Jaro klepe na dveře a stejně jako se po zimním spánku probouzí příroda je třeba probudit naši paměť a ze zapomenutých koutů vyštrachat zvyky, říkadla a koledy, které provázejí tradiční české jaro a nejvýznamnější křesťanské svátky – Velikonoce.
Že jste už zapomněli, jak a kdy se slaví Masopust, čeho se vyvarovat v postní době, jaké jsou jednotlivé názvy dní Pašijového týdne, jaké zvyky se váží k Velikonocím, jaké koledy říkat na Velikonoční pondělí hospodyním, aby byla pomlázka co nejbohatší? Možná si rozpomenete při listování knihou Tradiční české jaro s ilustracemi Josefa Lady, hrusického karikaturisty a ilustrátora, který dala podobu českému roku v lidových svátcích a tradicích.
Knížka nás zavede do doby před sto lety, kdy byly Velikonoce pro naše předky skutečným svátkem, spojeným s pečlivou přípravou. Jednotlivé kapitoly nás provedou obdobím od Masopustu (od Tří králů do masopustního úterý) po oslavu svátku svatého Jana Nepomuckého (16. května). Zmíněny jsou jak svátky, které přetrvaly do dnešní doby, tak i ty pozapomenuté, například symbolika spjatá s Pašijovým týdnem, nebo oslavy svátků svatých Vojtěcha, Jiřího a Jana Nepomuckého.
Knížka není jen teoretickou průpravou do času českého jara, ale také návodem, jak si první roční období zpříjemnit a užít naplno. Ke každému svátku se totiž váží lidové pranostiky, pověry, tradice a obyčeje, které je škoda nedržet. Víte třeba, jak si na Zelený čtvrtek zajistit zdraví a dobrou úrodu? Dva zvyky, vážící se k Pašijovému týdnu praví: „Kdo ve čtvrtek snídá pečivo s medem, toho se bude držet zdraví.“ a „Když se ve čtvrtek zasel hrách a len, bylo zaručeno, že dobře poroste.“ Mnohem větší magickou moc měl Velký pátek – den smutku a připomínka umučení Ježíše Krista. „Neměli bychom si v tento den nic půjčovat, protože by tyto věci mohly být začarovány. Nesmělo se nic zasévat, kopat do země ani orat. Nemělo se prát prádlo, protože voda, ve které by se prádlo máchalo, se považovala za Ježíšovu krev. Velkopátková voda zkrášlí pouze toho, kdo dokáže celý rok nikoho nepomlouvat. Ještě před svítáním by se měl dům i stáje vykropit svěcenou vodou, aby je ochránila od nemocí,“ přibližuje publikace pověry a zvyky vážící se k poslednímu pátku před Velikonočním pondělím.
Přehledně a podrobně je zpracována pasáž knihy věnovaná Velikonocím, které trvají od Božího hodu velikonočního do Letnic. Najdete zde čtyři tradiční české koledy, které obměkčí každou hospodyňku. Nechybí ani zvyky, tradice a symboly – vysvětlen je význam kraslic, pomlázky nebo mazance. Jako návod působí kapitola Jarní hry. „O Velikonocích byly oblíbené nejrůznější hry s vajíčky. Nejčastěji se hrálo sekání, kdy jeden hoch vzal vejce do dlaně tak, aby koukala jenom špička mezi palcem a ukazováčkem. Druhý kluk vzal minci a snažil se jí trefit vykukující kousek vajíčka. Když se peníz zasekl do vejce, patřilo házejícímu chlapci, když se po něm svezl, nebo se házející vůbec netrefil, patřilo vajíčko tomu, kdo jej držel. Velmi oblíbené bylo také koulení, kdy se vajíčko spouštělo po nakloněném kousku dřeva. Čí vajíčko se dotklo jiného, tomu vejce patřilo. Někdy se hrálo o to, komu se vejce dokutálelo nejdál. Tomu pak patřila všechna vajíčka, která zůstala vzadu. Když se hrálo ťukání, položila se vajíčka na zem, a pak se lehce bouchalo jejich špičkou proti sobě. Komu se vajíčko nakřáplo nebo rozbilo, ten prohrál a musel dát vejce protivníkovi.“
Na dětství a staré časy nevzpomeneme pouze díky textové části knihy, ale hlavně díky ladovským ilustracím, které mnozí z nás znají z velikonočních pohlednic. Ačkoli se odborníci i laici shodují, že nejcennější jsou Ladovy zimní výjevy, i jarní ilustrace mají něco do sebe. To můžete ostatně posoudit sami.
- Datum vydání: 07. 03. 2017
- Katalogové číslo: 80013
- ISBN: 978-80-271-0017-0
- Formát / stran: 215×275, 56 stran
Knihu si můžete koupit na Grada.cz za 249 Kč.
Nejnovější komentáře