(2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...V podzimní smršti premiér vychází do kin i dokumentární film Prezidentka. A nutno říci, že nemá vůbec špatné renomé, neboť byl vybrán jako zahajovací film letošního ročníku MFDF Ji.hlava a odnesl si odtud cenu pro nejlepší mezinárodní dokumentární film.
Autorem snímku je režisér, střihač a kameraman Marek Šulík, který je známý zejména jako střihač a také režisér několika jiných, především televizních dokumentárních filmů. Podílel se například na střihové skladbě filmů jako Všichni lidé budou bratři, nebo jiného letošního Jihlavského hitu Je to ve hvězdách. V tomto svém novém celovečerním časosběrném snímku se zaměřuje na bývalou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, kterou sledoval po celou dobu jejího pětiletého volebního období. Jak už jsem zmínil, film získal ocenění na Ji.hlavě a nejspíš lze očekávat i jeho další festivalové úspěchy.
Než jsem film viděl, neměl jsem žádná velká očekávání, mj. pro to, že film má poměrně dlouhou, více než stominutovou stopáž a já osobně mívám problémy dokoukat např. byť jenom 90minutové časosběry od Heleny Třeštíkové. Druhým důvodem, proč jsem byl před kinem trochu skeptický byl fakt, že několik kritiků filmu vytýkalo přílišnou povrchnost a to, že nám neodhaluje tolik z prezidentčina soukromí. Po zhlédnutí ale musím říci, že všechny pocty, kterých se zatím filmu dostalo jsou oprávněné. I přes to, že film sleduje dobu pěti let a nutno připomenout, že velmi divokých let, kdy si Slovensko prošlo covidem, vládní krizí, válkou v sousední zemi i mnoha korupčními skandály, tak film je vlastně velice dobře čitelný a přehledný. Efektně tady funguje členění na kapitoly, protože tím divák dostává nějaký rám, ve kterém se může dobře orientovat a zasazovat aktuální dění na plátně do historických souvislostí. To, že film nejde tolik do hloubky taky podle mě není úplně pravda, nebo spíš si myslím, že ti, co něco takového tvrdí, tak neví, na co vlastně šli. Protože o soukromí Zuzany Čaputové ten film není. On je naopak velice dobrou a do jisté míry i podrobnou studií úlohy ženy ve velmi důležité politické funkci, ve které si navíc prošla snad všemi myslitelnými krizovými situacemi, které mohou člověka v tomto mandátu potkat. Nehledě na to, že ve filmu několikrát Čaputová mluví i o svých dětech, takže i ten lidský faktor tam dle mého názoru je. Jenom tento film je prostě více zaměřen na tu politickou funkci, nejdůležitější a nejmocnější ve státě, k čemuž je ten „bonus“, že ji tu vykonává žena, a ještě musí čelit mnoha těžkým zkouškám. A i přesto všechno nemáte po filmu pocit, že by Čaputová byla nějaká despotická, „Železná lady“ ale naopak ji vnímáte spíš jako obyčejného slušného člověka, který se snaží dobře dělat svoji práci.
Někteří recenzenti tento film taktéž srovnávali s filmy jako Občan Havel, nebo Tady Havel, slyšíte mě? a opět poukazovali na to, že jsou více o Havlovi než o prezidentství. Nicméně jak už jsem psal, myslím, že Prezidentka je časosběrnou studií o práci vrcholného politika, kterou shodou náhod vykonává obyčejná máma dvou dětí.
Nejnovější komentáře