#57 - Suspiria (1977)

Daria Argenta už jsme tu jed­nou měli, tak teď se s ním v našem seri­á­lu setká­vá­me podru­hé. Osobně jsem si ho oblí­bil, a tak je pro mě „Suspiria“ dal­ším skvě­lým kous­kem.

Suspiria

Suspiria

Itálie, 1977, 98 minut

Režie: Dario Argento

Scénář: Dario Argento a Daria Nicolodi

Hrají:

Jessica Harper (Suzy Bannion)

Stefania Casini (Sara)

Flavio Bucci (Daniel)

Miguel Bosé (Mark)

Podruhé tu máme Daria Argenta v roli reži­sé­ra a scé­náris­ty. Za scé­náris­tic­kým stol­kem spo­lu s ním used­la Daria Nicolodi, jeho budou­cí man­žel­ka a mimo­cho­dem hlav­ní žen­ská posta­va z fil­mu „Tmavě čer­ve­ná“. Tito dva stvo­ři­li pří­běh, ale také počá­tek tri­lo­gie, vel­mi vol­né tri­lo­gie, kte­rá pokra­čo­va­la fil­my Inferno (1980) a „La ter­za mad­re“ (2007). Jak je patr­né, nato­če­ní celé tri­lo­gie trva­lo poměr­ně dlou­ho. Ale hned prv­ním dílem se Argento opět zapsal do his­to­rie a uká­zal, že je jed­ním z nej­lep­ších ital­ských fil­mo­vých tvůr­ců – svěd­čí o tom i sku­teč­nost, že se podí­lel na scé­ná­ři k fil­mu „Tenkrát na Západě“.

Film „Suspiria“ je pro mě osob­ně tro­chu slab­ší než „Tmavě čer­ve­ná“, a to mož­ná pro­to, že se zde setká­vá­me s nad­při­ro­ze­nem, kte­ré v rám­ci „Tmavě čer­ve­né“ nee­xis­to­va­lo. Na „Tmavě čer­ve­né“ se mi líbi­la prá­vě rea­lis­tič­nost a logič­nost, se kte­rou se sna­ží hlav­ní hrdi­na, sám na vlast­ní pěst, zjis­tit prav­du o jed­nom jedi­ném zábles­ku, kte­rý mu utkvěl v pamě­ti.

Tím roz­hod­ně nechci tvr­dit, že „Suspiria“ je špat­ný film, to roz­hod­ně ne. Je, abych tak řekl, vel­mi barev­ný. Ano, na bar­vu se tady hod­ně hra­je, a to pře­de­vším pro­to, že motiv sním­ku je v pod­sta­tě pohád­ko­vý. A tak mi v tomhle pří­pa­dě ani tak neva­dí Argentova svět­le čer­ve­ná krev, kte­rá je děsi­vě nere­a­lis­tic­ká. Efekty ve fil­mu také tro­chu malin­ko váz­nou, i když se je reži­sér sna­ží dokres­lit nápa­di­tos­tí, kte­rá mu vskut­ku nechy­bí.

Úvod fil­mu je dech berou­cí, hlav­ně pro­to, že již v prv­ních minu­tách sle­du­je­me vraž­du, a to opět vraž­du násil­nou, jak je Argentovým zvy­kem. I v tom­to fil­mu se setká­me se scé­na­mi, kte­ré jsou typic­ké pro o hod­ně mlad­ší sérii „Saw“. Útok neto­pý­ra, zaple­te­ní dív­ky do drá­tu, kdy její trá­pe­ní ukon­čí břitva, pes, kte­rý pro­ku­su­je hrdlo své­mu sle­pé­mu páno­vi (asi nejmé­ně pove­de­ný trik), ale hlav­ně nůž, kte­rý se zabo­dá­vá do tlu­kou­cí­ho obna­že­né­ho srd­ce. Vynalézavost nechy­bí a kaž­dá smrt je zde jiná. V tomhle je Dario Argento pros­tě mis­tr.

S „Tmavě čer­ve­nou“ má film spo­leč­né­ho ješ­tě mno­hé. I zde je urči­tá úvod­ní scé­na, kte­rá utkví hlav­ní hrdin­ce v pamě­ti a kte­rá nako­nec vede k rozuz­le­ní a pocho­pe­ní toho, co se ve ško­le tan­ce vlast­ně děje. V „Suspirii“ je také hrdin­ka, kte­rá se pros­tě nemů­že – nebo spíš nechce? – na niko­ho spo­leh­nout a prav­du musí najít sama. Ale hlav­ně, jako zvu­ko­vý dopro­vod je zde opět hud­ba sku­pi­ny The Goblins (někdy uvá­dě­né jako Goblin), kte­rá je pros­tě geni­ál­ní a k Argentovým fil­mům neod­mys­li­tel­ně pat­ří. Setkáme se s ní ješ­tě u dal­ší­ho význam­né­ho fil­mu.

„Suspiria“ je dal­ším geni­ál­ním poči­nem v ital­ské režii a musím říci, že Argento je pro mě sku­teč­ně umě­lec, kte­rý doká­zal nato­čit fil­my jedi­neč­né, sil­né, stra­ši­del­né a uni­kát­ní. Vypracoval si vlast­ní oso­bi­tý styl, kte­rý je roz­po­zna­tel­ný, ale hlav­ně stal se úspěš­ným i mimo svou zemi.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Film dis­po­nu­je nápa­di­tý­mi scé­na­mi, kte­ré jsou pro Argenta typic­ké a kte­ré se vry­jí do pamě­ti. Kromě již výše jme­no­va­ných je to i jed­na z posled­ních scén, kdy mrt­vá kama­rád­ka hlav­ní hrdin­ky vstá­vá, celá poře­za­ná a od krve, lač­ná vraž­dit. Nesmím opo­me­nout skvě­lý hudeb­ní dopro­vod.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Film má své sla­bi­ny pře­de­vším z hle­dis­ka efek­tů, kte­ré jsou zde pou­ži­ty. Někdy jsou sku­teč­ně cha­bé. A stej­ně tak nemu­sí kaž­dé­mu sedět barev­nost, kte­rou nám Argento pre­zen­tu­je. Ale ladě­ní fil­mu do „pohád­ko­vé­ho“ hávu je na dru­hou stra­nu zají­ma­vé a oso­bi­té.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 13.4.2020

---

Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.

---

---