MICHAL VIEWEGH rozhovor k filmu Andělé všedního dne

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Vaše úspěšná kniha Andělé všedního dne se objeví na podzim tohoto roku pod stejným názvem v kinech. Charakterizujte pro neznalé čtenáře ve stručnosti příběh a jak jste přišel na téma této novely?

Je to takový svižný příběh několika celkem obyčejných lidí z pražských Nuslí, kterým jednoho dne vstoupí do života – i smrti – andělé. O andělech mi kdysi vyprávěl Michal Horáček.

Proč jde o novelu a ne o román?

Novela je to jak rozsahem, tak i tím pevně sevřeným dějovým rámcem. Jde o příběh jediného dne.

Pod scénářem jste podepsán společně s Alicí Nellis, která o Vaší knize prohlásila, že je ve Vaší tvorbě „zcela ojedinělá a výjimečná a scénář je prostě trochu jiný všemi směry“. Jak probíhala vaše spolupráce?

Párkrát jsme se někde v kavárně či hospůdce sešli a povídali si. První verzi scénáře jsem psal já. Alici znám a má zcela mou důvěru, a tak jsem jí dal volnou ruku ke všem případným úpravám.

Již po šesté jste si vyzkoušel profesi scenáristy (po Románu pro ženy, Účastnících zájezdu, Nestydovi, Románu pro muže a Svaté čtveřici). Nakolik je scenáristická činnost odlišná od psaní knih a v čem Vám tato práce vyhovuje?

Jsem scenárista – amatér. Moje jediná přednost je, že jaksi znám velmi dobře knižní předlohu… Scénář je úplně jiný žánr než román. Známý příklad: ve scénáři napíšete „krásná žena“ a ona pak díky dobře vybrané herečce skutečně přesvědčivě krásná je. Hned. V próze tu krásu musíte nejprve přesvědčivě popsat. A tak dále.

Kniha byla vydána v roce 2007, proč trvalo tak dlouho, než se objevily Andělé na filmovém plátně a kdo byl hlavním iniciátorem této adaptace?

Já už nikam nespěchám… „Muž, který spěchá, je mrtvý muž“, říkal mi jednou Bolek Polívka. Hlavním iniciátorem byl tradičně producent a kamarád Rudolf Biermann.

Novela Andělé všedního dne byla přeložena do několika jazyků (vyšla v Německu, Rakousku, Rusku, Polsku, Slovinsku a Chorvatsku), v čem tkví její síla, že sklízí úspěch u evropského čtenáře? Myslíte si, že podobně na tom bude i film, který má mezinárodní potenciál a festivalové ambice?

Andělské téma je zkrátka téma nadnárodní… Za ten zahraniční ohlas jsem samozřejmě vděčný, ale i jiné mé knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Já už žádné festivalové ambice nemám, ten film možná ano.

Ve filmu vidíme originální pojetí postav čtveřice andělů. Co Vás inspirovalo pro ztvárnění těchto nadpřirozených bytostí?

Našel jsem kdesi ve svých poznámkách jakýsi citát o andělech, který jsem si kdysi z čehosi opsal. A také mi o andělech hodně vyprávěl Michal Horáček, který se o ně zajímá. Rovněž jsem si o andělech koupil pár – vesměs dost hloupých – knih.

Komorní snímek se dotýká i generačního konfliktu – rodiče a děti, jak tuto linku ve filmu vnímáte Vy osobně jako rodič?

Na chyby všech filmových rodičů se dívám s velkou shovívavostí a pochopením, protože je sám dělám. Snad ne tak tragické.

Většina autorských snímků režisérky Alice Nellis bývá často označována jako ženský film. Naopak Vy se ve svých knihách díváte na své ženské hrdinky očima muže. Došlo při psaní scénáře oproti předloze k nějakému rozdílu v úhlu pohledu na mužské a ženské pohlaví? Mimochodem se ve filmu objeví nová postava tajemného spolubydlícího znamenajícího pro Ester naději, která v předloze není, z jakého důvodu?

Spolubydlící je tam právě kvůli té naději na nový začátek. Aby film nekončil příliš depresivně. A k té první otázce: Scénář jsem psal jaksi zcela bez ohledu na režisérovo pohlaví.

Kniha se odehrává ve Vaší rodné čtvrti v Nuslích, podobně i film byl realizován v této oblasti, Alice Nellis o této pražské čtvrti řekla, že „mají vizuální kouzlo“, co pro Vás Nusle znamenají dnes? A byl jste se podívat na natáčení snímku?

Nusle nejsou úplně prestižní čtvrť, ale mám je dodnes rád. V Nuslích jsem prožil prvních pět let života a později i mnoho dalších. Měl jsem tu obě babičky a oba dědečky…. Na natáčení jsem samozřejmě byl.

Andělé nabízí ve filmu pro pozemské bytosti „recept na život“, sledujeme nadčasový příběh o životě a smrti obyčejných lidí, o umění žít a o kouzlu jedinečných chvil, jaký je ten Váš život po Vaší nehodě?

Ztracený. Nečitelný. Nic není jako dřív, nic není, jak bejvávalo…

V září se chystá nové vydání knihy Andělé všedního dne nově s filmovou obálkou, na co byste nalákal nové čtenáře?

Nechci být pouťový vyvolávač…. Ale ručím za to, že to je rychlý, svižný a vlastně docela napínavý příběh. Nikoli beznadějný příběh o lidech, andělech a umírání. A o lásce, samozřejmě.

Pokud jste viděl film Alice Nellis, jak jste spokojen s úpravou scénáře a výslednou filmovou podobou?

Úpravy scénáře respektuji. Režisér si to vždycky musí předělat k obrazu svému, to je v pořádku. Z filmu jsem viděl zatím jen delší ukázky, které se mi nicméně moc líbily.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře