(zatím nehodnoceno)

Loading...

Na sbor­ník Dračího Řádu jsem nara­zil při cíle­ném prů­zku­mu fan­ta­sy sou­těž­ních sbor­ní­ků u nás. Ono jinak na něj nara­zit prak­tic­ky nelze. Sborníky zapa­da­jí obec­ně a Dračí řád je v tomhle ješ­tě o něja­kou tu úro­veň níže než zby­tek. Pirátění sbor­ní­kům cel­kem nehro­zí. Díky pří­jem­né­mu for­má­tu a měk­ké vaz­bě se četl oprav­du dob­ře. Nemyslím teď to, že jde o paper­back, ale že vaz­ba je oprav­du pod­daj­ná a nena­má­há ruce.

Zaslíbený

„There must alwa­ys be a Lich King.“ O vzpou­ře pro­ti rod­né tra­di­ci a změ­ně život­ní ces­ty. A bohu­žel i o tom, že na někte­rých pozi­cích pros­tě musí být tyran, jinak bude všech­no mno­hem hor­ší.

Mágův nástupce

Je to někde mezi 2-3. Líbily se mi záko­ni­tos­ti magie, s jazy­kem taky neby­ly pro­blémy až na pár hroz­ně otře­pa­ných for­mu­la­cí. Celé to ovšem půso­bí buď jako vytr­že­né z del­ší­ho cel­ku, nebo že by to del­ší celek potře­bo­va­lo. Chybí mi v tom zájem o hrdi­ny nebo rea­li­tu, neod­vrat­nost, náboj, postup­ný pří­kon dějo­vé­ho zau­je­tí – ve výsled­ku je mi vlast­ně jed­no, co se tam děje.

Metamorphosis

Večerní čte­ní této povíd­ky mi při­po­mně­lo hláš­ku stře­do­škol­ské mati­kář­ky: „Tato rov­ni­ce nemá smy­sl.“
Což o to, jazy­ko­vě je to cel­kem v poho­dě, i když autor­ka má sklon sklouzá­vat k frá­zím a for­mu­la­cím, kte­ré jsou už hroz­ně fád­ní. Ale v tom­to ohle­du cel­kem poho­da.
Obsahově mám ovšem pocit, že někde chy­bí tak tři strán­ky tex­tu. Protože to začí­ná jako sice gene­ric­ká, ale sluš­ně napsa­ná fan­ta­sy o dobý­vá­ní, pak se tam odně­kud zje­ví jaká­si asi upí­ří roman­ce a nako­nec něco, co při­po­mí­ná Sapka nebo jinou syro­vou stře­do­vě­kou fan­ta­sy.
Zkrátka totál­ně jsem ztrá­cel pře­hled za prvé o tom, koho se momen­tál­ní část zrov­na týká, za dru­hé jak se při­ho­di­lo to, o čem je zrov­na řeč.
Vyznění – Jakože cože?

Cena svobody

Velice pří­jem­ný krát­ký pohled do něče­ho kom­plex­něj­ší­ho včet­ně vlast­ních poj­mů a vzta­hů. Vlastně jedi­né, co mě zara­zi­lo, bylo něko­lik prázd­něj­ších frá­zí a fád­ních for­mu­la­cí, kte­ré v dob­ře zmák­nu­tém zbyt­ku vyční­va­ly.

Modlitba k dračímu bohu

Výborný kon­cept i zají­ma­vý svět, inter­ak­ce s dív­ky s bohem je luxus­ně poda­ná. Kvůli tomu zamr­zí dost sla­bá pří­bě­ho­vá linie. Pointa půso­bí dost sty­lem „píšu úvod­ník o tom, jak nemůžu napsat úvod­ník“, pří­pad­ně jako že se pro ni autor­ka roz­hod­la až úpl­ně nako­nec a původ­ně měla v plá­nu něco jiné­ho.

Ohnivá horečka

Proložení dení­ku a popi­su dění v Holonu je sym­pa­tic­ké. Pointa taky sedí, i když se během čte­ní začne doce­la nabí­zet. Co mě mrze­lo je sku­teč­nost, že text obsa­hu­je mini­mum dia­lo­gů, což hlav­ně ke kon­ci způ­so­bu­je urči­tou str­nu­lost a absen­ci sil­něj­ší jis­kry.

Pohádka na dobrou noc

Tak tohle byla pará­da a asi od Případu osla Canterburského jsem se tak neza­smál (a tam jsem se řeh­tal výteč­ně). Pravda, někte­rý vti­py byly tro­chu nuce­né, ale bylo jich mini­mum. Navíc je to krás­ný vhled do pohád­ko­vé eko­no­mi­ky a toho, že magic­ké aspek­ty svě­tů mají hod­ně reál­ných dopa­dů. Plus za naráž­ků na lek­tvar z DrD a vyni­ka­jí­cí dia­log s hote­lo­vým účtem.

Posledné želanie

Vývoj sice dost před­ví­da­tel­ný, ale text má vyni­ka­jí­cí atmo­sfé­ru a sil­ný závěr.

Času navzdory

Bohové tomuhle nejde vytknout snad nic. Pravda, na archaic­ký jazyk si člo­věk musí lehce zvyk­nout, ale bože, ta češ­ti­na je nád­her­ná a po pár strán­kách už se čte sama. U pří­bě­hu samot­né­ho sice lze odhad­nout vývoj, ale to jakým způ­so­bem ho bude dosa­že­no, je vel­mi chyt­ré a konec je pros­tě krás­ný. Tohle by klid­ně moh­lo být v kni­ze sta­rých pověs­tí čes­kých…

Samota

Docela osvě­žu­jí­cí umís­tit tenhle kon­cept do dří­věj­ších dob. Zpočátku díky pro­kla­du linií tro­chu zma­te­né, ale nako­nec vel­mi sro­zu­mi­tel­né. Pasáže se Samotou výbor­ně atmos­fe­ric­ké, pro­pra­co­va­né schop­nos­ti a pou­to bra­trů. Nenapadá mě, co vytknout.

Kazí to popis­ný úvod v jed­nom odstav­ci, kte­rý hroz­ně při­po­mí­ná škol­ní slo­ho­vou prá­ci – vyjme­nuj­te co nej­víc věcí ve měs­tě a kaž­dou nějak upřes­ně­te.
Pak už to jde ply­nu­le a střet díven­ky s démo­nem je výbor­ný.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře