Musím se přiznat, že na Hostel jsem byl hodně zvědavý. Na jedné straně vyvolal nadšené reakce v USA, na druhé straně nemalé pobouření u našich slovenských sousedů. Zajímalo mě jak to, co americké publikum zaujalo, tak to, co slovenské urazilo. Snad se mi podařilo na obojí najít uspokojivou odpověď…Hostel je horor, horor, který budou někteří považovat za skvost, další jen za nechutnou hříčku, ve které se místo na řemeslnou filmařinu sází na samoúčelné násilí, které překračuje hranice přijatelné nechutnosti. Otázkou je, jestli patříte do skupiny diváků, kteří zběsile sahají po filmech, které prosluly krvavými orgiemi nebo máte raději tituly, které místo hektolitrů prolité životodárné tekutiny, využívají gradování napětí a děsivou atmosféru budovanou s pomocí šikovných triků s kamerou a netradičních záběrů. Hostelu se z počátku tváří, že spíše půjde druhou cestou, ale nakonec se zvrhne v neumělá jatka, ze kterých se musí normálnímu člověku zvednou žaludek. Je mi jasné, že to pro některé to zní jako lákadlo, ale já osobně, i když jsem viděl dost hororových kousků, jsem rozhodně nadšený nebyl. Některé momenty už byly prostě moc. Přeseknuté „achilovky“, z toho sice mrazí, ale ještě se to dá strávit, ale ustřihávání vyloupnutých očí s následujícím výtokem hnisu…, pardon, ale to je prostě hnus.
Hlavním hrdinou je mladík Paxton (Jay Hernandez), který se svými dvěma přáteli tráví nějaký čas v Evropě. Hulí, sexují, chovají se prostě jako rozjívení mladíci na tahu. V Amsterdamu už je to příliš nebaví (asi se jim zdá město příliš konzervativní), tak plánují cestu do Barcelony. Ale „náhodou“ narazí na člověka, který jim prozradí, že pravý ráj je čeká na Slovensku, tam jsou prý nejkrásnější holky, které, když vidí amerického turistu, rovnou se svléknou a čekají, až na ně cestoval skočí. Tomu se prostě nedá odolat a trio vyráží někam poblíž Bratislavy. Jenže tady je kromě sexuálních orgií, čeká i zařízení, ve kterém si znudění zbohatlící zaplatí, aby mohli zkusit, jaké je to, někoho zabít.
A tady se dostáváme k tomu, proč se nám Slováci tak rozčílili. Jejich domovina je totiž znázorněna dost svérázným způsobem. Už samotné prostředí musí člověka, který ví, jak naše sousedská země vypadá, dost zaskočit – polorozpadlé továrny, potemnělé uličky, ve kterých se prohání gangy malých kluků, kteří vám rozbijí hlavo basebalovou pálkou, pokud jim nedáte žvýkačku. A standardní obyvatelstvo? Také žádná sláva, taxíky řídi postarší muži bez zubů s nepovedeným černým přelivem, vesničané vypadají jako by v životě nedrželi v ruce mýdlo, Evropan se musí zákonitě pěkně naštvat nebo to může brát z nadhledem a jen se usmívat. Já jsem pro druhou možnost, protože ani turisté z Ameriky nejsou znázorněni jako extra civilizovaní a uhlazení lidé. Spíše jako buranští nadržení huliči, kteří myslí jen na to, jak „sklátit“ co nejvíce evropských holek.
Čechy ještě navíc zaskočí to, že téměř na každém kroku zaznamená české nápisy. Je to způsobeno tím, že se Hostel natáčel u nás. Štáb si sice mohl dát práci s přepsáním nebo zakrytím cedulí, ale není to zase takový prohřešek, když si uvědomíme, že většina diváků, kteří Hostel po celém světě viděli, neumí česky nebo slovensky. Slovanský divák prostě musí přimhouřit oči nad pln geografickými faux pa, které jsou na ně nechtěně přichystány.
Spíše mě zaskočilo nevkusné používání násilí. V prvních chvílích jsem myslel, že to nebude až tak drsné (počátečních násilné okamžiky nebyly nikdy vidět až do konce), ale to jsem se spletl. Postupem času už se Hostel zvrhává v přehnaně brutální podívanou, která místo toho, aby navodila tu správnou atmosféru, vyvolá spíše jen znechucení. Jistě, jak u koho. Některé chvilky nejsou tak špatné, ale jde spíše o ty, kde je jen naznačeno co se asi tak děje. Scény, kde je vám vraždění ukázáno naplno, nemají často ten správný náboj.
Alespoň představitel Paxtona byl vybrán dobře. Jay Hernandez je sympaťák a jeho boj o přežití sledujete se zájmem a přejete mu, aby se z toho co nejdříve dostal. Zbytečně nepřehrává, ale jeho emoce dost patrné. Jay se tak pro mě stává jediným nesporným kladem. Jinak jsem dost na rozpacích, ze kterých mě nevyvádí ani pár českých a slovenských písní, popřípadě obsazení několika zdejších herců.
P. S.: Vlastně se mi nepodařilo zjistit, co Američany tak nadchnulo. Ale to bude prostě a jednoduše rozdílnými kulturami.
