Knížka o motýlech-báječné čtení pro prvňáčky

Mot

Bylo by báječ­né poro­zu­mět řeči zví­řat. Motýli nevy­da­jí ani hlás­ku, ani neml­čí, jen tak ševe­lí. Chcete poznat 15 zají­ma­vých motý­lů a něco se o nich dozvě­dět? Václav Bárta je otcem slav­né­ho Noida Bárty a také auto­rem novin­ky s názvem Knížka o motý­lech. Pojďte se na to spo­leč­ně se mnou podí­vat, věř­te, že nebu­de­te lito­vat. 

Jaké motý­ly může­te díky této báječ­né kni­ze poznat? Především Babočku admi­rá­la, Běláska řeři­cho­vé­ho, Jasaně čer­ve­no­o­ké­ho, Lišaje smrtihla­va, Zelenáče šťo­ví­ko­vé­ho, Babočku paví oko či Dlouhozobku sví­ze­lo­vou.

Barevní motýl­ci mě odma­lič­ka fas­ci­no­va­li. Moc ráda jsem za nimi běha­la a pozo­ro­va­la. Také jsem se svým bra­t­rem hrá­la pexe­so s motý­ly. Teď už nejsem dítě, ale mám na své zahrád­ce vysa­ze­no něko­lik motý­lích keřů, kde dávám pro­stor mno­ha krás­ným motý­lům. Babočka admi­rál, či Paví oko byli ti nej­hez­čí. Když jsem vidě­la tuto kni­hu v novin­kách Grady, nevá­ha­la jsem a kni­hu s názvem Knížka o motý­lech byla mým vel­kým přá­ním ji mít doma a pře­číst si ji. Můj sen se stal sku­teč­nos­tí. Když jsem se do ní začet­la, byl to oprav­du bal­zám na duši. Autor vám před­sta­ví 15 motý­lů. Společně s celo­strán­ko­vou ilu­stra­cí bude­te hned vědět, jak daný motýl vypa­dá. Na kon­ci kaž­dé kapi­to­ly nalez­ne­te bás­nič­ku, jak jinak než o motý­lech. Dozvíte se zde zají­ma­vos­ti o daném motý­lo­vi. O tom, jak babočka admi­rál chtě­la dát co pro­to vosám, setká­ní s Babočkou paví oko v jed­nom mód­ním časo­pi­se, či že Bělopásek dvou­řa­dý má moc rád lid­ský pot jako nek­tar. Dále také, tam kde se obje­ví můra Lišaje smrtihla­va tak to nosí neštěs­tí. A to že Dlouhozobka sví­ze­lo­vá vypa­dá jako koli­b­řík?

Kniha je oprav­du nád­her­ná a její čte­ní jsem si moc uži­la od začát­ku, až do kon­ce. Námět kni­hy je báječ­ný a potě­ší všech­ny milov­ní­ky pří­ro­dy, pře­de­vším motý­lů, ale i ty, kte­ří si chtě­jí pře­číst hez­ký pří­běh. Kniha je vhod­ná i pro prv­ňáč­ky jako prv­ní čte­ní. Velmi mě zau­ja­lo pou­ta­vé vyprá­vě­ní auto­ra, ale i nád­her­né celo­strán­ko­vé ilu­stra­ce motý­lů, kte­ré vždy dotvá­ří krás­ný pří­běh. Pohádky jsou krát­ké. Lze je vyu­žít jak k samo­stat­né­mu čte­ní prv­ňáč­ků, tak i pro spo­leč­né večer­ní čte­ní dětí a rodi­čů. Zároveň si může­te o motý­lech spo­leč­ně vyprá­vět, co jste se dozvě­dě­li. Myslím si, že je vel­mi důle­ži­té, aby děti zna­ly motý­ly ve svém oko­lí a tato kni­ha jim v tom bude nápo­moc­na. Skrze pří­běh si infor­ma­ce snad­no zapa­ma­tu­jí.

Ukázka z kni­hy:

Louka je živá jako pes­t­rý kar­ne­val, tako­vou by zele­ná­ček pohle­dal. Na stov­ky kvě­tů, tisíc vol­ných lis­tů a všich­ni táh­nou k jedi­né­mu mís­tu. Pochopíš důvod, proč se tady mač­ká hafo motý­lů ved­le zele­náč­ka?

Kolem letí krás­ný motýl, mít tu foťák, hned bych fotil. Pozoruji po očku nej­krás­něj­ší baboč­ku. Teď se vzná­ší nad poto­kem, mrká na mě pavím okem.

Říkejte si, kdo co chce, co chce budu bás­nit o Babočce, kte­rá není jed­na z tuc­tu..

Budí obdiv, respekt, úctu.

Pro všech­ny je admi­rál, co by za to jiný dal.

Několik slov o auto­ro­vi:

Václav Bárta

Narodil se 28. září, v den Svatého Václava, Léta Páně 1937 v nevel­ké vsi na Plzeňsku, Hromnici. Ten dru­hý důvod má na svě­do­mí mlad­ší Václav Bárta, syn, kte­rý si ke své­mu jmé­nu při­dá­vá ješ­tě Noid.

Jak říká Václav Bárta star­ší, když byl pod­stat­ně mlad­ší, vycho­dil v rod­né obci dvou­le­tou obec­nou ško­lu s pěti tří­da­mi. Bylo to asi v polo­vi­ně toho stu­dia, kdy mu v dět­ském časo­pi­se Mateřídouška vyšla bás­nič­ka. Od té doby si malý Vašek nedal pokoj a zkou­šel psát dál. Po skon­če­ní teh­dej­ší základ­ky, kte­ré se říka­lo měš­ťan­ka, byl žákem vojen­ské­ho gym­ná­zia. Tenkrát mu pár ver­ší­ků vyšlo v armád­ních časo­pi­sech Obrana lidu a Československý voják. Kolem dva­ce­ti let se už dospě­lý Vašek pře­stě­ho­val do Prahy. Začal pra­co­vat jako vycho­va­tel učňů v druž­stvu Inklemo. Ubývající pamět­ní­ci té doby šede­sá­tých let, můžou pama­to­vat, že ten název „Inklemo“ se stal veli­ce popu­lár­ní. Ne ani jako výrob­ní druž­stvo, ale jako diva­dlo malých forem, kte­ré vycho­va­tel Václav Bárta zalo­žil a vedl. Soubor, inspi­ro­va­ný Divadlem Semafor, hrál v řadě praž­ských diva­del, Na Zábradlí, ve Viole i jin­de, a vyhrá­val v celo­stát­ních sou­tě­žích. Autorem pořa­dů, scé­nek, bás­ni­ček – a ten­to­krát i pís­ni­ček – byl, ve spo­lu­prá­ci s život­ním kama­rá­dem Vítem Fialou, Václav Bárta. Výběr z pořa­dů vyšel v kníž­ce „Jak se cho­dí za hol­ka­ma“. O jejím úspě­chu svěd­čí i to, že za ní autor obdr­žel cenu lite­rár­ní­ho fon­du Československého sva­zu spi­so­va­te­lů.

V dal­ších letech vedl Václav Bárta Klub mlá­de­že v Domě pio­ný­rů a mlá­de­že v Karlíně. Začínala tu řada poz­dě­ji veli­ce popu­lár­ních osob­nos­tí a sou­bo­rů. Třeba Jiří Korn, Petr Spálený, Boris Hybner, Petr Novotný, Greenhorni...

Kromě psa­ní a sklá­dá­ní pís­ni­ček se Václav Bárta věno­val i režii. Spoluzakládal jedi­neč­ný sou­bor „Chorea Bohemica“, při­pra­vo­val pro­gra­my pro řadu před­ních folklor­ních sou­bo­rů, stal se reži­sé­rem Československého stát­ní­ho sou­bo­ru pís­ní a tan­ců. Postupně vydal „Muzikantské pohád­ky,“ „Uspávanky“ a „Koník Toník“. Od šede­sá­tých let prů­běž­ně spo­lu­pra­co­val s Čs. roz­hla­sem a tele­vi­zí, napsal, a tele­vi­ze uved­la, něko­lik jeho scé­ná­řů. Je stá­lým při­spě­va­te­lem lite­rár­ní­ho měsíč­ní­ku Divoké víno, vydal dvě sbír­ky poezie, Rozhlas uvá­děl jeho zdra­ma­ti­zo­va­né pohád­ky i pohád­ko­vé seri­á­ly v pořa­du Hajaja. Napsal něko­lik sto­vek tex­tů k pís­nič­kám. Mezi nej­zná­měj­ší pat­ří ty k fil­mo­vým pohád­kám „Princezna ze mlej­na 1 a 2“. Spolupracuje prů­běž­ně s už zmi­ňo­va­ným synem Noidem a jeho nahrá­va­cím stu­di­em Paranoid. Se synov­cem Daliborem, diri­gen­tem v Divadle J.K. Tyla v Plzni, uved­li na scé­ně toho­to diva­dla muzi­kál pro děti „Muzikantská pohád­ka.“ V sou­čas­nos­ti při­pra­vu­je muzi­ká­lo­vá scé­na plzeň­ské­ho diva­dla insce­na­ci „Kozí vál­ka“ pod­le jeho stej­no­jmen­né kníž­ky.
Václav Bárta star­ší zalo­žil a vede občan­ské sdru­že­ní History o.s., kte­ré pod­po­ru­je dět­ské talen­ty. Vedle spo­lu­prá­ce s dět­ský­mi sbo­ry (např. Harmonie v Kraslicích) a orchest­ry (Tremolo Třemošná)
vytvo­řil pro­gram Galerie talen­tů (www.galerietalentu,cz). V tom­to pro­gra­mu vyšlo už něko­lik kní­žek s dět­ský­mi obráz­ky, na jejichž pří­pra­vě se podí­le­ly více jak dva tisí­ce malých malí­řů.

Václav Bárta má k dětem veli­ce blíz­ko. Má sedm dětí, osm­náct vnou­čat a čty­ři prav­nou­ča­ta.

Je nosi­te­lem ceny „Senior prix“ za celo­ži­vot­ní dílo, nada­ce „Život uměl­ce“.

Před nedáv­ným časem navá­zal Bárta spo­lu­prá­ci s nakla­da­tel­stvím GRADA. Zatím spo­lu při­pra­vi­li kníž­ku s vese­lý­mi pří­běhy o zví­řa­tech „Zvířátka ze zoo“.

Spolupráce s Gradou Václava Bártu veli­ce těší a baví. A věří, že krás­ná prá­ce na dal­ších kníž­kách pro děti bude pokra­čo­vat.

Autor: Václav Bárta

Ilustrace: Zuzana Dreadka Krutá

Žánr: belet­rie pro děti, prv­ní čte­ní

Vydáno: Vydala Grada Publishing, a.s., pod znač­kou bam­book

Počet stran: 80

Vazba kni­hy: pev­ná šitá vaz­ba

ISBN: 978-80-271-5298-8

Knihu může­te kou­pit zde:

Knížka o motý­lech - Bárta Václav | Knihy Grada