Hastrman - Rozhovor s režisérem Ondřejem Havelkou

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Přestože půso­bí­te jako reži­sér doku­men­tů, diva­del­ních her a věnu­je­te se oper­ní režii, Hastrman je váš fil­mo­vý debut. Byl to pro­ces postup­né­ho zrá­ní, nebo spon­tán­ní odhod­lá­ní?

Kdysi dáv­no v hlou­bi 20. sto­le­tí jsem vystu­do­val herec­tví, pak jsem kon­cem 20. sto­le­tí vystu­do­val i režii. K té jsem se hned nehr­nul, než při­šla prv­ní nabíd­ka. Podobně to bylo s ope­rou. Ujmout se režie ope­ry Jaroslava Duška a Martina Smolky Nagano v Národním diva­dle byla ode mě doce­la sluš­ná drzost, ale poved­lo se a k pře­kva­pe­ní všech to byl vel­ký úspěch. Mezitím jsem sám pro svůj jazzband psal a reží­ro­val – točil kli­py. Potom jsem por­tré­to­val něko­lik osob­nos­tí v doku­men­tár­ních fil­mech pro tele­vi­zi. Jsem doce­la dob­ro­druž­ná pova­ha a baví mě zkou­šet a obje­vo­vat nové věci. Zaujat pří­bě­hem Miloše Urbana jsem si troufl pomys­let, že by se z něj dal udě­lat hez­ký celo­ve­čer­ní film. Tudíž mohu říct, že jsem netou­žil stát se fil­mo­vým reži­sé­rem, spí­še to tak při­šlo.

Čím vás nato­lik román Miloše Urbana zau­jal?

Je to krás­ný a záro­veň podiv­ný milost­ný pří­běh, kte­rý je opře­den aspek­ty roman­tis­mu, ode­hrá­va­jí­cí se v  kuli­sách čes­ké­ho ven­ko­va počát­ku 19. sto­le­tí. Osvícenský aris­to­krat se osu­do­vě zami­lu­je do ven­kov­ské dív­ky. Navíc je pří­běh rámo­ván pohan­ský­mi ritu­á­ly a lido­vý­mi zvy­ky cyk­lic­ké­ho roku, kte­ré mě vždyc­ky zají­ma­ly a jejichž pod­sta­ta začí­ná být zno­vu vel­mi aktu­ál­ní. Stroze mate­ri­ál­ní chá­pá­ní svě­ta je už dnes pas­sé.

Co pro vás přes­ně roman­tis­mus zna­me­ná?
Když se dnes řek­ne, dej­me tomu, roman­tic­ký film, je to vní­má­no jako něco líbi­vé­ho. Ve svém původ­ním smys­lu šlo ale více o para­le­ly vzta­hů mezi lid­mi a pří­rod­ní­mi jevy, pří­rod­ní­mi živly. Vzbouřené živly ver­sus vzbou­ře­né váš­ně.

Hastrman má jako román dvě roz­díl­né čás­ti, fil­mo­vý pří­běh vzni­kl logic­ky na moti­vy té prv­ní. Dominuje vaše­mu pří­bě­hu, ke kte­ré­mu jste napsal scé­nář s Petrem Hudským, lás­ka?

Pochopitelně že nosi­te­lem pří­bě­hu je lás­ka baro­na a Katynky. Baron vypa­dá sice na čty­ři­cet, ale je to záhad­ná bez­vě­ká bytost. A ten­to zku­še­ný svě­tem pro­tře­lý tvor popr­vé pozná­vá, co je to oprav­do­vý milost­ný cit. Vlastně všech­ny hlav­ní figu­ry se potý­ka­jí s lás­kou.

Miloš Urban psal román pře­de­vším jako svůj vklad do eko­lo­gic­ké­ho boje za záchra­nu pří­ro­dy. Napsal jej ve dvou dílech. Ten prv­ní je onen roman­tic­ký milost­ný pří­běh z 19. sto­le­tí a ten dru­hý tako­vý ekologicko-politický thriller ze sou­čas­nos­ti. Když jsme pro­mýš­le­li scé­nář, pocho­pi­li jsme, že vše se do něj neve­jde, to by měl film čty­ři hodi­ny. Já jsem roz­hod­ně pre­fe­ro­val prv­ní his­to­ric­kou část a Petr Hudský, spo­lu­au­tor scé­ná­ře, se mnou sou­hla­sil. Ale jeli­kož ta dru­há část má v sobě aspek­ty, kte­ré pod­po­ru­jí to mysté­ri­um celé­ho pří­bě­hu, kte­ré se nám nechtě­lo zaho­dit – to by byla straš­ná ško­da –, roz­hod­li jsme se pro jaký­si epi­log, dově­tek, kte­rý celý pří­běh zavr­ší.

Jste tak ote­vře­ný dílům, kdy auto­ři dáva­jí divá­ko­vi či čte­ná­ři záměr­ně pro­stor o někte­rých věcech pře­mýš­let, a ne nut­ně vše expli­cit­ně dopo­ví?

Samozřejmě. Sdílím tezi, že by umě­ní mělo klást otáz­ky, otví­rat bolest­ná téma­ta. A oprav­du není vždy nut­né vyřknout jas­né odpo­vě­di, při­nést jed­no­znač­ná řeše­ní.

Je pří­běh has­tr­ma­na a Katynky nad­ča­so­vý?

Je to pří­běh zapo­vě­ze­né lás­ky. Myslím, že všich­ni se někdy do podob­né situ­a­ce dosta­li a muse­li v sobě vybo­jo­vat ten svár, zda se tako­vé lás­ce oddat, nebo jí odo­lat. Baron Johan Salmon de Caus se bojí lás­ce při­blí­žit z oba­vy, že Katynka neu­ne­se pozná­ní jeho sku­teč­né iden­ti­ty. Jistě v tom lze nalézt mno­ho para­lel s osu­dy nás smr­tel­ní­ků. Na dru­hou stra­nu Katynka, kte­rá cítí, že pro­stře­dí ves­ni­ce je pro ni klec, potká libe­rál­ní­ho, osví­ce­né­ho šlech­ti­ce, kte­rý ji zaujme svou vzdě­la­nos­tí a šar­mem.

Ale co je také důle­ži­té – mě baví dívat se na věci a situ­a­ce v jejich ambi­va­lent­nos­ti, pro­to jsem chtěl vykres­lit nejen osu­do­vé pro­pa­dá­ní se do zami­lo­va­nos­ti a váš­ně, ale také jejich jis­tou směš­nost. Zamilovaní lidé se cho­va­jí tak tro­chu při­hlouple, zvláš­tě páno­vé, když se zami­lu­jí ve střed­ním věku. Ironický pohled na toho­to pobláz­ně­né­ho aris­to­kra­ta mě moc bavil.

A je to, co mezi nimi vznik­ne, vášeň, nebo je to oprav­do­vá lás­ka?
Zcela jis­tě je to lás­ka (úsměv).

A není to všech­no tak tro­chu nad­sáz­ka?
Samozřejmě, celé je to vyprá­vě­né v nad­sáz­ce, pro­to­že to není rea­lis­tic­ký pří­běh, spí­še pří­běh mystic­ký.

Dalo by se říct, že jste si pro svůj fil­mo­vý debut vybral Hastrmana, pro­to­že i vás se ústřed­ní téma nějak dotý­ká?

Každý tvůr­ce, chce-li být upřím­ný a oprav­do­vý, vyprá­ví o sobě. Více či méně. Pro mne byl zvlášť důle­ži­tý ten podti­tul fil­mu – člo­věk ve zví­ře­ti, zví­ře v člo­vě­ku –, pro­to­že jsem pře­svěd­čen, že v kaž­dém z nás je zví­ře a je pou­ze otáz­ka, jest­li s ním člo­věk boju­je, nebo ne.

Je osvě­žu­jí­cí, že v titul­cích herec­ké­ho obsa­ze­ní čte­me jmé­na sou­čas­né diva­del­ní herec­ké eli­ty a pak jmé­na ve fil­mu etablo­va­něj­ších her­ců… Ušli jste k tako­vé­mu obsa­ze­ní dlou­hou ces­tu?

Skutečně jsme s pro­du­cen­tem Čestmírem Kopeckým chtě­li hle­dat tvá­ře, jak se říká, ve fil­mu méně okou­ka­né. Ano, hle­da­li jsme dlou­ho, ale stá­lo to za to.

Karel Dobrý je has­tr­man – i tak se o před­sta­vi­te­li titul­ní role s nad­sáz­kou mlu­ví. Lze ten­to fakt vůbec vyvrá­tit? A v jaké fázi fil­mo­vé­ho pro­jek­tu k této „pro­mě­ně“ Karla Dobrého v has­tr­ma­na došlo?

Karel Dobrý mi byl dopo­ru­čo­ván. A pak jsem reží­ro­val v Národním diva­dle před­sta­ve­ní V ryt­mu swin­gu buší srd­ce mé, kam jsem Karla obsa­dil a pra­co­val s ním. A zjis­til jsem, že on je has­tr­man. Škála jeho vyja­d­řo­va­cích pro­střed­ků je vel­mi širo­ká, umí být ele­gant­ní aris­to­krat, ale záro­veň se doká­že pro­mě­nit ve zví­ře. Pokud ta figu­ra měla být zmí­tá­na běsy, v tu chví­li jsem věděl, že Karel je ide­ál­ní před­sta­vi­tel. Teď jsem pře­svěd­čen, že byl pro tu roli před­ur­čen.
A hle­dá­ní Katynky jsme záměr­ně nechá­va­li na posled­ní chví­li, pro­to­že k rea­li­za­ci jsme spě­li mno­ho let a vědě­li jsme, že nemá cenu ji hle­dat roky dopře­du. Simona Zmrzlá tak vze­šla na posled­ní chví­li z cas­tingu, zau­ja­la mě svým typem i tím, že na svůj věk je veli­ce zra­lá hereč­ka. Je muzi­kál­ní a mys­lím, že má v sobě zemi­tost, tu drs­nou razan­ci, kte­rou jsme potře­bo­va­li, aby Katynka měla.

Hastrman byl čás­teč­ně nato­čen pří­mo v dějiš­ti kniž­ní před­lo­hy. Jak moc je nako­nec ve fil­mu zob­ra­zen tzv. Máchův kraj?

Točili jsme v oko­lí Stvolínek, Zahrádek, Holan, v onom kra­ji „pod horou“, tedy pod horou Vlhošť, to zna­me­ná přes­ně v mís­tech, o kte­rých Urban píše. To je sku­teč­ně pře­krás­ný kraj. Je to vlast­ně kou­sek od Máchova jeze­ra, kde jsme taky jeden obraz toči­li. Po pře­čte­ní kníž­ky jsem si ten kraj pro­jel na kole a okouz­le­ní čte­ná­ře i cyk­lis­ty bylo totož­né. Díky své­mu kama­rá­do­vi Danovi Dittrichovi jsem poznal i někte­rá tajem­ná zákou­tí toho­to kra­je.

Jak vel­kou roli tedy hra­je ve vašem fil­mu lás­ka k samot­né pří­ro­dě?

Vztah k pří­ro­dě je v tom fil­mu úpl­ně při­ro­ze­ně pří­to­men díky hlav­ní posta­vě has­tr­ma­na, kte­rý je sou­čás­tí pří­ro­dy, tudíž na to neby­lo nut­né tolik tla­čit. Zcela jis­tě je jed­ním z hlav­ních témat fil­mu osla­va čes­ké kra­ji­ny. Ve smys­lu eko­lo­gic­kém jsem však nechtěl být pro­kla­ma­tiv­ní.

Jste váš­ni­vým hudeb­ní­kem. Snažil jste se ten­to fakt upo­za­dit, nebo upřed­nost­nit?

Hudba nebo zpěv jsou nosi­te­li sil­ných emo­cí. V tom­to smys­lu jsou mnoh­dy sil­něj­ší než slo­vo. Proto tak skvě­le fun­go­val kla­sic­ký muzi­kál. Když už dia­log k vyjá­d­ře­ní hlu­bo­kých citů nesta­čil, zača­li hrdi­no­vé zpí­vat. Pokud se to insce­nu­je při­ro­ze­ně a s vku­sem, je to vel­mi účin­né. Celý náš film je vyprá­věn v kapi­to­lách, kte­ré se váží k ritu­á­lům či svát­kům cyk­lic­ké­ho roku. A všech­ny tyto slav­nos­ti a zvy­ky byly vždy dopro­vá­ze­ny hud­bou a zpěvy. Takže jsem se sna­žil, tam, kde to bylo z pod­sta­ty věci tře­ba, film „zhu­deb­nit“. Teď ovšem nemlu­vím o scé­nic­ké hud­bě, tu napsal skla­da­tel Petr Wajsar.

Mimo jiné jsou hyba­te­lem děje vaše­ho fil­mu pohan­ské ritu­á­ly. Jak moc jste klad­li důraz na jejich auten­ti­ci­tu?

Kdysi jsem se hod­ně zabý­val lido­vým diva­dlem a lido­vou kul­tu­rou vůbec. Teoreticky i prak­tic­ky a musím říct, že jsem v teré­nu pro­žil chví­le vel­mi zjitře­né. Hrával jsem s lido­vý­mi muzi­kan­ty na morav­ském Horňácku a býva­lo to neo­by­čej­ně inten­ziv­ní, radost­né i bolest­né. Mnoho moti­vů ze svých zážit­ků jsem tře­ba pou­žil do insce­na­ce Prodané nevěs­ty, kte­rá se už jede­nác­tou sezó­nu hra­je v Brně. Zkrátka pocit z těch osob­ních auten­tic­kých zku­še­nos­tí jsem se sna­žil vlo­žit i do vyprá­vě­ní toho­to pří­bě­hu.

Co vám nako­nec při­jde na mysl, když se řek­ne has­tr­man?

Splněný sen. Rok živo­ta. Zkušenost, kte­rá bolí i povzná­ší. Ale hlav­ně film, kte­rý, dou­fám, divá­ky zaujme a poba­ví.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře

8. března 2024Rozhovor s vycházející hvězdou literárního nebe, charismatickou začínající spisovatelkou Janou Šintákovou MichalicovouPřibližně před měsícem jsem měla možnost blíže se seznámit s knihou "Mezi dobrem a zlem" od nadějné autorky, a nebojím se říci i "vycházející hvězdy literárního nebe", Jany Šintákové Michalicové. Tato velmi inspirativní kniha, plná nejen…Vydáno v rubrice: Rozhovory

4. března 2024Rozhovor s novou „literární nadějí“ Ondřejem KunovskýmV poměrně nedávné době se na knižním trhu objevila velmi zajímavá kniha "PROROK a LADY KOSICE" od nadějného mladého tvůrce Ondřeje Kunovského, jež si získala velké publikum čtenářů. Koho si však pod tímto zvučným jménem můžeme…Vydáno v rubrice: Rozhovory

26. ledna 2023ROZHOVOR: Jana Štrausová a děti nové doby: lidé, kteří si pamatují minulostRáda se vámi rozdělím o rozhovor s autorkou Janou Štrausovou, ženou, která využila své pedagogické i terapeutické zkušenosti a ve svém studiu, praxi i knihách naplno využila svůj dar naslouchat dětem. A téma, které k ní…Vydáno v rubrice: Rozhovory

30. září 2020Štěstí je krásná věc - ROZHOVOR S HLAVNÍMI HERCIVĚŘÍTE NA ŠTĚSTÍ, OSUD? JDETE MU NAPROTI? Petra Hřebíčková: Věřím. Taky věřím, že naše bytí na zemi má vyšší smysl než jen oddýchat tento jeden život. Jinak mi nejde na rozum tolik nespravedlnosti a utrpení ve…Vydáno v rubrice: Rozhovory

8. září 2020Rozhovor s autory dokumentu Králové videa - Lukáš Bulava, Petr Svobora, Peter Pavlík a Igor Kovács (a hudební skladatel Jake Stark)Po delším rozmýšlení se jednou za čas se v brzké době pokusím vydávat rozhovory s osobnostmi, které mají něco společného s českým filmem. S lidmi přímo z branže nebo i třeba provozovateli kin či distributory. Prvním…Vydáno v rubrice: Rozhovory

22. července 2020S MARTINEM HOFMANNEM O ROLI PAVLA LANDOVSKÉHO A FILMU HAVEL . . o přípravách na roli Přípravy byly příjemné - nakoukával jsem Pavla Landovského, vytvářel jsem si nějaký celistvější obraz jeho osobnosti. No a on byl cokoli jen ne nudný, průměrný a zaměnitelný. Byl to fajny…Vydáno v rubrice: Rozhovory

22. července 2020ANNA GEISLEROVÁ - ROZHOVOR K FILMU HAVELJak s odstupem času vzpomínáte na natáčení?  Strašně se mi líbila příprava na natáčení. Většinou točím s lidmi, kteří na přípravu dbají. A I tady jsme byli velmi pečliví. Připravovali jsme se dlouho, četli scénář a prošli jsme…Vydáno v rubrice: Rozhovory

22. července 2020BÁRA SEIDLOVÁ - ROZHOVOR K FILMU HAVELJak se podle vás ve filmu Havel liší realita od skutečnosti? Asi je potřeba zdůraznit, že filmový příběh není přesnou kopií tehdejších událostí ani jednotlivých osob. Režisér Slávek Horák měl jasnou vizi a dokázal ji předávat…Vydáno v rubrice: Rozhovory

2. července 2020Meky - Režisér Šimon Šafránek o filmu MEKY  O filmu V Mekym jsme se snažili udělat filmový portrét, jaký tu není. Bez sentimentu a patosu, zato s humorem. V obraze blikavý, energický a podvratný. S hlasitou muzikou, a především pokud možno upřímný a emocionální, lidský. Mekyho…Vydáno v rubrice: Rozhovory

8. listopadu 2019JANA PREISSOVÁ - Maminka HelenyNaposledy jste stála před filmovou kamerou v historickém dramatu Řád před patnácti lety. Proč jste přijala právě nabídku od režisérky Lenky Kny na tuhle zimní komedii? Je to o rodině a hraju milující babičku, kterou jsem…Vydáno v rubrice: Rozhovory

8. listopadu 2019MAREK NĚMEC - MišoHrajete zábavného milovníka ženského pokolení a navíc drsného člena Horské služby – to je docela příjemná herecká úloha, ne? Jak jste si tuhle roli užíval? Já jsem si původně dělal zálusk spíš na figuru Richarda, kterého…Vydáno v rubrice: Rozhovory

8. listopadu 2019MARTIN DEJDAR - RichardJak se vám hrál svérázný horský drsňák Richard, za jehož poněkud neomaleným chováním tušíme jemnou duši? Role si vybírám podle toho, jestli se mi líbí. Což znamená, že scénář se mi líbil. Ve vaší jinak bohaté…Vydáno v rubrice: Rozhovory

8. listopadu 2019ANNA POLÍVKOVÁ - HelenaVaše Helena je nadšenou propagátorkou zdravého životního stylu. Patříte taky k „fanatikům“ racionální výživy? K fanatikům určitě ne… ale masa jím hodně málo, myslím si, že by maso mělo být svátečním jídlem. Když se začnete zajímat…Vydáno v rubrice: Rozhovory

8. listopadu 2019LENKA KNY - režisérka a spoluautorka scénářeLenka Kny je režisérkou a spoluautorkou scénáře dramatu Stínu neutečeš (2009) s vynikajícími hereckými výkony Jaroslavy Adamové a Pavla Landovského v hlavních rolích starých manželů ukrývajících před vnučkou svou temnou minulost. V roce 2013 natočila ve…Vydáno v rubrice: Rozhovory

31. října 2019ROZHOVOR S PETREM HARAZINEM„Divákum bych vzkázal, ať pijou alkoholol tak,aby nemuseli nikdy přestat úplně.” Jak vznikla vaše spolupráce na filmu Abstinent? David mi zavolal v době, kdy jsem měl za sebou třetinu své tříměsíční léčby. Nápad propojit můj osobní…Vydáno v rubrice: Rozhovory

31. října 2019ROZHOVOR S JOSEFEM TROJANEM„Chtěli jsme natočit příběh, který bude co nejvěrnějšía zároveň snesitelnější pro co největší skupinu lidí.”  Představte vaši postavu alkoholika Adama. Adam je kluk jako každý druhý. Čeká ho maturitní zkouška, vysoká škola. Rodiče o něj nejeví…Vydáno v rubrice: Rozhovory