Na sborník Dračího Řádu jsem narazil při cíleném průzkumu fantasy soutěžních sborníků u nás. Ono jinak na něj narazit prakticky nelze. Sborníky zapadají obecně a Dračí řád je v tomhle ještě o nějakou tu úroveň níže než zbytek. Pirátění sborníkům celkem nehrozí. Díky příjemnému formátu a měkké vazbě se četl opravdu dobře. Nemyslím teď to, že jde o paperback, ale že vazba je opravdu poddajná a nenamáhá ruce.
Zaslíbený
„There must always be a Lich King.“ O vzpouře proti rodné tradici a změně životní cesty. A bohužel i o tom, že na některých pozicích prostě musí být tyran, jinak bude všechno mnohem horší.
Mágův nástupce
Je to někde mezi 2-3. Líbily se mi zákonitosti magie, s jazykem taky nebyly problémy až na pár hrozně otřepaných formulací. Celé to ovšem působí buď jako vytržené z delšího celku, nebo že by to delší celek potřebovalo. Chybí mi v tom zájem o hrdiny nebo realitu, neodvratnost, náboj, postupný příkon dějového zaujetí – ve výsledku je mi vlastně jedno, co se tam děje.
Metamorphosis
Večerní čtení této povídky mi připomnělo hlášku středoškolské matikářky: „Tato rovnice nemá smysl.“
Což o to, jazykově je to celkem v pohodě, i když autorka má sklon sklouzávat k frázím a formulacím, které jsou už hrozně fádní. Ale v tomto ohledu celkem pohoda.
Obsahově mám ovšem pocit, že někde chybí tak tři stránky textu. Protože to začíná jako sice generická, ale slušně napsaná fantasy o dobývání, pak se tam odněkud zjeví jakási asi upíří romance a nakonec něco, co připomíná Sapka nebo jinou syrovou středověkou fantasy.
Zkrátka totálně jsem ztrácel přehled za prvé o tom, koho se momentální část zrovna týká, za druhé jak se přihodilo to, o čem je zrovna řeč.
Vyznění – Jakože cože?
Cena svobody
Velice příjemný krátký pohled do něčeho komplexnějšího včetně vlastních pojmů a vztahů. Vlastně jediné, co mě zarazilo, bylo několik prázdnějších frází a fádních formulací, které v dobře zmáknutém zbytku vyčnívaly.
Modlitba k dračímu bohu
Výborný koncept i zajímavý svět, interakce s dívky s bohem je luxusně podaná. Kvůli tomu zamrzí dost slabá příběhová linie. Pointa působí dost stylem „píšu úvodník o tom, jak nemůžu napsat úvodník“, případně jako že se pro ni autorka rozhodla až úplně nakonec a původně měla v plánu něco jiného.
Ohnivá horečka
Proložení deníku a popisu dění v Holonu je sympatické. Pointa taky sedí, i když se během čtení začne docela nabízet. Co mě mrzelo je skutečnost, že text obsahuje minimum dialogů, což hlavně ke konci způsobuje určitou strnulost a absenci silnější jiskry.
Pohádka na dobrou noc
Tak tohle byla paráda a asi od Případu osla Canterburského jsem se tak nezasmál (a tam jsem se řehtal výtečně). Pravda, některý vtipy byly trochu nucené, ale bylo jich minimum. Navíc je to krásný vhled do pohádkové ekonomiky a toho, že magické aspekty světů mají hodně reálných dopadů. Plus za narážků na lektvar z DrD a vynikající dialog s hotelovým účtem.
Posledné želanie
Vývoj sice dost předvídatelný, ale text má vynikající atmosféru a silný závěr.
Času navzdory
Bohové tomuhle nejde vytknout snad nic. Pravda, na archaický jazyk si člověk musí lehce zvyknout, ale bože, ta čeština je nádherná a po pár stránkách už se čte sama. U příběhu samotného sice lze odhadnout vývoj, ale to jakým způsobem ho bude dosaženo, je velmi chytré a konec je prostě krásný. Tohle by klidně mohlo být v knize starých pověstí českých…
Samota
Docela osvěžující umístit tenhle koncept do dřívějších dob. Zpočátku díky prokladu linií trochu zmatené, ale nakonec velmi srozumitelné. Pasáže se Samotou výborně atmosferické, propracované schopnosti a pouto bratrů. Nenapadá mě, co vytknout.
Tma není jen černá
Kazí to popisný úvod v jednom odstavci, který hrozně připomíná školní slohovou práci – vyjmenujte co nejvíc věcí ve městě a každou nějak upřesněte.
Pak už to jde plynule a střet dívenky s démonem je výborný.
