Tato kniha je výběr pohádek, a to jak veršovaných, tak i normálně psaných. Jedna z těch klasických se jmenuje Smolíček pacholíček. V lese žil jelen zlaté parohy spolu se Smolíčkem v chaloupce. Jelen se každý den odcházel napást trávy a Smolíčka napomínal, aby nikomu neotvíral, když bude pryč. Jednou takhle, když byl jelen pryč, přišly jezinky a škemraly u dveří, aby jim Smolíček otevřel. Slibovaly hory doly, až se Smolíček nechal uchlácholit a otevřel. Jenže ony ho popadly a pryč s ním. Ten však volal o pomoc, až ho uslyšel jelen. Ten se přihnal a jezinky zahnal. Doma pak Smolíčkovi vyhuboval.
Smolíček sice slíbil, že už se nikdy nenechá jezinkami napálit, ale bohužel stalo se i podruhé. Smolíček sice volal jelena zlaté parohy, ale ten ho neslyšel, protože byl příliš daleko. Jezinky ho tak odnesly do své chatrče a zavřely ho do klece. Krmily ho, aby byl pěkně tlustý a mohly si na něm pochutnat. Když se jim zdál dost dobře tučný, brousily si nože a chystaly se ho upéct a sníst. Smolíček prosil, ale jezinky nic. Tak ještě naposledy zkusil zavolat na jelena a nyní se už přihnal a jezinky zahnal do řeky, která je odnesla pryč. Se Smolíčkem se pak vrátili šťastně domů.
O sedmihlavém drakovi je jedna z dalších klasik v této pohádkové knize. Vypráví princi, který se kvůli nemocnému otci vydává do světa, aby mu přinesl živou vodu, jen ta ho totiž dokáže uzdravit. Na cestě potká vlka, medvěda a lva. Ušetří jejich životy a vezme je sebou, budou mu pomáhat. Na cestě potkají zástup lidí a vůz, ve kterém sedí královská dcera. Tu vezou k sedmihlavému drakovi, aby ji sežral. Princ vysvobodí princeznu a z dračích hlav si uřízne jazyky, přičemž se s ní rozloučí, protože musí otci přivézt živou vodu, avšak jí slíbí, že se do roka a do dne přihlásí.
Když odejde, vyleze podlý kočí, který ji přivezl a pohrozí ji zabitím, když neřekne, že on zabil draka a ji vysvobodil. Princezně nic jiného nezbývalo, tak se podvolila. Jen u otce si posléze vyprosila, aby svatba byla až za rok a den. Princ se za rok a den vrátil, ale všude bylo červené sukno – princezna se vdávala. Jenže vše se provalilo na hostině, když princezna povyprávěla, jakým způsobem ji ženich donutil nemluvit pravdu a podlý kočí musel být potrestán – král ho nechal z království vymrskat bičem. No, a pak už se oslavila ta pravá svatba.
Jednou z pohádek, kterou asi děti nebudou znát, jsou Dva mrazíci. Bylo všude plno sněhu a z lesa vyběhli dva mrazíci, kteří se jen třásli na to, aby se někomu zahryzli do těla. Větší z mrazíků se pustil do pána a štípal tak, že pán než dojel domů svým spřežením, tak byl úplně zmrzlý. Menší mrazík se pro změnu pustil do chalupníka, ale nebylo mu to nic platné. Chalupník dojel k lesu a začal kácet stromy. Menší mrazík tedy musel vyskočit a šel zmrazit kožíšek, který si chalupník pověsil na větev. Nebylo mu to nic platné, chalupník poté mráz z kožíšku vymlátil palicí.
Další z těch méně známých je Čím drží svět pohromadě. Stepí se hnal jezdec na koni, když uviděl hada, který se svíjel na žhavých uhlících. Poprosil ho o pomoc, ale had ho začal škrtit. Jeho slova na jezdcova proč ho škrtí, byla, že svět tak oplácí. Nakonec se dohodli, že se zeptají prvních tří, které potkají, jestli na světě existuje spravedlnost. Ti tři byli potůček, strom a šakal. Právě šakal je rozsoudil, ale žádal po jezdci a hadovi, aby mu přesně předvedli, jak to celé bylo. Šakal muže ponoukal, aby hada probodnul, ale ten to odmítal udělat.
Je zde pochopitelně více pohádek, ale tohle je jen tak na ukázku. Spolupráce Jiří Žáček – Adolf Born, se vydaří vždycky. Určitě je to parádní pohádková kniha pro děti. Má 192 stran.
Věnovalo nakladatelství Šulc-Švarc.
- Autor: Jiří Žáček
- Ilustrace: Adolf Born
- Žánr: dětské
- Nakladatelstvi: Šulc-Švarc
- Datum vydání: 2015
Nejnovější komentáře