Hromadné výprodeje a noví majitelé
V 70. a 80. letech se ale NASA potýkala s různorodými problémy. Vzhledem k postupujícímu technologickému pokroku si najednou uvědomila, že její sídlo okupuje pouze zastaralých přístrojů, pro které již nemá využití, pokud chce udržet krok s vesmírným programem SSSR. Agentuře se nevyhnuly ani přesuny ve státním rozpočtu, které vyústily v seškrtání některých peněžních fondů určených k její činnosti. Hromadění majetku vedlo i k vyčerpání skladovacích kapacit. NASA tak přistoupila k jedinému logickému řešení – začala pořádat veřejné aukce, ve kterých se zbavovala nadbytečných movitostí. Tento krok se setkal s nadšením veřejnosti, spousta nadšenců a stoupenců vesmírného programu jím byla fascinována natolik, že neodolali příležitosti mít ve svém vlastnictví něco, co se úzce podílelo na pronikání do neprobádaných končin galaxie. Suvenýry z NASA se staly častým artiklem v domácích sbírkách vášnivých sběratelů. Pásky z vesmírných misí Apollo nebyly výjimkou. Zájemci je navíc mohli nakoupit za směšně nízké částky v hodnotě několika málo dolarů, primárně se totiž počítalo s tím, že budou následně přeprodány televizním společnostem, které je přehrají novým obsahem. V mnoha případech se tak zcela jistě stalo. Jedním z podobných majitelů byl i Gary George, který ale zbystřil, když na třech páskách našel nápis „Apollo 11 EVA“. Jak se později ukázalo, šlo o nedocenitelné záznamy obsahující i legendární Armstrongovu větu. Při dražbě v Sotheby’s byla jejich cena odhadnuta na více než 2 miliony dolarů. NASA pravděpodobně toho času ani nevěděla, čeho se zbavuje, což vedlo k oznámení z roku 2006. V tom NASA potvrdila, že postrádá 700 krabic pásek s obrazovým materiálem z vesmírných cest Apollo, a že usiluje o jejich navrácení. Před 10 lety pak odborníci vystoupili na výroční tiskové konferenci s novými informacemi o ztracených páskách.
Za zmínku však stojí objev ze zimy roku 2015. Ústředí NASA obdrželo tip, že v rámci pozůstalosti jednoho nedávno zesnulého nejmenovaného obyvatele Pensylvánie byly objeveny nějaké předměty, které by s agenturou mohly mít souvislost. Ve sklepení jeho domu pak skutečně objevily na 325 magnetických kotoučů opatřených logy NASA a příbuzných organizací. Protože se ale jednalo o 40 let staré záznamy, muselo se nejdřív vyřešit, jak je efektivně zprovoznit. To zabralo nějaký čas, australským vědcům se to ale nakonec u pár desítek povedlo. Pásky obsahují záznamy z misí Pioneer 8 a Pioneer 9, přičemž obě měly za úkol zmapovat cykly vesmírného počasí, i následovných Pioneer 10 a Pioneer 11, kterým vděčíme za první detailní snímky Jupiteru a Saturnu. Podle odborníků se žádná z pásek netýká přímo mise Apollo. Vzhledem k tomu, že valná většina záznamů byla později za podezřelých okolností zničena, budeme si muset postačit s oficiálním stanoviskem, že většina pásek byla prázdných nebo se jednalo o „kopie kopií kopií“.
