Režisér S. Craig Zahler nám servíruje svůj třetí celovečerní film, jehož originální název Dragged Across Concrete slibuje, že nás čeká stejně nekompromisní podívaná, jako v jeho předchozích dvou režijních počinech Kosti a skalp a Blok 99. V hlavních rolích se nám zde představují stále častěji se objevující Mel Gibson a Vince Vaughn, pro kterého je Na špatné straně už druhou spoluprací se Zahlerem.
Příběh snímku nás seznámí s policisty Ridgemanem (Gibson) a Lurasettim (Vaughn), kteří jsou po jednom zátahu, kdy jsou ostřejší než by museli být, na šest týdnů suspendováni. To je ale pro Ridgemana, kterému táhne na šedesát, doma má manželku s roztroušenou sklerózou a dceru, která už byla popáté napadena na cestě domů ze školy, likvidační záležitostí, proto se rozhodne vyhledat jeden ze svých kontaktů, které má na odvrácené straně zákona a nechá se navést na stopu zločincům, u kterých si k nějakému tomu mění bude moct přijít. A protože jeho jediným kamarádem je jeho suspendovaný parťák, rozhodne se navrhnout mu spolupráci a podíl na zisku. Pokud se samozřejmě dílo podaří.
Přiznám se, že snímky Kosti a skalp a Blok 99 mám už nějakou dobu v „to watch listu“, ale z nějakého důvodu jsem se k nim ještě nedostal. Předchází je pověst drsné až brutální podívané a to samé se obecně očekávalo od tohoto snímku. Pravdou je, že drsný pohled na současný svět Na špatné straně bezesporu je a rozhodně má dost silnějších chvil a kladných stránek. Především po herecké stránce budete hledat těžko nějaký slabší článek. Vince Vaughn zase jednou dokazuje, že je to materiál, který vážné role zvládá naprosto s přehledem a i když jsem neviděl Blok 99, tak druhý Temný případ, Hacksaw Ridge, Útěk do divočiny nebo i dnes už více jak dvacet let stará Poprava tohle jasně potvrzují. Co se pak týče Mela Gibsona, který tu má o něco více prostoru, je vyloženě radost vidět ho znovu před kamerou v roli, která mu sedne a i přes to, že mu je víc než 60 let, bych byl opravdu rád, kdyby se v podobných rolích v budoucnu ještě ukázal a neschovával se pouze za kamerou coby režisér. Z dalších rolí už pak za zmínku stojí Torry Kittles, který jako propuštěný trestanec Henry Johns zkříží cestu suspendovanému ústřednímu duu a menší role pro Dona Johnosna, Udo Kiera nebo Jennifer Carpenter.
A kde je problém ptáte se? Na špatné straně není rozhodně špatným filmem, ale po jeho dokoukání jsem marně přemýšlel nad tím, komu bych vlastně film doporučil. Pro námět jako je tento je 160ti minutová stopáž opravdu přespříliš a i když mě herecké projevy zúčastněných bavily (a místy opravdu hodně), tak nutno dodat, že dobrou tři čtvrtinu stopáže sledujeme konverzační drama v autě. První polovina filmu snímku je opravdu hodně natahovaná a i když se nám díky ní postavy dostanou pod kůži, tak se nemůžu ubránit dojmu, že s charizmatem, který ústřední herecká dvojice nabízí by to bylo možné zkrátit o podstatnou část. Některé dějové odbočky tu jsou pak naprosto zbytečné a jedna z nich slouží prvoplánově k tomu, aby Vás šokovala, což se v mém případě taky úplně nepovedlo. Velkou výtku mám i k trestuhodně nevyužitému hlavnímu záporákovi. Tady byl potenciál opravdu ohromný a je opravdu škoda, že se nedozvídáme více příběhu z jeho strany, protože v jistých částech dává film (jen v tom dobrém) vzpomenout na Mannův Nelítostný souboj nebo Affleckovo Město.
Zahler má bezpochyby řemeslo v ruce a jeho práce s charaktery a způsob s jakou samozřejmostí dokáže odvyprávět nejen finále, ale i celý film bez ohledu na to, co se vlastně v reálném čase děje, je opravdu úctyhodná. Pro příště by ale opravdu neuškodilo, pokud by se držel malinko při zemi, co se týče stopáže a nabídl i trochu komplexnější pohled na věc než ten víceméně jednostranný. Pokud ovšem patříte do staré školy, Mel Gibson před kamerou v drsné roli Vám chyběl a máte tři hodniny svého času, tak filmu určitě dejte šanci. Pro mě se jedná o snímek, který jsem rád viděl, už ho v životě neuvidím a můžu říct, že mě ani nenalákal k tomu, abych si Zahlerovi předchozí snímky v dohledném čase ze svého „to watch listu“ dohnal.
65%
TT
