Zrodila se Astrid

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Než se zro­di­la Astrid Lindgrenová žila, byla ve švéd­ském měs­teč­ku Vimmerby jed­na mla­dá zpr­vu copa­tá dív­ka Astrid Ericssonová. Osud, jak se z toho­to živo­to­pis­né­ho sním­ku dozví­dá­me, ji nachys­tal dosti neleh­ký start do dospě­los­ti v podo­bě těho­ten­ství s žena­tým kole­gou z míst­ních novin a násled­né­ho odlou­če­ní od poro­ze­né­ho syn­ka, kte­ré­ho muse­la nechat u pěs­toun­ky v Kodani. To, jak to celé nako­nec zvlád­la, je jis­tě hod­no oce­ně­ní a obdi­vu. Samotný film lze též v zása­dě oce­nit, pro­to­že ten prvo­po­čá­tek spi­so­va­tel­ské dráhy autor­ky knih jako Děti z Bullerbynu či Pipi dlou­há pun­čo­cha jis­tě sto­jí za to vyprá­vět. Způsob vyprá­vě­ní je při­tom v zása­dě kla­sic­ký: Stará Astrid Lindgrenová si čte růz­né gra­tu­la­ce od dět­ských čte­ná­řů svých knih a u toho vzpo­mí­ná na své mlá­dí. Různé cita­ce z těch­to dopi­sů pak oži­vu­jí i dal­ší prů­běh fil­mu, patr­ně asi pro­to, aby divák blí­že sezná­me­ný s její čet­bou chá­pal, jak tyto někte­ré pří­běhy z jejích knih sou­vi­sí s jejím těž­kým osob­ním živo­tem. Mě osob­ně v tom­to smě­ru zau­ja­lo to, že své­mu syn­ko­vi říka­la Lase, tedy stej­ně, jak se jme­nu­je jed­na z klu­či­čích postav již zmi­ňo­va­ných Dětí z Bullerbynu. Každopádně se mi sní­mek cel­ko­vě poměr­ně líbil a díky němu mi je tato věhlas­ná autor­ka dět­ských knih hned bliž­ší.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře