Nový film Hurvínek a kouzelné muzeum vstoupí do českých kin 31. srpna 2017. Animovaný příběh pro celou rodinu vznikal více než sedm let pod vedením producenta a hlavního režiséra Martina Kotíka a výtvarníka Martina Zahradníka. Pracoval na něm tým špičkových scenáristů, animátorů a trikařů z různých evropských zemí. Spoluautorem příběhu a členem režijního týmu byl Jesper Møller, mimo jiné režisér filmu Asterix a Vikingové. Při vzniku filmu byly využity nejmodernější technologické postupy, snímek je natočen ve 3D, a přitom neztrácí nic z poetiky a humoru založeném na věčném špičkování Hurvínka s „taťuldou“ Spejblem.
„Na jedné straně jsem šťastný, že se nám celý ten běh na hodně dlouhou trať podařilo dotáhnout až do cíle a na druhé straně jsem plný očekávání. Ale věřím, že našeho Hurvínka přijmou všichni diváci, ti, kteří s ním vyrůstali, stále vyrůstají, i ti, kteří ho díky filmu teprve poznají, “ věří Martin Kotík.
Rodinný filmový příběh Hurvínek a kouzelné muzeum nabízí zcela nové, původní dobrodružství. Pan Spejbl pracuje jako hlídač Muzea loutek, kterému však hrozí zbourání. Hurvínek zase jednou neposlouchá a podaří se mu proniknout do uzavřených prostor muzea, kde objeví svět, skrytý před zraky návštěvníků. A právě v podzemí je ukryto nejen tajemství kouzelného muzea, ale i klíč k jeho záchraně. Hurvínka čeká největší dobrodružství v životě, při němž musí prokázat chytrost, šikovnost, odvahu a smysl pro přátelství, aby zachránil ´taťuldu´, ale i kouzelné muzeum a celé město z nadvlády zločinného Pána loutek.
Přerod slavných postaviček z loutkové do animované podoby probíhal ve spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. „Klíčové pro vývoj celého projektu bylo, aby se s ním od počátku ztotožnili ti, kteří jsou pokračovateli legendární tradice v dnešním Divadle Spejbla a Hurvínka. Bez jejich podpory bychom si nedokázali film představit,“ vysvětluje Martin Kotík.
Ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová se ale rozhodla, že se její chráněnci na nové dobrodružství vydají. „Když jsem byla před více než sedmi roky oslovena s nabídkou dát souhlas k natočení celovečerního animovaného filmu se Spejblem, Hurvínkem, Žerykem, Máničkou a její bábinkou Kateřinou, zvažovala jsem, zda podstoupit riziko, kterým bylo převést poetiku těchto divadelních kultovních postav do filmové podoby, kde je nutná úprava jejich podoby, posun pohybové škály, kterou animace vyžaduje a při zachování jejich charakteru přistoupit na akční způsob vyprávění filmového příběhu,“ vzpomínala nedávno zesnulá Helena Štáchová.
Martin Klásek, dnes umělecký šéf Divadla S+H, dodává. „Je to už mnoho let, kdy nás oslovil Martin Kotík s tímto projektem a nám se to s Helenkou Štáchovou moc líbilo, protože v takhle obrovské ploše to tu nikdy nebylo, a navíc dnešní trend 3D filmů je nesmírně zajímavý. A pro mě osobně bude hodně zajímavá zkušenost, jak divák přijme Spejbla s Hurvínkem v nové formě.“
„Přijala jsem toto dobrodružství z více důvodů. Předně díky filmu se významně zpopularizuje Divadlo S+H a s touto loutkovou rodinkou se seznámí diváci nejen u nás, ale i tam v zahraničí, kde tyto ryze české loutky ještě neznají. A dále - tradice je pamětí doby, na kterou je třeba navazovat, a ne v ní ustrnout. Naše loutky vděčí za svoji oblibu u mnoha generací především tomu, že forma i obsah vyprávění se měnily spolu s časem, při zachování toho podstatného – charakterů, svébytné poetiky a jejich nadčasového humoru. Chci věřit, že diváci přijmou jistý posun ve formě vyprávění, kterou si animovaný film vyžádal,“ přála si ředitelka Divadla S+H Helena Štáchová.
„Jako divadelní tvůrci, jako Spejblovic rodina, tedy my, kteří jsme kolem nich, jsme trvali na tom, aby to hlavní se ve scénáři ozvalo. V jakém vztahu jsou Spejbl s Hurvínkem, že jsou kompaktní rodina, že mají o sebe strach, že se mají rádi, prostě všechny ty základní atributy, které obsahují divadelní představení,“ doplňuje Martin Klásek. „Ale zároveň je to akční podívaná, je to obrovské dobrodružství, a naše loutky se dostávají do úplně jiné poetiky, ale věřím, že na plátně jim to bude ohromně slušet a že se nad tím nikdo negativně nezamyslí, aby řekl: jé, to už nejsou ti naši Spejbl s Hurvínkem. Tak to vůbec není. Je to nesmírně dynamický příběh a já z něj mám radost.“
Na příběhu se spolu se scenáristou Petrem Nepovímem scenáristicky podílel Miki Kirschner, který hlídal poetiku známou z Divadla S+ H. „Samozřejmě, že filmový příběh nesmí jít proti tradici, je v něm zachována rovina postav, ale celé to zpracování, výtvarno, je, myslím, něco, co vymyká nejenom České republice, ale možná celé Evropě. Je to perfektně odvedený žánr“ říká Miki Kirschner.
„Nejtěžší na celém filmu bylo vytvořit charakter Hurvínka,“ vzpomíná výtvarník Martin Zahradník a přidává možná pro domácí znalce nepochopitelné situace. „Když máte chlapce, který má vlasy pouze na čele a jinak je holohlavý, tak v zahraničí vám třeba položí otázku: proč se točí film o postiženém chlapci nebo naopak, jestli je to punker?“ První postavou, kterou pro Martin Zahradník pro film vytvořil byl hlavní záporák Bastor. „Je to postava, která mě baví a mám k ní, dá se říct, citový vztah,“ usmívá se.
Části seriálu: Hurvínek a kouzelné muzeum
- Hurvínek a kouzelné muzeum | O filmu
- Hurvínek a kouzelné muzeum | Kdopak to mluví
- Hurvínek a kouzelné muzeum | Nejvíce se proměnila Mánička
- Hurvínek a kouzelné muzeum | Zajímavosti ze zákulisí
Nejnovější komentáře