Růžový panter je americká komedie z roku 1963, kterou režíroval Blake Edwards a distribuovala společnost United Artists. Scénář napsali Maurice Richlin a Blake Edwards. Jedná se o první díl série Růžový panter. Jeho příběh sleduje inspektora Jacquese Clouseaua, který cestuje z Říma do Cortiny d’Ampezzo, aby dopadl známého zloděje šperků známého jako „Fantom“ dříve, než se mu podaří ukrást neocenitelný diamant známý jako „Růžový panter“. Ve filmu hrají David Niven, Peter Sellers, Robert Wagner, Capucine a Claudia Cardinale.
Film produkoval Martin Jurow a původně byl uveden 18. prosince 1963 v Itálii, následně 18. března 1964 ve Spojených státech, ve Spojených státech a Kanadě vydělal 10,9 milionu dolarů. Film byl kladně hodnocen a na serveru Rotten Tomatoes má 88% hodnocení na základě 34 hlasů.
V roce 2010 byl film vybrán k uchování Knihovnou Kongresu jako součást Národního filmového registru, neboť byl považován za „kulturně, historicky a esteticky významný“.
Obsah filmu
Jako dítě v Lugaši dostane princezna Dala od svého otce, mahárádži, dar: „Růžového pantera“, největší diamant na světě. Tento obrovský růžový drahokam má neobvyklou vadu: při hlubokém pohledu do kamene je patrné drobné zbarvení připomínající skákajícího pantera. O dvacet let později byla Dala (nyní ji hraje Claudia Cardinale) po smrti svého otce a následném vojenském převzetí moci ve své zemi nucena odejít do exilu. Nová vláda prohlásí její vzácný diamant za majetek lidu a podá žádost ke Světovému soudu, aby určil jeho vlastnictví. Dala se ho však odmítá vzdát.
Dala odjíždí na dovolenou do exkluzivního lyžařského střediska v Cortině d’Ampezzo. Pobývá tam také anglický playboy sir Charles Lytton (David Niven) - který vede tajný život jako zloděj šperků zvaný „Fantom“ - a má zálusk na Růžového pantera. Do letoviska nečekaně přijíždí jeho drzý americký synovec George (Robert Wagner). George je ve skutečnosti playboy, který se topí v dluzích z hazardu, ale vydává se za čerstvého absolventa vysoké školy, který se chystá nastoupit do mírových sborů, aby jeho strýc mohl nadále podporovat jeho okázalý životní styl.
Na Fantomově stopě je francouzský policejní detektiv inspektor Jacques Clouseau (Peter Sellers), jehož manželka Simone (Capucine) má poměr se sirem Charlesem. Ta zbohatla tím, že Fantomovi dělala pod nosem svého zamilovaného, ale zapomnětlivého manžela překupnici. Vyhýbá se mu a zároveň se snaží vyhnout playboyskému synovci svého milence, který se rozhodl udělat ze svůdné starší ženy svůj poslední úlovek. Sir Charles se do Daly zamiloval a k provedení loupeže se staví rozporuplně. Noc před jejich odjezdem se George náhodou dozví o strýcově zločinecké činnosti.
Během maškarního večírku v Dalině vile v Římě se sir Charles a jeho synovec odděleně pokusí ukrást diamant, jenže zjistí, že v trezoru už chybí. Inspektor oba muže objeví na místě činu. Utečou během zmatku při vrcholném večerním ohňostroji. Následuje zběsilá automobilová honička ulicemi Říma. Sir Charles i George jsou zatčeni poté, co se všechna vozidla na náměstí vzájemně srazí.
Později Simone informuje Dalu, že sir Charles si přál odvolat krádež, a požádá ji, aby mu pomohla s obhajobou. Dala pak prozradí, že diamant ukradla sama, aby se vyhnula jeho předání nové vládě své vlasti. Princezna je však do sira Charlese také zamilovaná a má plán, jak ho zachránit před vězením. U soudu obhajoba předvolá jako jediného svědka překvapeného inspektora Clouseaua. Obhájce (John Le Mesurier) mu klade řadu otázek, které naznačují, že Fantomem by mohl být sám Clouseau. Znepokojený Clouseau vytáhne kapesník, aby si otřel pot z čela, a šperk z něj spadne.
Když je Clouseau odváděn do vězení, obklopí ho dav zamilovaných žen. Simone, která to zpovzdálí sleduje, vyjádří lítost, ale sir Charles ji ujistí, že až Fantom znovu udeří, bude Clouseau očištěn. Sir Charles pozve George, aby se k nim připojil při příští Fantomově loupeži v Jižní Americe. Cestou do vězení mezitím římští policisté vyjadřují závist, že po Clouseauovi nyní touží tolik žen. Ptají se ho se zjevným obdivem, jak mohl všechny ty zločiny spáchat; Clouseau se zamyslí nad svou nově nabytou slávou a odpoví: „No, víte... nebylo to snadné.“
Film končí poté, co policejní auto vezoucí Clouseaua do vězení přejede dopravního dozorce - kresleného Růžového pantera z úvodních animovaných titulků. Vstane a v ruce drží kartičku s nápisem KONEC.
Výroba
Film byl „koncipován jako sofistikovaná komedie o okouzlujícím, uhlazeném zloději šperků siru Charlesi Lyttonovi“. Peter Ustinov byl „původně obsazen do role Clouseaua a Ava Gardnerová do role jeho nevěrné manželky, která se spolčila s Lyttonem“. Poté, co Gardnerová z projektu vycouvala, protože společnost The Mirisch Company nechtěla vyhovět jejím požadavkům na osobní štáb, opustil projekt i Ustinov a Blake Edwards pak na jeho místo vybral Sellerse. Janet Leighová odmítla hlavní ženskou roli, protože to znamenalo být příliš dlouho mimo Spojené státy.
Film byl původně zamýšlen jako role pro Nivena, o čemž svědčí i jeho hlavní role. Když Edwards film natáčel a použil několik záběrů improvizovaných scén, ukázalo se, že Sellers, původně považovaný za herce ve vedlejší roli, si scény krade pro sebe. To vedlo k jeho ústřední roli ve všech pokračováních filmu. Při následném předávání Oscarů Niven požádal o změnu hudby z Růžového pantera a prohlásil: „To opravdu nebyl můj film.“ Při předávání Oscarů se Sellers snažil, aby se jeho hudební doprovod změnil na hudbu z Růžového pantera.
Film se natáčel v Cortině d’Ampezzo, Římě a Rocca di Papa, v Paříži ve Francii a v Los Angeles v USA, a to v procesu Technirama v poměru stran 2,20:1. Film byl natočen v roce 2002. Podle komentáře Blakea Edwardse na DVD byla scéna honičky na náměstí (natočená na náměstí Piazza della Repubblica v Rocca di Papa) poctou podobné sekvenci z 26 minut filmu Cizí dopisovatel (1940) Alfreda Hitchcocka.
Fran Jeffries zpívala píseň „Meglio stasera (It Had Better Be Tonight)“ ve scéně odehrávající se u krbu v lyžařské chatě. Píseň složil Henry Mancini, anglický text napsal Johnny Mercer a italský Franco Migliacci.
Přijetí
Film se stal populárním hitem, jehož výdělek z pronájmu v Severní Americe se odhaduje na 6 milionů dolarů.
Bosley Crowther z The New York Times napsal: „Zdá se, že málokdy se nějaký komik tak vytrvale a usilovně snaží být násilně vtipný se slabým materiálem.“ Scénář označil za „v podstatě neoriginální a z velké části bezduchou tesařskou frašku, na kterou se musí tvrdě tlačit a těžce se do ní opírat, aby se udržela v pohybu“. Variety byl mnohem pozitivnější a označil film za „intenzivně zábavný“ a „Sellersův břitký timing ... superlativy“.
V recenzi DVD kolekce The Pink Panther Film Collection, která obsahovala i Růžového pantera, z roku 2004 The A.V. Club napsal: „Růžový panter je skvělý film:
Protože pozdější filmy byly s Clouseauem tak úzce ztotožňovány, je snadné zapomenout, že zpočátku byl pouze jedním z ansámblu, který se dělil o čas na plátně s Nivenem, Capucine, Robertem Wagnerem a Claudií Cardinale. Nebýt Sellersových vtipných přešlapů, mohl by být Růžový panter zaměněn za luxusní kapří film typu Topkapi... a právě proto je film tak zábavný. Působí jako přímý aktér, zatímco Sellers si může hrát na rošťáka.
Na webu agregátoru recenzí Rotten Tomatoes si film drží 88% hodnocení na základě 34 recenzí s průměrným hodnocením 7,33/10. Kritici na webu se shodují: „Peter Sellers je v Růžovém panterovi ve své nejlepší virtuózní roli, sofistikovaný kapřík je obdařen nezapomenutelně svižnou hudbou Henryho Manciniho.“
Americký filmový institut zařadil Růžového pantera na 20. místo v žebříčku 100 let filmové hudby.
Photo © 1964 MGM
