Dva roky v zeleném

word image 7

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Kniha Dva roky v zele­ném je na prv­ní pohled jen dal­ší z mno­ha knih popi­su­jí­cích život vojá­ků povin­né vojen­ské služ­by v obdo­bí soci­a­lis­tic­ké­ho Československa. Ale díky pro­stře­dí (veli­tel­ství pro­ti­vzduš­né obra­ny), kde se děj ode­hrá­vá z ní činí veli­ce zají­ma­vý a napí­na­vý pří­běh. Je zají­ma­vé sle­do­vat co vše zaží­va­li mla­dí klu­ci v době ne zase tak nedáv­né. Zvládla by dneš­ní gene­ra­ce to samé?

Když Karel Koura nastu­pu­je v roce 1979 povin­nou základ­ní vojen­skou služ­bu vůbec netu­ší jaká dob­ro­druž­ství ho oče­ká­va­jí. Po počá­teč­ním výcvi­ku v Brněnských Jaselských kasár­nách skon­čí v Praze-Vidouli u pro­ti­vzduš­né obra­ny. Zde je svěd­kem běž­né vojen­ské ruti­ny, ale i téměř neu­vě­ři­tel­ných pří­pa­dů, kte­ré se ode­hrá­ly na veli­tel­ském sále při sle­do­vá­ní nepřá­tel­ských špi­o­náž­ních leta­del krou­ží­cích kolem našich stát­ních hra­nic.

Ukázky z kni­hy:

.. „Soudruhu pod­plu­kov­ní­ku,“ upo­zor­nil Koráček Indrovského, kte­rý měl polo­že­nou hla­vu na sto­le a klinbal. „Na plan­že­tu se obje­vi­la U-dvojka. Zatím je u fran­couz­ských hra­nic.“ „Cože?“ pro­cit­nul Indrovský a podí­val se upře­ně na plan­žet. „No, zatím počká­me, kam pole­tí, potom uvi­dí­me,“...

… S tím Sejmalem je to hroz­ný,“ začal desát­ník Terlický a pokra­čo­val: „Von, když slou­ží, tak je tak ner­vóz­ní, že vykou­ří nejmíň tři balíč­ky ciga­ret a vypi­je nejmíň pat­náct kafí během celý služ­by. Kdybych mís­to něho nebyl za apa­ra­tu­rou, když letě­la eser­ka, a neří­dil čin­nost za něho, kdo­ví, jak by to dopadlo. Byl tak ner­vóz­ní, že se celej tře­pal,“ doře­kl desát­ník Terlický…

… Vojín Koura upil dal­ší hlt piva a ve flaš­ce mu zbý­val už jeden jedi­ný hlt, když se podí­val na hodin­ky a zjis­til, že už je dva­cet tři hodin a dva­cet minut. Navíc od půl­no­ci mu začí­na­la služ­ba v kuka­ních.
„Kluci, tak čau, já už musím jít, od půl­no­ci slou­žím. Ale to nebu­de asi prav­da,“ odha­do­val vojín Koura a dopil zby­tek piva a flaš­ku vrá­til do vel­ké pol­ní …