163134441 967e06
Sci-fi High Life je prvním anglicky mluveným filmem francouzské režisérky Claire Denis (Miluji tě k sežrání, Vnitřní slunce), u jehož popisu děje si výjimečně dovolím citovat synopsi distributora: „Monte (Robert Pattinson) a jeho malá dcera Willow žijí společně v naprosté izolaci na palubě kosmické lodi hluboko ve vesmíru. Monte, pro kterého byla přísná sebekázeň obranným štítem proti touze, se stal otcem proti své vůli. On i žena, která dítě porodila, byli členové posádky vězňů – odsouzenců na smrt. Pokusní králíci poslaní na misi s cílem najít alternativní zdroje energie. Mise se účastní také lékařka (Juliette Binoche), která zkoumá lidskou sexualitu v extrémních podmínkách a s vězni má své vlastní záměry. Otec a dcera se společně přibližují cíli – černé díře, kde čas a prostor přestávají existovat.“
Je pravda, že film High Life začíná asi desetiminutovou sekvencí, v níž se Robert Pattinson stará v kosmické lodi o malou holčičku (a jsou tam sami, protože mrtvá těla ostatních cestujících Pattinson vyházel ven do vesmíru), nicméně touto sekvencí příběh ve skutečnosti vrcholí a celý zbytek filmu se odehrává v minulosti, kdy Pattinson žádnou holčičku ještě dlouho mít nebude a spolu s ním v té kosmické lodi cestuje zhruba deset dalších postav – trestanců, kteří si místo doživotí ve vězení vybrali službu vědě, a ocitli se proto po zbytek svých životů na cestě vesmírem k černé díře. Přičemž Juliette Binoche se je snaží reprodukovat, patrně proti jejich vůli, což probíhá tak, že coby lékařka vybírá od mužských trestanců vzorky spermatu, s nimiž se pak tajně snaží ve spánku oplodnit některou z ženských vězenkyň.
Tím, že svůj příběh vypráví de facto od konce, se film každopádně sám obírá o jakékoli potenciální napětí a dramatičnost, protože na sebe všechno vyzradí předem. Následkem toho je jeho děj do značné míry předvídatelný, což je poměrně zásadní problém vzhledem k tomu, že je navíc i mimořádně utahaný, těžko uchopitelný a extrémně nezáživný. Záměrem bylo zřejmě natočit existenciálně-filozofickou uměleckou sci-fi o hlubinách vesmíru a lidské sexuality, leč výsledkem je vláčně vyprávěná, obsahově prázdná a úmorná nuda, jejíž sdělení o podobnostech mezi lidmi a divou zvěří jsou buď brutálně doslovná, nebo neuvěřitelně matoucí (nabízí se interpretace, že jde o sofistikovanou kritiku psích množíren, ale nejsem si jist, jestli jsem to pochopil správně), a která ani vizuálně nenabízí nic, kvůli čemu by stálo za to ji vidět.
Další věc je pak ta, že herci v čele s toporným Pattinsonem hrají výhradně jen vrcholně nesympatické a nesnesitelně otravné postavy, z nichž o většině se vůbec nic nedozvíte, a zbytek jsou vyšinutí magoři. Už tak dost nesmyslně vyprávěný děj je navíc zbytečně narušován jejich poněkud nahodilými vzpomínkami na jejich životy na Zemi a dalšími izolovanými vsuvkami (velice nepadnoucí scéna s rozhovorem s jakýmsi vědcem, dlouhá erotická pasáž s Juliette Binoche v místnosti se sexuálním trenažerem), jejichž existence nemá v rámci příběhu žádné opodstatnění.
Přitom rozhodně nelze tvrdit, že by zápletka o vězních-astronautech, letících cíleně do černé díry a nevědomě se účastnících experimentů s umělým oplodňováním, byla fádní a nepozoruhodná – film s takovým námětem by naopak šlo vystavět hrozně zajímavě. Claire Denis jej však svou nuceně uměleckou vizí zašlapala do země.
Podívejte se na hodnocení High Life na Kinoboxu.
Nechceš zde reklamu napořád jen za 50 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Odebírat
Přihlášení
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější komentáře