Úhel pohledu - Recenze
15.4.2008
premiera-tydne
Přečteno: 49 krát
Žánr: Drama / Thriller
Režie: Pete Travis
Premiéra v kinech: 10.4.2008
Útok na Amerického prezidenta. Kolikrát už jsme tuhle scénu mohli ve filmu vidět. Pro Američany je terorismus největší fóbií. Nicméně, americká historie svědčí o tom, že tento strach z útoku na USA, a to jakýmkoliv způsobem, ne jenom atentátem na prezidenta, není tak neopodstatněný…
Ono se řekne být nejmocnějším mužem světa, jak se říká americkému prezidentovy, může to být celkem fajn. Ale já bych jím nechtěl být ani za zlaté prase, jak se říká. Ten neustálý strach z toho, že má na vás pořád někdo spadeno a že každý den může být váš poslední, že nemůžete vyjít v klidu ani podívat se z okna, aniž by-jste, neměli strach, že na vás míří nějaký odstřelovač, to není zrovna příjemný život.
Přesto každý den americký prezident vyjde ven a s hrdostí a jakým-si patriotismem, Američanům tak vlastním, ukáže světu, že on z žádných podělaných teroristů nemá strach, a že se mu zcela právem říká nejmocnější muž světa, tedy pomineme-li některé výroky současného amerického prezidenta. V tomto filmu sledujeme cestu imaginárního současného prezidenta, který jede do Španělska na politické jednání, na kterém chce přednést svůj návrh, který by razantně mohl pomoci s problémem, zvaném terorismus.
To vše na veřejném prostranství uprostřed jakého-si španělského náměstí. Ano, právě toto je nejhorší noční můrou každého amerického prezidenta. Vystoupit v cizí zemi na veřejném prostranství mezi stovkami, potencionálními atentátníky. A o tom, že zrovna tenhle prezident na teroristy bude mít štěstí, není pochyb. Nakonec, kdyby jenom vystoupil na podium, pronesl svoji řeč, odešel a tím by film skončil, pochybuji, že by na to někdo normální šel.
Čili prezidenta zde hraje William Hurt, těžko říct jestli dobře či špatně, protože tolik prostoru zde nedostane. Jeho hlavní úlohou je vyjít na podium a nechat se zastřelit, což by při troše cviku zvládl i šimpanz. Pravda, pak v jednom z flashbacků dostane ještě příležitost ukázat své herecké dovednosti, nicméně opět se nejedná o nikterak závratnou dobu, abych mohl posoudit, zda by i tohle nezvládnul někdo jiný o něco lépe. Ale bohudík, ačkoliv je tohle film o útoku na amerického prezidenta, o něj samotného zas tolik nejde.
Film nám dá možnost, prozkoumat onen útok z pohledu několika zúčastněných lidí, způsobem, který na dnešní dobu není už nikterak překvapivý. Naopak, mě se zdá, že tento způsob natáčení volí čím dál tím více režisérů. Jedná se o to, že nám je nejprve ukázaný onen útok z pohledu televizního štábu, jehož velením se ujala Sigourney Weaver. To je první úhel pohledu, čili pohled na atentát tak jak ho viděli všichni ostatní. Ale protože, jak už jsem říkal, v tu dobu na tom náměstí byla spousta lidí, je dost možné, že někdo jiný viděl mnohem víc. A taky že ano.
Příběh se náhle vrací o dvacet minut zpátky, abychom se mohli podívat, jak tuto akci viděl například Americký turista Forest Whittaker. Ten se svoji zvídavou kamerou natočil to, co jiní přehlédli. A vrátíme se zase zpátky o dvacet minut a podíváme se, jak například tento atentát viděl jeden z bodyguardů amerického prezidenta. Hraje ho Dennis Quaid.
Tomu se už jednou podařilo prezidenta zachránit, nicméně, byl při tom postřelen a po šesti měsících, kdy je již opět zcela zotaven, se vrátil, aby na prezidenta mohl opět dohlížet a bohužel si zase nevybral nejvhodnější dobu. Poté, co shlédneme jeho úhel pohledu, vrátíme se zase o dvacet minut zpátky, třeba právě proto, abychom viděli, jak celou akci viděl jeden z teroristů.
Ačkoliv mnoho lidí toto neustále vracení děje dovádělo k šílenství, já se musím upřímně přiznat, že mě bavilo. Protože každý z těch pohledů vám složí určitou část skládanky, díky které se vlastně dozvíte, kdo je špatným a kdo ve skutečnosti není tím, kým se na první pohled zdá. A nakonec vás samozřejmě zavede k dopadení vůdce této teroristické skupiny.
Nejnapínavější mi přitom přišlo právě pátrání bodyguarda amerického prezidenta, který měl to štěstí, že přežil i bombový útok, který následoval po střelbě na prezidenta a poté také turisty Whittakera, který neustále natáčí vše co se kolem něj děje a nakonec se stane, řekl bych, největším hrdinou celého filmu. Spousta lidí také vyčítala filmu konec. Já si myslím, že byl na takto působivý, svižný trihller bez větších hluchých míst poměrně adekvátní.
Sám si nedokážu představit, jak jinak ho ukončit. A to že se onen vůdce teroristů zachoval možná až moc lidsky, mi zas natolik divné nepřišlo. Vždyť i teroristé jsou pouze lidi, i když jejich chování nemusíme, a hlavně nechceme, chápat. Možná bychom na všechno nahlíželi trochu jinak, kdybychom žili v jejich zemi a uznávali trochu jiné morální hodnoty. Jiný kraj, jiný mrav, jak se říká.
Každopádně, dokud úhlavní nepřítel všech teroristů bude americký prezident, tak mi v evropských zemích můžeme zůstat naprosto v klidu:). Zběsilá honička v autě, nahánění teroristů, výbuchy, střelba, to vše a mnohem víc, vás čeká v tomto napínavém snímku, který by neměl ujít žádnému fandovy trihllerů…
Verdikt: Jeden z nejlepších trihllerů, co jsem měl tu čest, za poslední rok vidět. Nenudil jsem se ani minutu. Pravda, není v něm sice nic, co bychom už dávno neviděli, ale každý film přeci nemusí být nutně revoluční, aby zaujal naší pozornost. Já osobně jsem se šel do kina pobavit. A s tím záměrem, z jakým jsem tam šel, mě tento titul naprosto uspokojil.
Naše hodnocení
Vaše hodnocení
Currently 2.67/5
1
2
3
4
5
Hodnocení: 2.7 z 5 (hodnoceno 3x)
Lubomír Hort
Vytisknout
badge = “;
document.writeln(badge);
badge = “;
document.writeln(badge);
Související články:Úhel pohledu - CZ. Trailer
Komentáře
Jméno
Zapamatovat
Email
Web
Zpráva
Formát Texy
Nejnovější komentáře