­ny pohle­dem na plát­no. Pominu-li per­fekt­ní scé­nář Zdeňka Svěráka, kte­ré­mu roz­hod­ně nechy­bí veli­ká dáv­ka lid­skosti a onen čes­ký nádech, zbý­vá mi pochvá­lit ješ­tě herec­ké výko­ny. Obdobně jako v kata­stro­fic­kém sním­ku Dokonalá bou­ře, i zde jsou hrdi­no­vé vykres­le­ni do sebe­men­ších detai­lů, a pokud máte rádi fil­my stej­ně jako já, jis­tě vám nebu­de dělat pro­blém zto­tož­nit s obě­ma hlav­ní­mi hrdi­ny a jejich přá­te­li. Tradiční účast si ve fil­mu Svěráků opět odbyl Ondřej Vetchý, kte­rý se v Tmavomodrém svě­tě zhos­til rov­nou hlav­ní role let­ce Františka Slámy.

Coby Vojtíšek před­stou­pí před naše kuka­dla dopo­sud „nezná­mý“ Kryštof Hádek, svou účast si ve fil­mu odbu­de i bez­chyb­ně hra­jí­cí Oldřich Kaiser a v roli osu­do­vé ženy Susan, kte­ré zaple­te obě­ma let­cům hla­vy, se obje­ví brit­ská hereč­ka Tara Fitzgerald. O poptáv­ce toho­to fil­mu svěd­čí i 25 kopií, kte­ré byly roze­slá­ny do celé České repub­li­ky, aby si moh­li divá­ci film vychut­nat v kaž­dém kou­tě naší země. Pochybuji však, že se opráv­ně­ným vlast­ní­kům těch­to kopií jejich majet­ky brzo vrá­tí. Osobně totiž věřím, že se Tmavomodrý svět sta­ne brzy kul­tov­ním dílem čes­ké kine­ma­to­gra­fie, podob­ně jako před časem Samotáři či Pelíšky. Není tomu tak dáv­no, co jsem nadá­val na čes­ké fil­ma­ře, že hle­da­jí námě­ty pro své nové fil­my pře­váž­ně v minu­los­ti. Tenkrát jsem si nebyl až tak vědom, o čem to vlast­ně spe­ku­lu­ji. Když jsem před nece­lým měsí­cem zhlé­dl popr­vé upou­táv­ku na Tmavomodrý svět, byl jsem okouz­len, po celém těle mi pro­jel zvlášt­ní mráz, kte­rý mě utkvěl v názo­ru, že ten film pros­tě musím vidět. Já jsem svůj úkol spl­nil a kino navští­vil, teď je řada na vás…


Recenze byla sepsá­na z 2. led­na 2003


Podívejte se na hod­no­ce­ní Tmavomodrý svět na Kinoboxu.
Autor: Martin Nahlovsky
Příběh seriálu: My všichni školou povinní
1. září 2025Příběh seriálu: My všichni školou povinníPo dvouměsíčních prázdninách se děti právě dnes opět vracejí do školních lavic. Už proto je jasné, že pátý díl občasníku Příběh seriálu se nemůže zaměřit na jiný seriál než třináctidílnou sondu do života učitelů, žáků a…Vydáno v rubrice: Seriály
Příběh seriálu: Nemocnice na kraji města
1. července 2025Příběh seriálu: Nemocnice na kraji městaČtvrtý díl seriálového občasníku jsem na 29.6. (kdy tento článek vyšel na mém blogu) nesituoval náhodou. Přesně před čtyřiceti lety nás totiž navždy opustil král českého seriálu Jaroslav Dietl. A jelikož jej před deseti lety na…Vydáno v rubrice: Seriály
Klec – Bohdalová uvězněna v kleci –  85%
19. dubna 2025Klec – Bohdalová uvězněna v kleci – 85%Psychologické drama Klec (2019) mne 87 minut poutalo a bavilo, což v dnešní době nelze říci o každém produktu filmového průmyslu. Thriller je výsledkem uměleckého tria Epstein, Strach, Bohdalová (Vrásky z lásky, Anděl Páně 2, Svatá), kterým…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Kawasakiho růže – nejsložitější japonská skládanka z papíru –  85%
18. dubna 2025Kawasakiho růže – nejsložitější japonská skládanka z papíru – 85%Film Kawasakiho růže (2009) od uměleckého dua Jan Hřebejk a Petr Jarchovský (U mě dobrý, Učitelka, Kráska v nesnázích nebo Musíme si pomáhat), je opět potvrzením úspěšnosti jejich plodné dosavadní spolupráce. Jedná se již o starší film,…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Na střeše – Gran Torino po česku –  85%
18. dubna 2025Na střeše – Gran Torino po česku – 85%Film Na střeše (2019), scénáristy, režiséra a herce Jiřího mádla (Gympl, Vejška, Deníček moderního fotra), je jeho druhým režijním počinem hned po snímku Pojedeme k moři, který jako lehce hravý nebyl ještě tolik vyzrálý. Jedná se o…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Tři veteráni – Retro pohádková recenze – 90%
13. prosince 2024Tři veteráni – Retro pohádková recenze – 90%Velice zábavná a diváky opěvovaná komediální pohádka dua tvůrců Zdeněk Svěrák a Oldřich Lipský, která byla zfilmována v roce 1983 podle scénáře Jiřího Brdečka a Zdeňka Svěráka na motivy autorské pohádky Jana Wericha z knihy Fimfárum,…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
S čerty nejsou žerty – Retro pohádková recenze – 90%
11. prosince 2024S čerty nejsou žerty – Retro pohádková recenze – 90%Velice vtipný a diváky oblíbený snímek režiséra Hynka Bočana, který na motivy pohádkové předlohy Čertův švagr Boženy Němcové zfilmoval v roce 1984 kameraman Jaromír Šofr. V rolích excelují Vladimír Dlouhý (Petr Máchal), Ondřej Vetchý (čert Janek), Jana Dítětová…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Recenze na minisérii Pustina: České mistrovské dílo s globálním potenciálem
4. září 2024Recenze na minisérii Pustina: České mistrovské dílo s globálním potenciálemDnes na ČT začíná první díl minisérie Pustina. Premiéra ve „volném“ vysílání proběhne dnes v 20:10. Pokud si chcete připomenout, o čem tento seriál je, přečtěte si mou recenzi z prosince před osmi lety. Nedávno jsem…Vydáno v rubrice: TV Recenze
Kód Enigmy
12. července 2024Kód EnigmyNěkdy právě ti, u kterých by to nikoho nenapadlo, udělají právě to, co by nikoho nenapadlo. Koho by v době, kdy se nejlepší mozky v Británii začaly zabývat tím, jak rozluštit kód šifrovacího stroje Enigma, asi…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Zemřel herec a režisér Jan Kačer
24. května 2024Zemřel herec a režisér Jan KačerVe věku 87 let zemřel český herec a režisér Jan Kačer. O jeho úmrtí informovala rodina. Kačer se narodil 3. října 1936 v Holicích. Vystudoval divadelní režii na pražské DAMU a svou hereckou kariéru zahájil v…Vydáno v rubrice: Profily osob
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře