Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Hory mají oči - Happy Tree Friends v lidském podání.

Hory mají oči - Happy Tree Friends v lidském podání.

Načítám počet zobrazení...
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

23:20 – První tele­fo­nát

Martin: (mír­ně roz­trp­če­ně) „Haló?“

Honza: (o pozná­ní vese­le­ji) „Nazdar! Co děláš?“

Martin: (stá­le roz­trp­če­ně) „Koukám na film.“

Honza: (s podi­vem) „Teď???“

Martin: (po men­ší odml­ce) „To je to samé, jako kdy­bych se tě zeptal, proč mi voláš v ten­to čas…“

Honza: (zvě­da­vě) „A na co kou­káš?“

Martin: „Na Hory mají oči.“

Honza: „O čem to je?“

Martin: „Vážně tě to tak zají­má o půl dva­nác­té v  noci???“

Honza: (naráz pokles­le) „Cítím se straš­ně sám. Spadla na mě dep­ka a potře­bu­ji si s někým popo­ví­dat.“

Martin: „No dob­rá… Je to vykal­ku­lo­va­ný ame­ric­ký horor pro nác­ti­le­té a rov­něž rema­ke Crawenovy vyvraž­ďo­vač­ky z roku 1977. Podle oba­lu a při­špen­dle­ných komen­tá­řů sou­dím, že to bude jeden z těch pro­duk­tů, při jehož sle­do­vá­ní si oprá­ším vzpo­mín­ky na Texaský masa­kr moto­ro­vou pilou. Očekávám nad­měr­ný pří­sun uncen­so­red bru­ta­li­ty, stří­ka­jí­cí krev a krát­kou čáru živo­ta u vět­ši­ny zúčast­ně­ných. Zatím však pou­ze oče­ká­vám. Už asi dva­cet minut se pro­kou­sá­vám zdlou­ha­vým úvo­dem, v němž se nic moc nedě­je. Nehledě na to – základ­ní sché­ma je stej­ně tak okou­ka­né jako vánoč­ní sto­ry o třech oříš­cích pro Popelku. Rodinka se vypra­ví na výlet do pouš­tě (ovšem pozor, do pouš­tě, kde se v minu­los­ti tes­to­va­ly jader­né zbra­ně), a jak na svi­ňu – což asi kaž­dé­ho pře­kva­pí – tam uvíz­ne. Tedy… ale­spoň v to dou­fám. Nedokážu si totiž před­sta­vit, že by se i  násle­du­jí­cí minu­ty vyví­je­ly dle osnov těch dosa­vad­ních - ryze sezna­mo­va­cích.“

Honza: „Takže nuda?“

Martin: „Doposud ano. Jednotlivé posta­vič­ky jsou zjev­ně obkrou­že­né holly­wo­od­ským fixem a  žád­ná z nich nevy­bo­ču­je ze ška­tul­ky „hrdi­nů odká­za­ných na brz­ké a vel­mi krva­vé zprz­ně­ní“. Máme tady jed­no­ho fotří­ka, kte­rý neu­stá­le breptá (ten to urči­tě schy­tá jako prv­ní), sil­ně věří­cí mamin­ku, tři děti (dvě odrost­lej­ší, neu­stá­le se han­dr­ku­jí­cí + bato­le) a dvě čer­s­tvě odda­né hrd­lič­ky. Samozřejmě, nechy­bí ani tuc­to­vé mezi­lid­ské vzta­hy a  šab­lo­no­vi­té smýš­le­ní jed­not­li­vých postav. Takže žád­ný div, že se jedi­ní dva muži výlet­ní smeč­ky nema­jí moc v  lás­ce a že je vět­ši­na účast­ní­ků zájez­du nepře­tr­ži­tě „nad­še­ná“.

Honza: „Oukej. Už tě nebu­du rušit. Jak tak poslou­chám, zjev­ně již pro­vá­díš pomy­sl­nou pitvu a poma­lu ana­ly­zu­ješ, co vše je špat­ně a co je nao­pak ale­spoň tro­chu dob­ře. Jdu si udě­lat něco k sněd­ku. Zatím se tedy lou­čím. Zdarec.“

23:50 – Druhý tele­fo­nát

Martin: „Ano?“

Honza: „Tak co? Už je ten film lep­ší?“

Martin: „Heh… mno­o­oo…“

Honza: „Povídej. Mám dep­ku a  cítím se tak sám.“

Martin: „No tak nasta­ly urči­té posu­ny. Zprvu opti­mis­tič­tí výlet­ní­ci pocho­pi­li ale­spoň čás­teč­ně, že se nena­chá­ze­jí ani tak v hajzlu, jako spí­še v HAJZLU (cita­ce jed­né hrdin­ky). Jak jsem před­po­klá­dal, rodin­ná rally se zadrh­la v půli dopo­ru­če­né zkrat­ky. Daleko od hlav­ní sil­ni­ce, dale­ko od mobil­ní­ho sig­ná­lu a vel­mi blíz­ko skal­na­tých hor, kte­ré mají – jak napo­ví­dá název fil­mu – oči. Nutno dodat, stá­le se nalé­zám ve fázi „postup­né­ho srá­že­ní čer­ných mra­čen“ a  ani jeden z hrdi­nů si dopo­sud neu­vě­do­mu­je, že ty čet­né krá­te­ry všu­de oko­lo nemá na svě­do­mí vše­ho­schop­ná mat­ka pří­ro­da a že se poně­kud nešťast­ně zdr­žu­jí v oblas­ti oku­po­va­né rato­lest­mi lidí, kte­ří zde pár pát­ku nazpět neu­po­slech­li naří­ze­ní vlá­dy. Dcera se opa­lu­je, chla­pec honí psis­ka a… počkat… otec teď dostal skvost­ný nápad.“

Honza: „Jaký?“

Martin: „Řeknu to jinak. Představ si kara­van upro­střed pouš­tě, hlu­bo­kou noc a v tom ple­cho­vém pří­vě­su jen žen­ské a děti…“

Honza: „Tuším průser.“http://mujweb.cz/www/mag.knight/super62/hory_maji_oci00.jpg

Martin: „Přesně tak. Taťka Šmoula se totiž roz­ho­dl splá­cat záchran­nou misi. Sám se vypra­vil na dva­náct kilo­me­t­rů vzdá­le­nou čer­pa­cí sta­ni­ci a k podob­né­mu výle­tu (ten­to­krát však za sig­ná­lem) při­měl i  man­že­la své dce­ry. Minimálně jeden z nich zařve. Za to bych dal ruku do ohně.“

Honza: „Dobroš. Jsem napnu­tej jako stru­na na škr­ce­ní. Ozvu se poz­dě­ji.“

00:10 – Třetí tele­fo­nát

Honza: „Tak jak?“

Martin: „Přesně tak, jak se dalo oče­ká­vat. Otec dora­zil na zdán­li­vě lidu­prázd­nou pum­pu, troš­ku to tam proš­mejdil, a byť uči­nil vše z toho, co se u sluš­ně vycho­va­né­ho obča­na slu­ší (x-krát ven­ti­lo­va­né „Haló? Je tu někdo???“ před ote­vře­ním kaž­dých dve­ří + zapla­ce­ní mine­rál­ní vody), nako­nec se mu toto detek­tiv­ní čmu­chá­ní kru­tě vymsti­lo. Zdejší stvů­ry (prv­ně kame­rou obna­že­né) nezů­sta­ly nic dluž­ny své­mu dob­rác­ké­mu zje­vu a s tátou se roz­lou­či­ly sty­lo­vě po vzo­ru „křes­ťan­ských“ sním­ků. Ukřižovaly jej a poslé­ze upá­li­ly. Přímo před kara­va­nem.“

Honza: „Uff…“

Martin: „A to neby­lo vše. Souběžně s tou­to scé­nou se usku­teč­nil i tolik oče­ká­va­ný útok na kara­van.“

Honza: „Takže koneč­ně jat­ka?“

Martin: „Ano, jat­ka nasta­la. Ale opět se nemo­hu zba­vit poci­tu, že tomu něco chy­bě­lo. Navzdory krva­vé­mu vývo­ji a  navzdo­ry pod­mín­kám, při nichž ten­to „sla­ďák“ sle­du­ju (jsem doma sám, půl­noc ve zpět­ném zrcát­ku a  všu­de oko­lo tma jako v pyt­li), se doce­la divím. Rejža sním­ku (dále Alexandre Aja) si sice nepo­čí­ná nikterak tra­gic­ky (sem tam se blýsk­ne něčím vychy­ta­ným, občas neče­ka­ně vyle­ká a jin­dy dosáh­ne cíle­né defor­ma­ce obli­čejo­vé­ho sval­stva), avšak ve výsled­ku mě ten jeho pře­chod mezi kecá­ním a řádě­ním pone­chal abso­lut­ně chlad­ným. Možná za to může scé­nář a čas­to vyu­ží­va­ná for­mu­le „Chceš-li míti hod­ně krve, musí se posta­vy cho­vat hlou­pě“, popř. mnou neo­ce­ně­ná obra­zo­vá sty­li­za­ce a někte­ré nepří­liš pře­svěd­či­vé stvů­ry… Popravdě řeče­no, zapů­so­bi­lo to na mě hod­ně roz­po­ru­pl­ně.“

Honza: „Hmmmmm… tak­že tě to asi neba­ví...“

Martin: „No, takhle bych to pří­mo neřekl. Film mě sice nebe­re, ale ani vyslo­ve­ně nenu­dí. Jde o to, že mě do této chví­le neo­slo­vil tak, jak jsem oče­ká­val. Pominu-li pár chvil­ko­vých záchvěvů  v podo­bě nekom­pro­mis­ní likvi­da­ce (viz scé­na na hajz­lí­ku, kde si míst­ní pro­da­vač ustře­lí hla­vu), trva­lý efekt zůstal mnou dopo­sud nepo­znán. Doufat však nepře­stá­vám. Aja má k  dis­po­zi­ci posled­ní tře­ti­nu (cca půl­ho­di­nu) a já stá­le věřím v zázrak.“

Honza: „Dobrá, chá­pu. Ozvu se tedy za něja­kých 40 minut. Jsem totiž tak sám…“

01:00 – Čtvrtý a posled­ní tele­fo­nát

Honza: „Dobré ráno.“

Martin: (za dopro­vo­du zív­nu­tí) „Dobrý, dob­rý…“

Honza: „Pozřeno?“

Martin: (náh­le oži­je) „Ano. Mám to za sebou a musím říci…“

Honza: „Ano???“

Martin: „…musím říci, že posled­ní tře­ti­na hra­vě před­či­la obě před­cho­zí. Aja se koneč­ně opros­til sva­zu­jí­cích řetězů, hodil za hla­vu jakou­ko­li logi­ku a závě­reč­ných tři­cet minut, v nichž už se „jen“ jed­ná, pojal tako­vým způ­so­bem, že jsem si po kaž­dém úspěš­ném zása­hu seke­rou utrousil pod nos: „A tady to máš, ty svi­ně!“

Honza: „Takže nako­nec nad­še­ný?“

Martin: „Kdybych měl hod­no­tit výhrad­ně závě­reč­nou část, tak dost mož­ná i ano (kór v daném žán­ru, kte­rý se pri­már­ně zamě­řu­je na vyvo­lá­ní žalu­deč­ní nevol­nos­ti). Tomu vše­mu by však nesmě­la před­chá­zet pro mě nepří­liš atrak­tiv­ní hodi­na a až pak by bylo pří­pad­ně vyso­ké hod­no­ce­ní důsled­kem čeho­ko­li, jen ne reak­cí náh­lé­ho a rych­le vyprchá­va­jí­cí­ho nad­še­ní. A pak je tady dal­ší kuri­o­zi­ta. Závěr jako tako­vý by zřej­mě ani neob­stál, kdy­by by byl zplo­zen jako samo­stat­ný „splat­ter movie“. Předchozí minu­ty se sice míje­jí sto­pro­cent­ním účin­kem, ale když už nic, posky­tu­jí posled­ní tře­ti­ně nej­vhod­něj­ší pod­lo­ží pro roze­hrá­ní krve­lač­né a logi­ky pros­té odve­ty. Skutečně, nebýt slab­ší­ho roz­jez­du, nebyl by divák dohnán do kou­ta, poslé­ze by nesle­vil ze svých poža­dav­ků a v samot­ném finá­le by pak oče­ká­val zřej­mě více než jen pro­s­to­du­chou pre­zen­ta­ci nási­lí a galo­ny stří­ka­jí­cí krve. Takhle Aja sice vyhrál, když se pří­mo­ča­ře vydal za cílem, ale na dru­hou stra­nu – za jakých pod­mí­nek…“

Honza: „Tak teď nevím. Pokud jsem tě dob­ře poslou­chal, asi bych se měl tomu­to sním­ku vyhnout.“

Martin: „Ne, v žád­ném pří­pa­dě tě od toho­to poči­nu neod­ra­zu­ji. Tím vším jsem chtěl jen nazna­čit, že to není nato­lik kon­zis­tent­ní film, jak by se moh­lo jevit z líbi­vé­ho trai­le­ru. Bez závě­reč­né­ho běs­ně­ní (not­ně odleh­če­né­ho) by byl sní­mek zřej­mě pod­prů­měr­ným, avšak… on tam ten závěr pře­ce jenom je.“

Honza: „Takže…?“

Martin: „Takže neo­če­ká­vej žád­né zázra­ky a klid­ně to zkus. Ale bacha! Závěr je oprav­du dras­tic­ký, a pakli­že se ti dělá nevol­no, když na tráv­ní­ku zbystříš neod­kli­ze­ný psí pro­dukt, radě­ji se pusť něco jiné­ho.“


Podívejte se na hodnocení Hory mají oči na Kinoboxu.

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velký vlastenecký výlet - neslušela by tomu minisérie?
2. září 2025Velký vlastenecký výlet - neslušela by tomu minisérie?Na konci prázdnin do českých kin vstoupila dokumentární road-movie Velký vlastenecký výlet. Snímek pojednává o českém filmovém štábu, jenž do blízkosti reálných bojů na Ukrajině přivezl Čechy, kteří věří ve vítězství Ruska a v to, že…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Čelisti: Klasika Stevena Spielberga se vrací do českých kin v repríze k 50. výročí uvedení do kin
30. srpna 2025Čelisti: Klasika Stevena Spielberga se vrací do českých kin v repríze k 50. výročí uvedení do kinKdyž měly Čelisti v roce 1975 premiéru, nejenže vyděsily diváky, ale také změnily filmový průmysl. Thriller Stevena Spielberga o přímořském městečku ohroženém velkým bílým žralokem se stal kulturním fenoménem, který zahájil éru letních blockbusterů a změnil…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Život v hajzlu - Austin Butler v kriminálním thrilleru
27. srpna 2025Život v hajzlu - Austin Butler v kriminálním thrilleruHank Thompson (Austin Butler) byl středoškolský baseballový fenomén, který už nemůže hrát, ale všechno ostatní mu jde dobře. Má skvělou dívku Yvonne (Zoë Kravitz), obsluhuje bar v newyorské putyce a jeho oblíbený tým se snaží získat…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Bláznivě - Nová komedie od tvůrců Naprostých cizinců
27. srpna 2025Bláznivě - Nová komedie od tvůrců Naprostých cizincůNaše mysl je velmi přeplněné místo; všichni jsme obýváni mnoha osobnostmi, které musí koexistovat. Racionálními, romantickými, instinktivními, někdy i šílenými. Ale kdo je skutečně pánem situace? Snímek Bláznivě je příběhem prvního rande, rozkošnou romantickou komedií, která nás…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Roseovi - Benedict Cumberbatch a Olivia Colman v novém zpracování Války Roseových
27. srpna 2025Roseovi - Benedict Cumberbatch a Olivia Colman v novém zpracování Války RoseovýchŽivot dokonalého páru Ivy (Olivia Colman) a Thea (Benedict Cumberbatch) se zdá být naprosto úžasným: úspěšná kariéra, milující manželství, skvělé děti. Ale pod fasádou jejich údajně ideálního života se schyluje k bouři. Jak Theova kariéra upadá, zatímco…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Nikdo 2 - Bláznivá dovolená v akčním kabátku
19. srpna 2025Nikdo 2 - Bláznivá dovolená v akčním kabátkuHutchi Mansellovi (Bob Odenkirk) se dlouhou dobu dařilo skrývat před světem i vlastní rodinou, že má velmi temnou a krvavou minulost. Jenže když násilí zaklepalo na dveře jeho domu, musel s pravdou a troškou toho poctivého lámání…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Splitsville - Romantický čtyřúhelník s Dakotou Johnson a Adriou Arjonou
18. srpna 2025Splitsville - Romantický čtyřúhelník s Dakotou Johnson a Adriou ArjonouDva manželské páry a jedno společné dilema – vztah už nefunguje jako dřív a každý z partnerů možná touží po něčem jiném. Myšlenka otevřeného vztahu rozvíří jejich přátelství i jistoty, které doposud vnímali jako pevné. A…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Pod parou: Český remake je mlhavou vzpomínkou na dánského oscarového vítěze
16. srpna 2025Pod parou: Český remake je mlhavou vzpomínkou na dánského oscarového vítězeČtveřice znuděných učitelů na Moravě se rozhodne oživit si život experimentem s alkoholem ve filmu Pod parou  českém remaku oscarového dramatu Thomase Vinterberga z roku 2020, který právě běží v pražských kinech. Toto druhé kolo vyměňuje…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Sweet Revenge - Jason Voorhees se vrací
14. srpna 2025Sweet Revenge - Jason Voorhees se vracíSkupina teenagerů přijíždí do tábora Crystal Lake, ale jedna věc, kterou o tomto místě netuší, je, že jsou sledováni a záhadně zabíjeni tajemným sériovým vrahem, který touží po pomstě... Poslední celovečerní Pátek třináctého dorazil v roce…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Sorry, Baby: Vtipná komedie Evy Victorové, o sexuálním napadení, je vynikajícím debutem
11. srpna 2025Sorry, Baby: Vtipná komedie Evy Victorové, o sexuálním napadení, je vynikajícím debutemMladá vysokoškolská profesorka zpracovává traumatickou událost, jak nejlépe umí, po několik let ve filmu Sorry, Baby, který debutoval na festivalu Sundance, byl uveden na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech a tento víkend vstupuje do…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Zach Cregger osobně uvádí Hodinu zmizení v Praze, které signalizují místní produkci Resident Evilu
11. srpna 2025Zach Cregger osobně uvádí Hodinu zmizení v Praze, které signalizují místní produkci Resident EviluKdyž se diváci ve středu večer sešli v pražském Edison Filmhubu na místní premiéře filmu Hodina zmizení, dostalo se jim více než jen pohledu na nejnovější hororový snímek režiséra Zacha Creggera. Sám režisér neohlášeně vstoupil na…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Hodina zmizení - Jeden z hororů i filmů roku
7. srpna 2025Hodina zmizení - Jeden z hororů i filmů rokuVzájemně propojený hororový epos o zmizení celé školní třídy v malém městě. Vše začíná v okamžiku, kdy 17 dětí z jedné třídy přesně ve 2:17 ráno beze stopy zmizí. Tato děsivá událost rozproudí sled temných a…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Filmový projekt Velký vlastenecký výlet – průvodce českou mentalitou
7. srpna 2025Filmový projekt Velký vlastenecký výlet – průvodce českou mentalitouLetošní léto mám poměrně dost nabité, co se týče různých kulturních akcí, dovolených i filmových premiér. Dnes jsem byla vyslána hned na dvě novinářské projekce – tou druhou, o které pojednává tato recenze, byl dokumentární snímek…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Bláznivá střela - Liam Neeson kráčí ve stopách Leslieho Nielsena
6. srpna 2025Bláznivá střela - Liam Neeson kráčí ve stopách Leslieho NielsenaKdyž chceš být dobrý polda, musíš pít spoustu kafe, jíst mraky kalorických jídel, mluvit na podezřelé co nejdrsnějším hlasem a moc se nepárat s tím, co si myslí tvoji nadřízení. Přesně tím se řídí poručík Frank Drebin…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Životopisné drama Duchoň – když talent nestačí
6. srpna 2025Životopisné drama Duchoň – když talent nestačíUprostřed léta – času prázdnin a dovolených – jsem byla vyslána do pražského kina 35 na novinářskou projekci filmu Duchoň který režíroval Peter Bebjak. Tvůrci jej uvádějí v době, kdy si připomínáme 75 let od narození…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Hurikán Katrina: Závod s časem
3. srpna 2025Hurikán Katrina: Závod s časemLetos uplyne přesně 20 let od největší nejen přírodní, ale zejména lidské katastrofy, jež postihla jih Spojených států v oblasti New Orleans. A právě nyní máme možnost prostřednictvím dokumentárního seriálu "Hurikán Katrina: Závod s časem" vysílaným…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 1,59237 s | počet dotazů: 312 | paměť: 24521 KB. | 03.09.2025 - 16:49:47