(zatím nehodnoceno)
Loading...Maroš Hečko – producent
Když se řekne leden 1990, co se vám vybaví?
Velká čára za nesvobodou. Splněný sen. Nový život.
Co jste v tu dobu dělal a jaké byly vaše plány?
Pracoval jsem ve Filmových ateliérech Koliba jako produkční filmu Dušana Hanáka. Jeho výroba byla zastavená, protože herci stávkovali. Byla revoluce a nikdo nevěděl, co bude. Celé dni se rokovalo se starým komunistickým vedením. Pamatuji si, jak fascinující byla ta euforie. Ale pořád jsem měl strach, že se to otočí a komunisti a Rusové vrátí situaci zpět, stejně jako v 68. Proto jsem se rozhodl co nejrychleji pro odchod. 15. ledna jsem nasedl na letadlo směr New York. Když jsem při přistávání viděl sochu Svobody, bylo mi jasné, že už to není sen, ale nádherná realita. Pokračoval jsem dál do San Franciska, na Hawai a pak do Sydney. Každý týden jsem volal domů, abych od rodičů zjistil, jestli se můžu vrátit, jestli se to náhodou nezvrtlo zase špatným směrem. Kdyby se to náhodou stalo, byl jsem rozhodnutý zůstat v Austrálii.
Kdyby nepřišel Listopad 89, kde byste se nyní viděl?
Možná bych dál byl zaměstnancem Filmových ateliérů Koliba nebo v televizi, měl tři děti a dovolená by se odehrávala mezi Šumavou a Vysokými Tatrami.
Jaké byly vaše pocity během natáčení, co vám probíhalo hlavou?
Už od úplného začátku, kdy jsme s Beatou Grünmannovou psali námět, jsem věděl, že je to téma nesmírně důležité pro společnost, že k němu musíme přistoupit velmi zodpovědně. Protože když se natočí film o listopadu 89, zůstane dlouho jako definice konkrétního období. Jsem si jistý, že se o této tématice nebude točit další film minimálně pět až deset let, jsme malý trh. Celou dobu natáčení jsem si říkal, že nesmíme tuhle šanci promarnit.
Má pro vás film Amnestie a jeho titulní skladba Pasážová revolta (z roku 1969), nějaké poselství pro dnešní dobu?
Musíme si dávat pozor, aby nám svobodu zase někdo neukradnul! Nebo jinak, přesně jak zpívá Karel Kryl, budeme rýt držkou v zemi.
Co pro vás znamenají data 21. 8. a 17. 11.?
Sovětský svaz neměl v žádném případě právo zasahovat do suverenity naší země. 21. srpen je proto pro mne dnem její ztráty. 17. listopadu 1989 jsme si ji poklidným způsobem zase získali zpět. Bezpochyby je to nejdůležitější státní svátek.
Jak byste krátce popsal film Amnestie a proč si myslíte, že by na něj měli lidé přijít do kina?
Amnestie je film plný napětí a akce. Ale i naší pošramocené minulosti. Je to důležitý film, protože odhaluje vztahy mezi lidmi té doby, které se odrazili v dalším vývoji obou republik. Ukazuje křehkost něžné revoluce, vždyť chybělo jen málo a v ulicích mohla téct krev a umírat lidé po tisících jako tomu bylo v Rumunsku. Je reflexí náš všech a může každého posunout o kus dál.
A jak film vnímám já? Nehledejme vinu na Václavu Havlovi. Je důležité, co udělal pro to, aby nám všem bylo lépe a svobodněji. V listopadu 89 jsme našli cestu, jak se osvobodit jako společnost, je ještě nutné najít cestu k osobní svobodě.
Nejnovější komentáře