DVDZabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Před pár měsíci vyplivli filmaři na plátna dva westerny. 3:10 Vlak do Yumy a Zabití Jesseho Jamese, oba ze stejné továrny, ale na první křižovatce se každý dal svojí cestou. 3:10 to Yuma Jamese Mangolda dobývá akcí natěšené westernové publikum a zneužívá příběh Baleovo poctivce, donuceného bojovat proti zlu.
Andrew Dominik je zase spíš takový malickovský procítěnec a nechává svého Jesseho Jamese ve filmu odžít svojí smrt. Vedlejší roli hraje filmový svět tehdy spíš už křečovitého, než divokého západu.

Legenda Jesseho Jamese byla Ronem Hansenem v původní novele postavená za horizontem těch nejklasičtějších banditských nájezdů. Netlačí se do převyprávění hromady vlakových loupeží, kterých už je knižní svět stejně přejezený, i když i toho nebudeme ochuzeni. Středobodem předlohy a filmu je pozvolný pád Jamese a souboj dvou antihrdinů – Jesseho a Roberta Forda. V podání Dominika je film pak úderná soutěž Brada Pitta (James) a Casey Afflecka (Ford). Jeden charismatický maniodepresivní desperát, druhý úlisný nevypočitatelný zajíc, který ale od pohledu zavání krysou.

Pitt nasadil laťku svého Jamese vysoko a s dostatkem prostoru, který ve filmu na téměř třech hodinách stopáže má, vybarvil postavu k žádanému obrazu člověka, od kterého můžete čekat kulku zezadu, ale ve spoustě směrech zásadového, reprezentativního a „civilizovaného“. Affleck dostatečně sekunduje, i když oproti Pittovo hereckému kouzelnictví, mu stačí vyčarovat mírně dementní úsměv na tváři. Pozvolný souboj morálky lajnuje rozpad bandy Jamesových, paranoiu Jesseho, míchanou s opravdovým podrazem jeho parťáků.

Andrew Dominik se vrací k tomu, co dělá film filmem. Epické vyprávění staví na rozostřeném plynutí času, nechává kameru fascinovat obrazem ještě nedobyté přírody civilizací, sleduje surovost doby a přitom relativně pevné osobní pouta. Návratem k filmovému realismu, kdy se kamera netočí o 360 kolem kulky a střih neřeže scény do hudby ostrého punku, je všechno víc uvěřitelné.
Jako byste jeli podle zábavně a zajímavě zfilmovaného dokumentu. Svojí zásluhu na příjemně lyrické utahanosti má kamera Rogera Deakinse, veterána Shawshang redemption a vrchního kameramana bratří Coenů. Jméno Terrence Malicka jsem nezmínil jen tak mimochodem, tempo a i styl vyprávění u Zabití Jesseho Jamese navazuje na jeho Nový Svět, kde Andrew Dominik chvíli režíroval druhý štáb, než ho vykopli, protože nebyl v režisérské gildě.

Ne náhodou doplňuje plynoucí obraz hudba z dílny Nicka Cavea a Warrena Ellise. Autorské duo spjaté s hudební formací Bad Seads se sešlo už u westernu Proposition. Cave si bonusem ke konci filmu střihnul postavu salónního zpěváka. Těžkotonážní instrumentální hudební text se tu nestává dokreslením obrazu, ale jednou z plnohodnotných složek, kdo viděl právě Proposition, bude mít představu.
Vykrývání postavy Jesseho Jamese není vyprávěním hrdinského eposu, civilní pojetí dramatu a věrné charaktery tady víc než všelijaké pistolnické kreace, řeší svoje osobní problémy a vytváří časoprostorovou smyčku dobytí okamžiku, který charakterizuje pád člověka, osobnosti, ne smyšleného reka, který kosí řady protivníků a lehne pod tunou kulek. Nečekejte žádný přetažený Bonnie a Clyde styl.

Tak jako tak, je to všechno spíš divadlo, dramatizace „osudu“, s příkrasami, ale uměle drženými při zemi. Samozřejmě ani Hansen nevěděl každý výraz, pohyb a reakci Jesseho Jamese, ale přesto jeho přispěním je demystifikace legendárního a stylové prozření do reality, kdy desperát Jesse James nakonec vykukuje z historie jako americký Robin Hood a Robert Ford odchází s nakopanou zadnicí, ačkoliv udělal správnou věc.

Zabití Jesseho Jamese je film, který se dá v podstatě jednoduše shrnout. První dvě hodiny se představují důvody, podněty, vztahy a vysvětluje se smysl té necelé třetí hodiny, jež řeší fakt, že dobrý a špatný skutek se nadá posuzovat sám o sobě, ale má svůj kontext, který ho může transformovat v naprosto opačný význam. Společnost už tehdy měla svoje zákony, které se bijí s morálkou. A ani jedno nemůžeme postavit nad druhé. Robert Ford byl podle Hansena člověk, který tohle nedal, a o to větší bylo jeho zastřelení Jesseho Jamese horším skutkem, i kdyby nemířil zezadu.

Dominik jasně ukazuje, že zfilmování legendárního nemusí být postavené jenom na efektnosti, akci a přehnaném heroismu. U Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem se hraje na napětí, filmovou výpravu, vysoké drama s důrazem na herecký potenciál a i když je film pak náročnější na pozornost, ten výsledek je zajímavější než dvacet ustřelených hlav.

Jesse James po desáté, ale úplně jinak. Tip pro fandy Brada Pitta, dobrého dramatu a Terrence Malicka. A chybou by bylo, myslet si, že když je to western, tak musí být akční.

Naše hodnocení: 

8

Podobné články

Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem

25. April 2008 – 10:01 — PlayAll

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře