Ze své lásky k izraelským seriálům jsem se na tomto webu vyznával už několikrát, opakovat to by bylo jen nošením sov do Atén. Dnešní doba navíc seriálům více než přeje. (Nejenom) televizní seriálové počiny jsou často ve svých tématech odvážnější a svými rozpočty se rovnají celovečerním filmům. Izraelský seriál Shtisel mezi ty velkorozpočtové však nepatří, naopak - zejména v první sérii - museli tvůrci dost s financemi zápasit. O to více se ale soustředí na podstatné věci, které koneckonců z „pohyblivých obrázků“ dělají natolik poutavou záležitost.
„Shtiselovi“ jsou ultraortodoxní židovskou rodinou, která sídlí v ortodoxní čtvrti v Jeruzalémě. Jejich život provázejí obvyklé nesnáze podobně jako i mnoho sekulárních lidí a tím mohou být i českému páku blízcí, nicméně podstatná část problémů, s nimiž se vypořádávají, pramení z víry, domlouvanými sňatky počínaje a pochybným díváním se na projevy výtvarného umění konče. Nemá to ale být myšleno tak, že by snad ortodoxní chasidský judaismus byl v seriálu podrobován zdrcující kritice. Postavy a jejich víra je zde líčena velmi lidsky, každý má nějakou svoji slabost, která je vylíčena velmi pochopitelně a uvěřitelně. Charaktery se tak jeví dost sympaticky a plasticky, takže není problém se do „víru jejich života“ ponořit a těšit se na další díl.
Troufnu si říci, že seriál to asi není pro každého. Podle mě je potřeba znát aspoň základy judaismu (jinak některé sekvence mohou působit nechtěně humorně, či motivace některých postav mohou poukazovat k jejich domnělému sobectví) a být trochu trpělivý. Toto není seriál, který by šokoval velkými „cliffhangery“, plyne si svým poklidným tempem, až někdy máte dojem, že Akiva (Michael Aloni) tápající ve světě milostných vztah a zodpovědností vůči komunitě kontra touze stát se malířem, či Lipa se svoji krizí víry během pobytu v zahraničí tak nějak žijí s vámi v domácnosti. Ne každý seriál toto dokáže.
V plánu je (snad letos) třetí série.
